Podzim s výstavami

William Blake

11. 9. 2019 až 2. 2. 2020, Tate Britain, Londýn

Před polovinou září otevřela jedna z poboček Tate Gallery, Tate Britain v Londýně, rozsáhlou výstavu Williama Blakea (1757 až 1827), malíře, grafika, básníka, filozofa a vizionáře, který předběhl svou dobu a začal být postupně doceňován teprve ve 20. století. Expozice představí více než 300 umělcových děl − od maleb a akvarelů až po grafiky. Galerie věří, že tato největší přehlídka Blakeových prací za posledních 20 let má co říci i současným umělcům, kteří z nich mohou těžit inspiraci pro svou tvorbu, jakkoliv je plně zakotvena ve 21. století.

Caravaggio & Bernini

15. 10. 2019 až 19. 1. 2020, Kunsthistorisches Museum, Vídeň

Sedmdesát výpůjček z celého světa, ale i předměty z fondu Kunsthistorisches Musea, které vlastní hned tři důležité obrazy Michelangela Merisiho da Caravaggio, představí umělce raného baroka v Římě. Ten byl v letech 1600 až 1650 nejdůležitějším uměleckým centrem Evropy. Výstava se zaměří především na to, jaký byl v tomto období zcela novátorský přístup k lidským emocím a jejich ztvárňování: lidské pocity, rozpoložení a duševní stavy se tehdy staly přímo předmětem zkoumání umělců. Šlo však nejen o malby Caravaggia a sochy Giana Lorenza Berniniho, dvou velikánů raného římského baroka, ale také o díla jejich současníků působících taktéž ve věčném městě.

Natalia Gončarovová

28. 9. 2019 až 12. 1. 2020, Palazzo Strozzi, Florencie

Během září se z Londýna do Florencie přesune výstava jedné ze zakladatelských osobností abstraktního malířství, Natalie Gončarovové. Původem ruská malířka přišla do Paříže v roce 1914 a působila zde až do své smrti v roce 1962. Se svým životním partnerem, malířem Michailem Larionovem, ještě před odchodem do francouzské metropole prosazovali abstraktní výraz v umění a založili avantgardní směr, kterému říkali rayonismus. Návštěvníci výstavy uvidí více než 130 děl nejen této pozoruhodné malířky, ale také jejích současníků a předchůdců: Paula Gauguina, Henriho Matisse, Pabla Picassa nebo Umberta Boccioniho. Výstava vznikla ve spolupráci s Tate Modern a Ateneum Art Museem v Helsinkách.

Albrecht Dürer

20. 9. 2019 až 6. 1. 2020, Albertina, Vídeň

Po 16 letech se do Albertiny vrací výstava ikony počátků zaalpské renesance − Albrechta Dürera. V jejích sbírkách je řada Dürerových všeobecně známých kreseb, jako jsou například Zajíc, Trs trávy nebo Modlící se ruce. Celkem má Albertina na 140 umělcových děl, což je největší ucelená sbírka na světě, a zvláštností kolekce je, že její původ je možné vysledovat až do roku 1528. Kurátorem výstavy je znalec Dürerova díla Christoph Metzger. Společně s významnými zápůjčkami expozice v Albertině představí zhruba 200 děl, a to nejen kreseb a grafik, ale také umělcových maleb.

Stanislav Sucharda: Tvůrčí proces

15. 11. 2019 až 5. 4. 2020, Národní galerie v Praze, Veletržní palác

Představit bohatou a mnohovrstevnou, avšak nepříliš známou tvorbu sochaře Stanislava Suchardy (1866 až 1916) si klade za cíl výstava v Národní galerii. Uzavírá čtyřletý výzkumný projekt Ústavu dějin umění Akademie věd a Fakulty restaurování Univerzity Pardubice s názvem Stopy tvorby a podtitulem Dědictví velkých sochařů první poloviny 20. století, restaurování a péče o sochařské památky ze sádry. Mezioborové bádání má řadu zajímavých výsledků, jež budou na výstavě prezentovány. Suchardova originální umělecká osobnost byla rozkročena od realismu 19. století až po zcela moderní umělecký výraz.

Alberto Giacometti

18. 7. až 1. 12. 2019, Národní galerie v Praze, Veletržní palác

Výstava prací jedné z nejvýraznějších osobností umění 20. století, sochaře Alberta Giacomettiho (1901 až 1966), se v domácím prostředí koná vůbec poprvé. A jde rovnou o rozsáhlou retrospektivu, která představuje na 150 děl pařížské nadace Fondation Giacometti, jež spravuje umělcovu pozůstalost. Objevují se jak pro umělce typické protažené figury či abstrahované objekty v kombinacích materiálů, tak i vzácné sádrové originály. Nejde však jen o sochy, celou Giacomettiho tvorbu dokumentují také kresby a malby.

