Polovinu veřejného osvětlení v ČR čeká do roku 2025 celková obnova

Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ministerstvem životního prostředí připravilo národní program EFEKT, zaměřený na úspory energií i na rekonstrukce veřejného osvětlení a další programy. Letos tak mohou obce žádat na rekonstrukce veřejného osvětlení v souhrnu o 120 milionů korun. Jednotlivé obce a města mohou získat až dva miliony korun podpory na energeticky úsporná řešení při rekonstrukci veřejného osvětlení a tím snížit své účty za spotřebu energie i zlepšit kvalitu života v obci díky snížení světleného znečištění. Žádosti mohou být podávány od 1. září do 31. října 2019.

"Díky dotaci z první společné výzvy ministerstva životního prostředí a ministerstva průmyslu vyhlášené v loňském roce rekonstruuje v roce 2019 veřejné osvětlení více než sto padesát obcí a menších měst. Veřejné osvětlení má často špatnou barvu, která nepříznivě působí na lidský organismus. Dalším problémem je pak energetická neefektivita takového osvětlení, a tím pádem i vyšší výdaje na jeho provoz," vysvětluje ministr životního prostředí Richard Brabec.

Osvětlení, které nezpůsobuje světlený smog, musí splnit několik kritérií: bude svítit pouze do dolního poloprostoru, omezí podíl modré složky světla a sníží přesvětlování, tedy úroveň osvětlení nebo jasu komunikace, které nesmí překročit hodnoty požadované normou ČSN EN 13201 o více než 30 procent.

Na další společné výzvě k podání žádostí o podporu se ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) podílí opět minimálně 90 miliony korun v rámci svého programu EFEKT a ministerstvo životního prostředí (MŽP) přidává dalších 30 milionů pro obce do 100 000 obyvatel, jejichž katastrální území se alespoň částečně nachází v chráněné krajinné oblasti (CHKO). Ty žádají o podporu u Státního fondu životního prostředí ČR, ostatní obce ležící mimo CHKO u ministerstva průmyslu a obchodu. U výzvy pro rok 2020 z programu EFEKT mohou být projekty hotovy do konce roku 2021, u projektů podpořených MŽP, respektive SFŽP, musí být práce hotové do konce roku 2022.

"Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje úspory energie u veřejného osvětlení dlouhodobě a na tuto aktivitu se jen v posledních třech letech podařilo z programu EFEKT vyčerpat více než 350 milionů korun dotací," dodává ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček.

Dotace směřují na několik druhů opatření, jako například na nákup a montáž osvětlovacích těles, na optimalizaci řídicího systému veřejného osvětlení v obcích (v případě, že proběhne společně s výměnou svítidel), na rekonstrukce rozvaděčů veřejného osvětlení (také při společné výměně svítidel) nebo na výměnu kabeláže u nově instalovaných svítidel. Dalších až 50 000 korun mohou obce získat na projektovou dokumentaci nebo energetický audit. Maximální výše podpory nesmí překročit 50 procent způsobilých výdajů.

V loňském roce v rámci první společné výzvy Státní fond životního prostředí ČR obdržel 34 žádostí s požadovanou podporou 39,9 milionu korun, dotaci získalo 32 projektů celkem za 36,2 mil. korun. Mezi schválenými projekty je například rekonstrukce veřejného osvětlení v Malé Skále či Dolním Bousově, svítidla se vymění v Českém Krumlově nebo ve Strážnici a úsporné lampy se objeví i kolem silnice I/13 v Děčíně. Ministerstvo průmyslu a obchodu z podaných 153 žádostí pro rok 2019 s požadovanou dotací 158 milionů korun podpoří 123 projektů celkem za 121,5 milionů korun.

Obnova veřejného osvětlení příležitostí pro chytrá města

"Nezbytnost obnovy takového množství veřejného osvětlení může být pro města a obce obrovskou příležitostí, jak v relativně krátkém čase budovat páteřní sítě technologií, tzv. smart cities," řekl zakladatel neziskové organizace Smart lighting solution Michael Blažíček. "Jestliže municipality budou k budování 'chytrých měst' přistupovat skutečně koncepčně a podle urbanistických zásad, mohou nové sítě osvětlení obsahovat celou řadu technických zařízení. Jak pro řešení dopravních situací zvyšujících bezpečnost a plynulost provozu, komunikaci s dalšími zařízeními, tak i pro eliminaci nebezpečného světelného smogu nebo nabíjení elektrozařízení. Tento ekosystém může být následně i ziskový," doplnil Blažíček.

Jeho slova potvrdil i Robert Semík, obchodní ředitel společnosti Kooperativa, předního výrobce stožárů veřejného osvětlení v Česku. "Smart stožáry budou v brzké budoucnosti tvořit páteř chytrých měst. Jejich význam velmi vzroste. Zásadní budou pro sběr důležitých dat pro efektivní řízení města. Ať už jde o dopravu, bezpečnost, parametry znečištění ovzduší, internetovou konektivitu či dobíjení e-kol nebo e-mobilů," konstatoval Semík.

Podle jeho slov bude masivní obnova veřejného osvětlení realitou. Zdůrazňuje, že "hlavní město Praha projde během několika let nezbytnou zásadní rozsáhlou obměnou stožárů veřejného osvětlení včetně svítidel". Důraz Semík klade na značnou ekonomickou náročnost celého projektu včetně toho, že už teď by se vedení města mělo zabývat novou moderní funkcionalitou veřejného osvětlení.

Smart technologie šetří energii a jsou ekologické

Česká města se do investic do veřejného osvětlení moc nehrnou a raději se věnují projektům, které lze podpořit z dotací EU. To není případ rekonstrukce veřejného osvětlení. "Nové technologie oproti zastaralým dokážou ušetřit 40 až 50 procent elektrické energie. Kromě toho jsou schopné vyzařovat tzv. netoxické světlo bez škodlivé modré složky světelného spektra. Mohou být tzv. biodynamické, mění tedy plynule světlo v průběhu dne a noci tak, aby nezatěžovaly životní prostředí tzv. světelným znečištěním," uvedl poradce MŽP Hynek Medřický z neziskové organizace Smart lighting solution.

Více se investuje do LED osvětlení, kde se garantovaný výnos zajištěný formou úspor za elektrickou energii pohybuje v rozmezí 50 až 90 procent ročně a návratnost vkladu lze většinou očekávat už za rok, maximálně dva. Ani v dalších letech přitom úspory neklesají. Předpokládaná životnost LED svítidel dosahuje 50 tisíc hodin, což může v závislosti na délce každodenního svícení znamenat 10−30 let. Po tuto dobu tedy mohou obce a města formou úspor na elektrické energii šetřit a "získávat výnos" 50−90 procent z počáteční investice ročně.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin a týdeníku Ekonom.