Zimní zahrady nejsou jen na zimu

Zimní zahrady se začaly stavět v polovině 17. století, kdy se jim říkalo oranžerie, protože byly určené především k celoročnímu pěstování pomerančovníků. Tato činnost byla tehdy velmi nákladná a mohla si ji dovolit většinou jen šlechta. Prosklené přístavky k domům se tedy zároveň staly symbolem blahobytu. "I dnes je zimní zahrada pro určité zákazníky záležitostí prestiže, pro další ale především rozšířením obytného prostoru," říká Martin Sklenář, jednatel společnosti Dynal, která se stavbou zimních zahrad zabývá. Že jde ale stále trochu o nadstandard, potvrzuje Vilém Plas z firmy Plas, s. r. o. "Plně otevíratelná zimní zahrada se zastíněním může stát se zemními pracemi tolik jako celá malá dřevostavba," vysvětluje.

Relaxační zóna

Nabídka zimních zahrad je dnes velmi rozmanitá. "Je možné objednat si prakticky cokoliv, od maličké stavebnice za pár korun až po oranžerii na ploše mnoha desítek čtverečních metrů," nastiňuje Pavla Brožová z firmy AZ Ekotherm.

Zimní zahrada může být nevytápěná. Pak v podstatě poslouží jen jako zahradní pokoj, respektive místo pro přechovávání květin během chladného období. Komu jde ale o zvýšení kvality bydlení, měl by si pořídit klasickou vytápěnou zimní zahradu. "Lidé nejčastěji chtějí propojit obytný prostor se zahradou a krásným výhledem," říká Martin Sklenář a totéž potvrzuje i Vilém Plas. "Dát si čaj v teple zimní zahrady, když venku sněží, je nepopsatelné," usmívá se.

Zimní zahrady nejsou jen na zimu

Prosklené prostory jdou samozřejmě využít i k dalším věcem. Někdo tu pěstuje orchideje nebo chová plazy, většina lidí zde ale chce relaxovat. "V posledních letech se zimní zahrady velice často stávají relaxační zónou. Často zastřešují bazény, vířivky nebo slouží jako odpočívárny k sauně," říká Pavla Brožová.

Každá je unikátní

Zástupci firem, které zimní zahrady budují, se shodují na tom, že by zákazník měl vždy vědět, co od této stavby očekává. "Od toho se odvíjí všechno ostatní − velikost, tvar, materiál, způsob otevírání i vytápění. Určitě je dobré si domluvit konzultaci a všechny otázky podrobně probrat s odborníkem," radí Brožová. "Nejhorší je zákazník, který neví, co vlastně chce," potvrzuje Sklenář.

Každá zimní zahrada je svým způsobem unikát. Existují sice různé typové řady, vždy je ale nutné přizpůsobit je konkrétnímu místu a účelu. Pro jednotlivé prvky mají výrobci stanoveny minimální a maximální rozměry, které by se neměly překračovat. "Zimní zahrady se vyrábějí ve všech možných velikostech. Pro posezení většinou začínají na rozměrech tři krát čtyři metry," doplňuje Pavla Brožová.

Optimální situace nastává, pokud je zimní zahrada zakomponována už do stavebního projektu domu. To se ale bohužel stává málokdy a stavebník ji většinou požaduje až dodatečně.

Na jih, nebo na sever?

Zásadní vliv na další využití a potřebu vytápění má světová strana, na niž je zimní zahrada umístěna. Za nejvýhodnější se většinou považuje jih, kde vnitřek i v zimě prohřívají sluneční paprsky. "Zimní zahrada orientovaná na jih se ale také nejvíc přehřívá," upozorňuje Martin Sklenář. "Vhodnější je tedy orientace na jihovýchod či na západ," dodává. Vilém Plas dokonce doporučuje i orientaci na sever. "Zimní zahrada se velmi snadno vytopí a velmi obtížně chladí. Na jižní straně musí mít nejen stínění shora, ale i po stranách," připomíná.

Zastínění je obecně v zimních zahradách velmi důležité. Nejlépe se osvědčují lehce ovladatelné rolety, rohože či žaluzie. "Nejoblíbenější a nejefektivnější jsou střešní markýzy, které se montují přímo na střechu zimní zahrady a díky slunečnímu, dešťovému a větrnému čidlu mohou fungovat i automaticky," říká Pavla Brožová. Za takové vybavení si ale zákazník logicky trochu připlatí.

Investice se vyplatí

Dalším důležitým prvkem je větrání, většinou řešené posuvnými či výklopnými okny nebo mikroventilací. "Často doporučujeme také propojit zimní zahradu s obývacím pokojem, většinou stačí odstranit okna či dveře," radí Vilém Plas. Podle Pavly Brožové pak není výjimkou ani napojení na centrální vzduchotechniku nebo použití klimatizace.

Velké energetické úspory od zimních zahrad nečekejte, i když i zde se situace postupně lepší. "V dnešní době, kdy už není problém zimní zahradu včetně střechy zasklít izolačními trojskly, nemusí být energetická náročnost tak velká," potvrzuje Brožová. Zároveň je ale podle ní dobré počítat i se zateplením základů. "Kvalitní a poctivé zemní práce s tepelnou izolací a hydroizolací jsou polovinou úspěchu," souhlasí Vilém Plas. Počáteční investice do správně postavené zimní zahrady je tedy poněkud vyšší, postupem času se ale rozhodně vyplatí.

Pergola s háčkem

Levnější alternativou může být prosklená pergola, která kombinuje funkci přístřešku a zimní zahrady. Nepotřebuje izolované základy ani stavební povolení. Pořizovací náklady jsou proto až o polovinu nižší. Má to ale jeden háček. "Zimní zahrada je zateplená. Její podlaha i stěny jsou tepelně izolované, všude jsou přerušené tepelné mosty. Tohle prosklená pergola nemá," vysvětluje Vilém Plas. Jinými slovy: nehodí se k trvalému obývání a je vhodnější využívat ji jen od března do října.

Dá se samozřejmě jednorázově vytopit, což zajistí například infračervené přímotopy. Úniku tepla navíc může zabránit silikonové těsnění, takže zde za jistých okolností můžete strávit třeba i Štědrý večer. "Vytápět prosklenou pergolu celou zimu se ale ekonomicky nevyplatí," říká Plas.

Výhodami jsou naopak subtilní vzhled, rychlá konstrukce a jednoduchá údržba. Pokud tedy neplánujete využívat zimní zahradu celoročně, může pro vás být prosklená pergola dobrým řešením.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom a Respekt.