Devětsil

27. 11. 2019 až 26. 4. 2020, Galerie hlavního města Prahy, Dům U Kamenného zvonu

Nový pohled na umění výtvarníků sdružených v Uměleckém svazu Devětsil by měla přinést nadcházející výstava v Galerii hlavního města Prahy. Toto velké téma meziválečné výtvarné avantgardy bylo naposledy pojednáno celistvě před více než 30 lety, později pak jen pomocí dílčích či monografických výstav. Důraz bude kladen na jeden ze základních devětsilských rysů, intermedialitu tvorby: zastoupena bude tedy kromě obvyklých výtvarných oborů i architektura, typografie, film, fotografie, divadlo a další. Projekt se soustředí i na přiblížení velmi živých kontaktů, které členové Devětsilu měli s tehdejší evropskou avantgardou.

Václav Hollar a umění kresby

4. 10. 2019 až 5. 1. 2020, Národní galerie v Praze, Palác Kinských

Při vyslovení jména Václav Hollar si většina z nás asi představí především jeho práce na poli grafiky, nejspíše pak některé z jeho ikonických vedut. V Paláci Kinských však bude možné od října obdivovat jeho kreslířské umění. Kromě mnoha děl ze sbírek Národní galerie, která před dvěma lety (mimo jiné) instituce vtělila do soupisového katalogu Hollarových kreseb, nebude nouze o výpůjčky z prestižních muzejních a galerijních institucí (Albertina, British Museum, Kupferstichkabinett v Berlíně). Výstava také ukáže Hollarův význam na poli kresby v rámci evropského dobového kontextu.

Na březích Nilu

24. 7. 2019 až 29. 2. 2020, Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur

Další egyptologická expozice na návštěvníky čeká v pobočce Národního muzea, Náprstkově muzeu. Ta je více zaměřena přímo na artefakty starověkého Egypta i sousední Núbie, kterých představuje na 500. Je rozdělena do několika tematických okruhů, z nichž první se soustřeďuje na zvířecí svět nilských říší: zobrazování zvířat a jejich promítání do náboženského života, do podob místních bohů a artefaktů spojených s jejich uctíváním. Další okruhy se věnují zpracovávání přírodních materiálů a jejich všestrannému použití nebo pěstování plodin, a co a jakým způsobem se z nich vyrábělo. Poslední z nich pak seznámí návštěvníky s náležitostmi posmrtného života ve starověkém Egyptě.

Tutanchamon RealExperience

21. 8. 2019 až 31. 1. 2020, Národní muzeum, historická budova

Možnost zažít reálné pocity z doby před několika tisíci lety dává návštěvníkům multimediální výstava Tutanchamon RealExperience v historické budově Národního muzea, která je zaměřena především na hrobovou kulturu a specifika víry v posmrtný život starověkých Egypťanů. Pomocí náročných animací diváci nahlédnou do prostor královských hrobek a mohou zažít i cestu faraona věčností. Nechybějí ani autentické předměty, které pocházejí povětšinou ze sbírek Náprstkova muzea. Jedinečnou zápůjčkou je socha mladého faraona z Musea Augusta Kestnera v Hannoveru. Kestner byl diplomat a významný sběratel starověkého umění přelomu 18. a 19. století. Část výstavy je věnována českému egyptologovi Jaroslavu Černému (1898 až 1970), odborníkovi na epigrafii.

Bedřich Dlouhý − moje gusto

1. 11. 2019 až 22. 3. 2020, Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna v Praze

Retrospektivní výstavy se na podzim dočká i jedna z velmi výrazných osobností poválečného umění, Bedřich Dlouhý (1932). Na počátku jeho tvorby, v polovině 50. let, bylo spoluzaložení skupiny Šmidrové. Tuto etapu, ze které Dlouhého dílo vyšlo, bude expozice mapovat pomocí vystavení děl tehdejších umělcových souputníků, například Jana Koblasy, Karla Nepraše nebo Jaroslava Vožniaka. Diváci zde najdou průřez autorovou tvorbou od těchto jejích počátků až po zcela současné práce včetně nikdy nevystavovaných děl. Akcentovat přitom bude Dlouhého rozmanitost uměleckých přístupů i výtvarných prostředků včetně pro něj tak typické a zásadní techniky asambláže.

Cena Jindřicha Chalupeckého 2019

27. 9. 2019 až 19. 1. 2020, Moravská galerie v Brně

U zrodu Ceny Jindřicha Chalupeckého pro umělce do 35 let v roce 1990 stáli kromě Václava Havla výtvarníci Jiří Kolář a Theodor Pištěk. Moravská galerie v Brně bude od konce září hostit výstavu prací finalistů této ceny za rok 2019, kterými se stali skupina Comunite Fresca (Dana Balážová, Markéta Filipová, Marie Štindlová) a jednotlivci Andreas Gajdošík, Baptiste Charneux, Marie Lukáčová a Pavla Malinová. Letošní ročník má aktuální ekologický akcent, který reaguje na současnou klimatickou situaci. Výstava poháněná alternativními zdroji energie slouží zároveň jako prostředek k zamyšlení, jaká je vlastně přibližně energetická náročnost podobné výstavy a její dopad na životní prostředí. Zahraničním hostem ročníku je britská umělkyně Tai Shani.

Spravedlnost bez bázně: Gallasové a Clam-Gallasové v Čechách

13. 12. 2019 až 1. 3. 2020, Oblastní galerie Liberec

Záminkou k rozsáhlé výstavě o šlechtické rodině Gallasů a Clam-Gallasů je 300. výročí úmrtí Jana Václava z Gallasu (1671 až 1719), majitele panství Frýdlant a Liberec a významného císařského diplomata. Snahou výstavy je ale komplexně představit tento šlechtický rod a zmapovat a zdůraznit jeho význam pro oblast severních Čech, ať již jde o správu panství, lesního hospodářství, nebo počinů na poli kulturním a dobročinném: představí je jako významné podporovatele hudby, divadla či výtvarného umění. Seznámí však návštěvníky také se soukromým životem příslušníků rodu, který v Čechách počíná Matyášem Gallasem (1588 až 1647) a končí jeho posledním mužským členem, Franzem Clam-Gallasem (1854 až 1930) a jeho sedmi dcerami.

Sobě ke cti, umění ke slávě. Sbírky a sběratelé 1600 až 1945

25. 10. 2019 až 23. 2. 2020, Západočeská galerie v Plzni, výstavní síň Masné krámy

Na různé aspekty sběratelství upozorní nově připravovaná výstava v Západočeské galerii v Plzni. Připomene jak šlechtické sběratele se vztahem k západním Čechám (Černíny, Lažanské, Šternberky nebo rod Lobkowiczů), tak nadšené milovníky umění z měšťanských vrstev 19. století a pozdější sběratele moderního umění, jako byl například Vincenc Kramář. Klade si však i velmi aktuální otázky, nakolik je pro umělecké dílo důležitá jeho provenience a zda jsme schopni dnes tento původ děl i po tom, jaké vlastnické karamboly probíhaly ve 20. století, včetně konfiskací, rozkrádání a tříštění sbírek z nejrůznějších důvodů, znovu zmapovat a udržet pro další generace. Poukazuje na to, že právě to by mělo být jedním z hlavních úkolů správců takových sbírek, zejména pak veřejných institucí.

Jiří Trnka − V zahradách imaginace

27. 10. 2019 až 22. 3. 2020, GASK, Kutná Hora

Velkou retrospektivní výstavu Jiřího Trnky k letošnímu 50. výročí jeho úmrtí otevře na konci října Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře. Expozice, kterou chce galerie pojmout v atraktivním a neotřelém duchu, představí v první části všechny oblasti Trnkovy tvůrčí činnosti (malířství, ilustrace, sochařství, loutkářství, animovaný film). Důraz přitom bude kladen na to, jak sám umělec svou tvorbu pojímal a prezentoval, a to s velkým zaujetím pro scénografii a překvapivé vizuální efekty. Druhá část bude plně věnována Trnkově proslulé a velmi oblíbené knize Zahrada, která bude přetvořena v multimediální instalaci s využitím nejmodernějších technologií tak, aby Trnkův originální svět zůstal zachován a přitom oslovil i dnešní náročnější dětské diváky a nejen je.

Petr Sís: O létání a jiných snech

13. 9. 2019 až 20. 1. 2020, Centrum současného umění Dox

Výstava celosvětově známého ilustrátora a tvůrce originálních fantazijních knih, v New Yorku žijícího Petra Síse, se dobře pojí s 30. výročím, které v listopadu uplyne od sametové revoluce. Představí pětici jeho autorských knih, které mají co do činění s otázkou lidské svobody, a jsou tak dobrým důvodem k zamyšlením nad tímto vždy aktuálním tématem. Knihy Tři zlaté klíče, Zeď − Jak jsem vyrůstal za železnou oponou, Pilot a Malý princ, Ptačí sněm a Robinson vyšly v češtině v letech 1995 až 2017, některé z nich (ostatně i podle názvu) mají autobiografický charakter a autor se v nich vrací do Prahy svého dětství.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.