Roboty záchranáře či 3D tisk představí na strojírenském veletrhu brněnská technika

Svoje loňské letadlo Shark a také nejnovější model FausT letos na strojírenském veletrhu představí skupina studentů BUT Chicken Wings. Pod poněkud recesním názvem se skrývá mimořádně úspěšný studentský tým mladých leteckých konstruktérů z Vysokého učení technického v Brně, který sbírá úspěchy na mezinárodních soutěžích a své nejlepší počiny představuje pravidelně i na vrcholném strojírenském podniku v Česku.

"Tým vznikl před pěti lety z iniciativy pěti studentů a jednoho nadšeného zaměstnance. Protože máme podporu naší strojní fakulty, Leteckého ústavu i rektorátu univerzity, podařilo se nám letos dokonce získat pro spolupráci kolegy z ČVUT v Praze. A tak jsme teď mezi účastníky odborných soutěží jediný tým fungující napříč univerzitami," prozrazuje člen Chicken Wings, výzkumník z Leteckého ústavu Tomáš Hájek. Na brněnském veletrhu studenti předvedou model Shark, který loni získal první místo v soutěži New Flying Competition v Hamburku, a svého FausTa, který si letos přivezl sedmé místo z Air Cargo ­Challenge ze Stuttgartu. "Studenty stavba modelů opravdu baví. Jinak by tím netrávili čas po večerech, když splní své ostatní studijní povinnosti," je přesvědčen Tomáš Hájek. A tahle skvělá zábava je tou nejlepší průpravou budoucích leteckých konstruktérů, jejichž úkolem bude přinášet do letectví nové nápady a zlepšit budoucnost létání.

Že opravdu funguje Komenského poučka škola hrou, dokládá i další studentská skupina, která nebude chybět na brněnském výstavišti. Předvede závodní monopost na stlačený vzduch Pneumobil Falcon, který ­vznikl loni na Fakultě strojního inženýrství VUT. "Studenti vesměs magisterského studia během roku nejprve vůz navrhují a poté vyrábějí a montují. Na strojírenském veletrhu pokaždé vystavujeme nejnovější, vždy o něco vylepšený model. Ten letošní má zase o něco jednodušší, spolehlivější a lehčí převodovku i lehčí rám. Pro studenty je to výborná praktická průprava. Musí nejprve nastudovat, jak vzniklo minulé auto, co se k jeho výrobě použilo, zjistit, co by se dalo vylepšit, navrhnout řešení, vypočítat, udělat pevnostní analýzy. V prvním semestru vzniká návrh a ve druhém už se auto montuje," popisuje člen týmu Pneumobil Racing Team Brno, doktorand Filip Jeniš. Rok snažení pak studenti jezdí zúročit jako jediní zástupci Česka na mezinárodní závody pořádané firmou Aventics-Emerson v maďarském Egeru, kde dosahují výborných výsledků. No a také na brněnské výstaviště, kde se střídají u prezentace svých modelů, a získávají tak další ne­ocenitelné praktické zkušenosti.

Roboty záchranáře či 3D tisk představí na strojírenském veletrhu brněnská technika

VUT patří ke zcela pravidelným vystavovatelům Mezinárodního strojírenského veletrhu v Brně. "Letos naše univerzita slaví 120. výročí svého založení, proto se do vizuálu našeho výstavního stánku promítlo logo oslav," informuje mluvčí VUT Radana Koudelová.

Exponáty dodávají jednotlivé fakulty a další pracoviště brněnské techniky, například vědecká centra. Hned dva z těch letošních usilují o Zlatou medaili MSV 2019. Želízky v ohni jsou projekt virtuálního zprovoznění digitálního dvojčete robotické buňky a exponát z oblasti robotické aditivní výroby. Univerzita svou účast na veletrhu vnímá jako jednu z klíčových akcí v oblasti spolupráce s aplikační sférou.

