Dopřejme seberealizaci oběma partnerům

Symbolické číslo 22 % v názvu projektu ministerstva práce a sociálních věcí má zajímavou vlastnost. Dovede totiž zvedat ze židle a působit jako rudý hadr.

Čím to je? Rozdíl průměrů hrubých mezd žen a mužů kolem něj meziročně klouže, z nových dat očekáváme další snížení, a to hlavně díky makroekonomickým ukazatelům. To číslo ale není jen příjmová statistika. Vypovídá totiž o mnohém.

Co když ženy odejdou za lepším?

Za prvé o tom, že jako společnost podceňujeme celé segmenty prací a směřujeme do nich ženy. Předpokládáme, že jim nízké ohodnocení práce stačí a budou lacinou práci i tak dělat. Jinými slovy jde o segregaci trhu práce na ženské a mužské profese, typy zaměstnání a celá odvětví.

Představuji si tu apokalypsu, kdyby se ženy najednou přestaly chovat altruisticky a hromadně odešly z pozic ošetřovatelek, učitelek, neprestižních oborů lékařství atd. na lepší.

V Česku je míra segregace nebývale vysoká a způsobuje značnou část čísla 22 %. Což jde přímo proti moderním trendům diverzity jako podmínky zdravého vývoje jakéhokoli uskupení.

Číslo 22 % dráždí, protože snížit ho by znamenalo zahýbat celou strukturou dosavadního fungování. Znamenalo by to přestat používat stereotypy a nechat děti vybrat si budoucí povolání podle svého talentu a vnitřního kompasu. Znamenalo by to přestat spoléhat na levnou práci žen.

Nedělat mužům ve feminizovaných profesích skleněné výtahy "abychom ho tu udrželi". A ženy naopak pustit do větších projektů, ve chvíli, kdy na to mají, a neohlížet se přitom, jestli a kdy se stanou matkami.

Střídání na rodičovské jako norma

Muži by se museli zapojit do dění kolem dětí a domova, aby ženy nemusely jít s hodnotou na trhu práce dolů. Pokud by prostřídání rodičů na rodičovské dovolené bylo normou, šéfové by se nedívali na matky jako na méněcenný druh. Děti by nepřicházely o otce, protože ti by nebyli sami na udržování životní úrovně rodiny.

Otcové by měli pevnější vazby s dětmi už odmalička a nehledali by je složitě až v krizi středního věku. Také by lépe rozuměli ženám, jejichž svět se zákonitě nesmírně vzdálí, když jsou s dětmi 24/7 doma.

Lidské a propustné uspořádání, kde ženy jsou stále ženami a muži stále muži, ale seberealizace je dopřána oběma, stejně jako radost z bytí rodičem. Pokud zakrníme sociálně a pojedeme dál v segregovaných světech plných vzájemného nepochopení, brzy na to doplatíme i ekonomicky. A druhá nejhorší statistika gender pay gapu v EU nám o tom něco napovídá.

Článek byl publikován ve speciální příloze Rovné odměňování.