Břeclav: Město hokeje i piva

Do Břeclavi se po roční pauze vrací turnaj nejlepších hokejistů do 18 let. "Z návratu tak prestižního turnaje máme samozřejmě radost. A těší se určitě i místní hokejoví fanoušci, kteří v minulosti dokázali vytvořit skvělou atmosféru," říká mluvčí břeclavské radnice Jiří Holobrádek.

Letní turnaj osmnáctiletých hokejistů se ve městě hraje od roku 1991. Jeho název se v průběhu let měnil z Pacifického poháru na Národní pohár, Světový pohár, Memoriál Ivana Hlinky až k současnému Hlinka Gretzky Cupu. Loni se hrál poprvé v kanadském Edmontonu, letošní ročník bude ale od 5. do 10. srpna opět hostit Břeclav. "Bude to jednoznačně nejvýznamnější sportovní akce ve městě," těší se Jiří Holobrádek.

Lákadel přibývá

Pětadvacetitisícové město ovšem kromě hokeje nabízí i jiná lákadla. "Z těch nejoblíbenějších letních akcí bych zmínil například Festival minipivovarů, Setkání přátel jižní Moravy, stále populárnější slavnosti rajčat a pro milovníky ostřejších jídel také Chilli fest," vyjmenovává břeclavský mluvčí. Hlavní kulturní akcí ve městě jsou přitom podle něj třídenní Svatováclavské slavnosti, které každoročně nabízejí folklor, hodový průvod krojované chasy, jarmark, vinný košt i koncerty různých žánrů.

Hlinka Gretzky Cup

Každoročně konaný hokejový turnaj národních týmů do 18 let nese od roku 2004 název po českém trenérovi Ivanu Hlinkovi (v loňském roce se název rozšířil ještě o jméno legendárního kanadského hokejisty Wayna Gretzkyho). Od roku 2002 se soutěž hrála výhradně v českých a slovenských městech, nejčastěji v Břeclavi a Bratislavě. V roce 2018 se turnaj konal v kanadském Edmontonu. Nejúspěšnější reprezentací v historii turnaje je Kanada, která vyhrála 22 z 28 ročníků. Její dominanci třikrát narušilo Rusko, po jednom zlatu brali Američané se Švédy a v roce 2016 slavilo Česko.

Hokejový turnaj hráčů do 18 let se po roce vrací zpět do Břeclavi. K favoritům bude opět patřit Kanada.

Foto: The Canadian Press

O hudbu přitom nebude nouze ani o letních prázdninách. "Každou neděli odpoledne se hraje v městském parku u nádraží a každou středu se konají už tradiční koncerty v letní zahrádce U Kapra pod břeclavským zámkem," doplňuje Jiří Holobrádek.

To jen dokládá, jak Břeclav za poslední roky ožila. Změnila se celá tvář města, zlepšil se pořádek v ulicích, přibyly kilometry cyklostezek i množství veřejné zeleně. "K většímu komfortu cestování přispěl přesun autobusového nádraží k vlakovému, kde loni vyrostla také moderní parkovací věž pro jízdní kola," dodává Holobrádek.

Vše je blízko

Vlakové nádraží přitom nezmiňuje jen tak. Letos už je to rovných 180 let, co sem jako do prvního města v českých zemích přijel vlak. "Železnice má pro město i nadále klíčový význam," podotýká mluvčí. V současnosti se navíc dokončuje rekonstrukce nádražní budovy, která má získat původní podobu z 19. století. "Na podzim pak začne úprava přednádražního prostoru. Vznikne zde příjemná zóna, která naváže na blízký městský park," dodává Holobrádek. Břeclav je ovšem výborně dostupná i po silnici. Leží na dálnici D2, která spojuje Brno s Bratislavou. Rychlé silniční spojení se stejně blízkou Vídní pak začíná nedaleko státní hranice.

Strategická poloha města je jednou z jeho hlavních předností, ale určitě ne jedinou. "Břeclav je město, kde je všechno blízko. Jsou zde k dispozici všechny potřebné služby, včetně nemocnice s poliklinikou," říká břeclavský mluvčí. Mimořádné podmínky tu navíc mají rekreační sportovci. "K dispozici jsou tu zimní stadion, koupaliště s krytým bazénem, fotbalové areály, atletický stadion, herna pro stolní tenis, badmintonová a tenisová hala i dva venkovní tenisové areály. Řeku Dyji navíc hojně využívají veslaři, vodáci i vyznavači dračích lodí," doplňuje Holobrádek.

Břeclav: Město hokeje i piva

Další 4
fotografie

Oprava dominanty

Dominantou města je místní zámek, který byl počátkem 19. století upraven do podoby umělé zříceniny. Roku 1945 se stal majetkem státu a v dnešní době je ve správě města. V posledních desetiletích se do zchátralého objektu příliš neinvestovalo. Proběhly pouze nejdůležitější udržovací práce, které ovšem nevedly k celkovému řešení neutěšeného stavu ani ke zpřístupnění veřejnosti. Návštěvníci se dostanou jen na zámeckou věž, která slouží jako rozhledna. Nyní se ale zdá, že by se mohla situace změnit. "Pokud půjde vše podle plánu, práce na opravách břeclavského zámku by mohly začít ještě letos," tvrdí starosta Břeclavi Svatopluk Pěček.