"MSV pro nás znamená přímý kontakt s průmyslovými partnery, které pravidelně seznamujeme s novinkami, jež vznikly v laboratořích brněnské techniky. Je to pro nás významná spolupráce, která nám pomáhá uvést výsledky výzkumu do praxe," zdůrazňuje rektor VUT Petr Štěpánek.

Přímé využití v praxi budou mít jistě exponáty sloužící k zefektivnění kolejové dopravy. Systém pro bezkontaktní nanášení modifikátoru tření na temeno kolejnice snižuje jízdní odpor a tím i náklady na údržbu kolejnic. Prototyp magnetoreologického tlumiče vrtivých pohybů pro podvozek kolejového vozidla zase omezí opotřebení podvozku i kolejového svršku, jako jsou kolejnice či výhybky.

Důležitým tématem letošního veletrhu bude robotizace, která bude mít důležitou roli i na stánku VUT. Například robotický 3D tisk přináší moderní technologii výroby stavebních dílů s lepšími mechanickými vlastnostmi. Brněnská technika nabídne možnost sledovat prostřednictvím brýlí na virtuální realitu on-line přenos reálné linky robotické buňky. Zájemci budou sledovat virtuální model a digitální dvojče reálné robotické buňky z Ústavu výrobních strojů, systémů a robotiky. "Linka umožní on-line zobrazení vybraných provozních dat z reálného provozu. Jde zejména o data z řídicích systémů strojů a zařízení, informačních systémů a dále z externích senzorů. Informace se zpracovávají a analyzují pro následnou predikci způsobilosti výroby, testování a optimalizaci návrhu výrobní buňky," shrnuje mluvčí Koudelová. Cílem navrženého řešení je především zkrátit čas pro přípravu nové výroby a zefektivnit údržbu výrobní buňky, což vede k ekonomickým a časovým úsporám při jejím provozu.

Odborníci jistě nenechají bez povšimnutí roboty záchranáře z dílny VUT. "Roboty vytváříme od prvního návrhu po poslední šroubek," hrdě říká profesor Luděk Žalud, vedoucí laboratoře robotiky ve vědeckém centru CEITEC. Robotice se věnuje už od osmnácti let a v současnosti vede tým dvanácti odborníků a vyvíjí robotické platformy pro armádu i medicínu. Na veletrhu spolu se svými kolegy představí celkem tři zařízení: pozemní roboty pod názvy Orpheus, Morpheus a dron Uranus. "Orpheus je robotická platforma, kterou vyvíjíme od roku 2003. Existuje už čtrnáct různých typů těchto robotů," vypočítává Luděk Žalud. Orpheus má jak civilní, tak vojenskou řadu. Nyní tým pracuje už na třetí generaci těchto zařízení, kterou bude používat chemické vojsko Armády ČR. Do roku 2022 by měla mít česká armáda celkem čtyřicet robotů. "Orpheus slouží jako prodloužená ruka operátora, který ho ovládá z vozidla. Má na sobě čtyři snímače. Dva radiační na gama a beta záření a dva chemické na analýzu vzduchu," vysvětluje konstruktér. Civilní verze Orphea je pak určena především pro výzkum. Například pomáhá zkoumat algoritmy pro přesnou sebelokalizaci mobilních robotů či pomáhá s environmentálním měřením.

Morpheus je v jistém smyslu zjednodušenou verzí Orphea. Vypůjčil si od něj i část jména. "Přidali jsme pouze M, protože zařízení může měnit tvar. A také trochu pod vlivem filmu Matrix," podotýká profesor Žalud. Morpheus je levnější než roboti určení pro armádu. Zároveň je také více uzpůsoben právě pro environmentální měření. Ze stejného základu vyšel i robot pro hasiče, který zjišťuje stav baterií při havárii elektromobilu. Při ní hrozí velké nebezpečí vznícení lithiových baterií, které hoří s vysokou teplotou a špatně se hasí. K autu proto hasiči nejprve vyšlou robota, aby zjistili situaci. Až potom se přiblíží záchranáři.

Článek byl publikován ve speciální příloze Hospodářských novin.