VŠE o... managementu postaveném na důkazech, 4. díl

V minulém díle jsme si ukázali vhodné zdroje pro evidence-based management − management postavený na důkazech. Tentokrát se podíváme na to, jak od sebe v základní rovině odlišit důvěryhodnost zdrojů, se kterými pracujeme, a zaměříme se především na vědecké studie. Zjednodušeně řečeno, manažer by se měl podívat na kredibilitu zdroje − není přitom potřeba kladně odpovědět na všechny uvedené otázky, nicméně jen u jedné to nestačí.

Odborník

Co z něj dělá odborníka? Vystudoval(a) daný obor? Provádí v něm sám výzkum a publikuje výsledky? Konzultuje ve firmách a má konzistentní výsledky? Je profesionálním manažerem/kou? Orientuje se jak v historických, tak i v moderních trendech a dokáže argumentovat daty?

Firemní data i zainteresované strany

Mají v základu stejná kritéria důvěryhodnosti. Jak a kým byla sbírána? Po jakou dobu? Jak byla vyhodnocována? Kdo sběr financoval a jaký má na něj výsledek vyhodnocení dopad? Pokud nejsou využívána všechna data či zainteresované strany, tak jak byl stanoven vzorek? U zainteresovaných stran nás navíc zajímá nejen co (hodnota, názor atd.), ale také proč (důvody).

Vědecké studie

Zajímá nás, kdo se pod studii podepsal a v jakém vědeckém časopise vyšla. Kvalitní výzkumy v oboru vycházejí v renomovaných vědeckých časopisech, které mají tzv. impact factor (IF) a article influence score (AIS). Velmi zjednodušeně se jedná o indexy, které ukazují kvalitu daného časopisu a čím větší oba indexy jsou, tím kvalitnější časopis čtete. Pokud IF i AIS chybí, lze ještě hledat index SJR. U ostatních časopisů je již na místě vysoká opatrnost. Logika je jednoduchá − proč by měl vědec vydat svůj špičkový výzkum v obskurním časopise? Odpověď − ve špičkových světových vědeckých časopisech probíhá velmi tvrdé recenzní řízení kolegů odborníků, které slouží jako filtr, aby prošly jen ty studie, které jsou metodologicky i jinak provedené správně a mají v oboru přidanou hodnotu.

Co by nás mělo dále jako manažery před důležitým rozhodnutím zajímat, než využijeme jako zdroj vědeckou studii? Měli bychom si položit pět základních otázek: Jak to měřili? Je to důvěryhodný zdroj měření? Provedli měření i před, nebo pouze po (např. zavedením změny)? Měli kontrolní skupinu? Potvrzují totéž ostatní studie?

Zvláště poslední otázka je pro manažery zásadní. Jedna studie nic zásadního neprokazuje. Bude provokovat k dalšímu výzkumu, může nám nasadit brouka do hlavy, ale nic víc. Otřepané "američtí vědci zjistili" by vás mělo nechat chladnými. Jedna studie nás nezajímá. Důležité jsou tzv. systematické rešerše literatury a metaanalýzy. Vytvořit je (a někdy ani číst) není jednoduché. Jedná se o zjištění, jak na tom výzkum v dané oblasti je. Porovnání všeho relevantního, co k danému problému bylo zjištěno. Výzkumů, které ukazují pro i proti, jejich metodologii, vzorek atd. A to je moment, kdy je dobré přizvat odborníka. Ne proto, aby řekl svůj intuitivní názor, ale protože je dokáže správně číst, nebo dokonce zpracovat přímo na daný problém, který organizace řeší. V Česku se tomu věnuje například Centrum evidence-based managementu Fakulty podnikohospodářské VŠE.

V posledním díle této série o evidence-based managementu se dozvíte, co není, ačkoliv si to někdy lidé (možná i po přečtení této série) myslí.