Město Břeclav

Leží v Jihomoravském kraji na řece Dyji, zhruba 50 km jihovýchodně od Brna. V 11. století zde založil pohraniční hrad kníže Břetislav (odtud jméno Břeclav).

Zásadní pro rozvoj městečka bylo zavedení železnice 6. června 1839. Vzniklo tu několik velkých podniků, jako např. cukrovar, pila či chemická továrna. Roku 1850 se Břeclav stala sídlem soudního okresu a roku 1872 byla povýšena na město. V 70. a 80. letech minulého století se výstavbou sídlišť podoba města výrazně změnila a počet obyvatel postupně vzrostl až na dnešních 25 tisíc.

Kostel Navštívení Panny Marie v městské části Poštorná

Foto: Shutterstock

Náklady na celkovou rekonstrukci se odhadují minimálně na 200 milionů korun, což je mimo rozpočtové možnosti města. To se proto rozhodlo realizovat náročnou opravu v několika etapách. První bude stát 29 milionů korun, inženýrské sítě dalších 10. "Od rekonstrukce objektu si slibujeme zvýšení sebevědomí města a jeho obyvatel. Břeclavané budou na zámek konečně hrdí," doplňuje starosta.

Spolupráce funguje

Postupný rozvoj města dobře sledují i v Rakousku a na Slovensku, kam je to odtud jen pár kilometrů. "Oba sousedy mámě skutečně hodně blízko a po vstupu České republiky do schengenského prostoru nic nebrání rozvíjení kontaktů a spolupráce ve všech možných oblastech na nejrůznějších úrovních. Tak, jak tomu do roku 1938 ostatně vždycky bylo," říká mluvčí Jiří Holobrádek.

Lidé podle něj jezdí do sousedních zemí za prací, turistikou i za nákupy. "Spolupracují i sportovní oddíly a nejrůznější kulturní spolky. Břeclav má dlouholetou 'družbu' s rakouským Zwentendorfem, Trnavou a Brezovou pod Bradlom," dodává s tím, že nejde jen o formalitu. "Právě s Brezovou v současné době pracujeme na projektu, který by měl zlepšit cyklistickou infrastrukturu. Spolupráce se sousedy je tedy dobrá a jsme za to rádi," říká.

Město pro byznys

Břeclav ale není jen dobře dostupným místem plným kultury a sportu. V letošním žebříčku Město pro byznys se mezi 21 jihomoravskými městy umístila na skvělé třetí pozici. "Podnikatelé zde mohou ocenit vyšší míru nezaměstnanosti mladých lidí, která je dobrým potenciálem lidských zdrojů. Velmi kladně byla hodnocena také výše prostředků vynakládaných na veřejnou dopravu," vysvětluje Jiří Holobrádek.

Rozvoj podnikání začal ve městě už zavedením železnice v 19. století. Transformace na tržní ekonomiku po roce 1989 ale přinesla mnoha místním firmám potíže. Některé zkrachovaly, jiné výrazně omezily výrobu. Významnými zaměstnavateli zůstaly jen chemičky Gumotex a Fosa, z nově vzniklých podniků pak strojírna Otis nebo výrobce sanitární techniky Alca plast. V části bývalého cukrovaru zahájila roku 1997 provoz potravinářská firma Racio. Roku 2013 obnovil činnost Zámecký pivovar a o rok později vznikl první břeclavský minipivovar Frankies.

Pivo má podporu

Majitel a zakladatel tohoto nového pivovaru Štěpán Přikryl patří mezi místní patrioty. "Mám v Břeclavi rodinu a přátele, tím pádem i domov," vysvětluje, proč se rozhodl otevřít minipivovar právě zde. "A v neposlední řadě se tu dost pije," dodává s úsměvem. Město se podle něj za poslední roky změnilo hodně k lepšímu. "Je tady spousta mladých a talentovaných lidí. Pořádají festivaly i koncerty a otevírají nové podniky, kam je možné večer zajít," říká.

Břeclav je město, kde je všechno blízko. Jsou zde všechny potřebné služby, včetně nemocnice s poliklinikou.

Jeden takový doslova před pár dny otevřel i on se svým týmem. "Často jsme slýchali, že v Břeclavi chybí dobrá pivnice. Proto jsme vyslyšeli přání zákazníků a začátkem června letošního roku jsme otevřeli novou pivnici v těsné blízkosti našeho pivovaru. Ve vlastním podniku si navíc můžeme nejlépe pohlídat kvalitu," vysvětluje.

Produkci zvyšuje pivovar Frankies, podobně jako většina minipivovarů, jen velmi pomalu. "Tradičně se orientujeme víc na kvalitu než kvantitu, takže nejbližší rozvoj jde směrem k vyšší rozmanitosti," říká Štěpán Přikryl.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin.