V posledních letech nemovitosti zdražují, především pak byty ve velkých městech. K tomu se přidaly zpřísněné podmínky bank, které žadatelům s nižšími příjmy ztížily přístup k hypotékám, a také nedostatek nových bytů. Realitní trh je našponovaný nejen v Praze, ale také v Brně nebo v Ostravě. Lidé ovšem chtějí bydlet, tak si pomáhají, jak to jde − například stavbou rodinných domů v dojezdové vzdálenosti od své práce. Potíž je v tom, že příjezdové cesty pak bývají zatížené dopravou a z řady měst a vesnic už přestává být metropole dostupná, pokud nechcete trávit hodiny v kolonách.

Hladoví developeři

Toho si všímají i starostové menších obcí a měst v okolí Prahy, například Martin Kupka z Líbeznice. "Cítíme, že přichází další vlna suburbanizace. Hlad developerů po zastavování obcí kolem Prahy je extrémní. Je mnohem jednodušší měnit územní plány ve středních Čechách než v Praze, což může vyvolat další osídlování prstence kolem metropole." říká.

Pro zdraví je důležitý les

Říká se, že život na vesnici je zdravější než ten ve městech. Není to ale úplně pravda. I lidé ve městech se mohou těšit pevnému zdraví, pokud se v blízkosti jejich bydliště vyskytuje les. Prokázala to studie provedená v Institutu Maxe Plancka v Mnichově. Obyvatelé měst jsou vystaveni vyššímu riziku psychických onemocnění, jako jsou deprese či úzkostné poruchy. Ti, kteří žijí v blízkosti přirozeného lesa, jsou ale podle výzkumu lépe připraveni stres zvládat.

Podobnou situaci zažívá i Jesenice na jihozápadě od Prahy. Silnější poptávka po bydlení tady navíc žene ceny nemovitostí nahoru. Podle realitní kanceláře M&M Reality tu ceny bytů vzrostly za poslední roky o statisíce. Kolem Prahy mají lidé zájem hlavně o okresy Praha-východ nebo Praha-západ. Rozhodující je především dopravní dostupnost a občanská vybavenost.

"Obecně jsou to města buď těsně u Prahy, nebo do 30 kilometrů od ní, nacházejí-li se v blízkosti dopravních tepen. Vzhledem k tomu, že v metropoli už v podstatě nepořídíte rodinný dům za cenu pod osm milionů korun a hypoteční úvěry jsou těžko dostupné, je logické, že zájem o nákup nemovitostí v těchto lokalitách prudce roste," dodává realitní makléř M&M Reality Jan Martina.

Za Prahou je levněji

Zatím to vypadá, že ani letošní rok zdražování nemovitostí neučiní přítrž. I když podle čísel Hypoteční banky rostly ceny bytů v prvním čtvrtletí spíše sporadicky a ve druhém čtvrtletí v některých regionech stagnovaly, pořád průměrná tržní cena narostla o 1,7 procenta, meziročně pak o 8,2 procenta.

Zájem lidí o lokality kolem velkých měst žene nahoru i ceny tamních nemovitostí. Potvrzují to například data, která zveřejnilo Fincentrum Reality. V roce 2015 prodávala tato realitní kancelář ve spádových oblastech Prahy byt 2+1 za 2,2 milionu korun, letos už za něj lidé platí 3,4 milionu. Prudší je pak nárůst u třípokojových bytů, kde se ceny vyšplhaly přes čtyři miliony korun. Dispozice 3+1 nebo 3+kk patří aktuálně k nejvyhledávanějším. Přestože narůstají ceny nemovitostí napříč všemi kategoriemi, pořád platí, že průměrný byt v centru metropole je většinou dražší než rodinný domek v přilehlé vesnici nebo městečku. Mnoho rodin tak dnes stojí před rozhodnutím, jestli dát přednost menšímu městskému bytu, nebo se odstěhovat na venkov.

V posledních letech nemovitosti zdražují, především byty ve velkých městech. Řada lidí proto odchází na venkov.
V posledních letech nemovitosti zdražují, především byty ve velkých městech. Řada lidí proto odchází na venkov.
Foto: iStock

Dříve se lidé pro domek se zahradou rozhodovali proto, že chtěli být blízko přírodě, dnes jsou to často důvody ekonomické. Ceny pražských bytů v novostavbách totiž mnohdy překročily hranici 100 tisíc korun za metr čtvereční, a tak jsou pro rodiny s běžnými příjmy nedostupné.

Dříve se lidé pro domek se zahradou rozhodovali proto, že chtěli být blízko přírodě, dnes jsou to často důvody ekonomické.

Nemovitosti v prstenci kolem Prahy ale také nepatří zrovna k nejlevnějším. Třeba průměrná cena panelového bytu v Říčanech se už vyšplhala na 70 tisíc korun za metr čtvereční. Malé byty po rekonstrukci jsou ještě o 15 tisíc za metr čtvereční dražší. Ubývá i kvalitních stavebních pozemků, a tak výstavba nových bytů skomírá. Podle developerů je na vině i zdlouhavé vyřizování stavebního povolení.

Staví se na menší ploše

I proto podle realitních makléřů vzrostl zájem o rodinné domky nebo pozemky za velkými městy, jako jsou Praha, Brno nebo Ostrava. Lidé se smiřují i s menšími plochami. Není výjimkou, že pro stavbu rodinného domu jim stačí 500 metrů čtverečních − i proto, že ceny pozemků ve velkých městech a jejich přilehlém okolí se za posledních pět let zdvojnásobily. Spolu s tím roste také ochota stěhovat se do obcí v širším okolí.

"V okolí Prahy pozemky stále mírně zdražují, i když ve srovnání s uplynulými roky je tempo růstu cen pomalejší. Jako příklad mohu uvést zasíťovaný pozemek o rozloze 1000 metrů čtverečních v Čestlicích, který se před rokem prodal za cenu 5800 korun za metr čtvereční. Dnes se srovnatelné pozemky bez problému prodají za 6200 korun," uvádí Jan Martina s tím, že uvnitř města jsou ceny pražských pozemků několikanásobně vyšší. Nejžádanější jsou pak menší rovinaté pozemky, protože umožňují jednodušší (a tím pádem i levnější) výstavbu.

Silnější poptávka po bydlení v okolí velkých měst žene ceny zdejších nemovitostí nahoru.
Silnější poptávka po bydlení v okolí velkých měst žene ceny zdejších nemovitostí nahoru.
Foto: iStock

Podobná je situace v okolí Brna nebo Ostravy. Trh s pozemky totiž kopíruje celkový vývoj prodeje nemovitostí. Například Brno nemá zatím schválený nový územní plán, a tak je přímo ve městě téměř nemožné získat pozemek, a pokud ano, kupci si připlatí. "Této situace využívají obce v okolí Brna, které přizpůsobily své územní plány, povolily výstavbu, a nyní v nich vznikají další satelitní lokality. V blízkém okolí Brna tedy pokračuje i letos mírný růst cen pozemků, a to zhruba o dvě až tři procenta oproti roku 2018, ovšem zasíťovaných stavebních pozemků ani zde není mnoho," uvádí realitní makléřka Jarmila Odehnalová.

Chalupa je nejlevnější

Další variantou jsou chalupy, které dříve sloužily hlavně k rekreaci. Podle průzkumu Raiffeisen stavební spořitelny by po větších nebo menších úpravách žilo na chatě či chalupě sedm z deseti českých chalupářů. Kromě klidu je láká možnost výrazně uspořit. Klidná a levnější místa ale většinou nebývají v rozumné dojezdové vzdálenosti od velkých měst. "Lidi od přestavby odrazuje nedostupnost služeb i komplikované dojíždění do zaměstnání nebo do školy. Vadilo by jim i horší technické zázemí a nedostatek pohodlí," vysvětluje Lenka Molnárová, tisková mluvčí Raiffeisen stavební spořitelny.

Nejčastěji proto lidé o trvalém stěhování na chalupy uvažují ve věku, kdy jim odrůstají děti nebo se chystají na důchod. Ve věkové skupině nad 45 let si tak přestavbu chaty na celoroční bydlení dovedou představit dokonce tři čtvrtiny dotázaných. O tomto řešení uvažují jako o investici, která jim do budoucna může podstatně snížit náklady na bydlení.

"V případě starších lidí sice odpadá dojíždění do práce, ale je zase potřeba počítat s tím, že s postupujícím věkem potřebujete častěji chodit například k lékaři. Proto je dobré už při pořízení nemovitosti myslet na dobrou dostupnost veřejné dopravy. Rozumné je také mít něco naspořeno na případné rekonstrukce, které jsou časem nezbytné," dodává Lenka Molnárová.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom a Respekt.