Jak se rodí STAR

I relativně malý region může skýtat velký potenciál. Mnoho lidí dnes ani netuší, že jen malý kousek od jižního okraje Prahy vyrostl významný soubor vědeckých a výzkumných center, v nichž špičkoví vědci pracují na projektech bez nadsázky světového významu. To by samo o sobě ještě nemuselo být pro běžného občana až tak zajímavé, pokud by se sem nepodařilo soustředit i řadu technologických a inovativní firem a vytvořit atraktivní a příznivé prostředí pro podnikání i pro život.

Velké projekty se obvykle rodí takzvaně shora. Na jejich začátku přichází vize, následuje plánování, prověřování možností realizace, u stavebních projektů pak také vykupování pozemků, posuzování vlivů na životní prostředí a mnoho dalších kroků, ze kterých často plynou i mnohočetné odklady a průtahy. Na konci pak, pokud vše dobře dopadne, dojde i na realizaci. V případě regionu STAR to však bylo jiné. Vlastně se zrodil díky souhře mnoha příznivých okolností a především díky úsilí lidí, kteří ve správné chvíli přijali výzvu, uchopili potenciál, nadchli a zapojili další a vše propojili do logického, harmonicky fungujícího celku.

Těžko říci, kdy přesně se začal rodit STAR, tedy Science and Technology Advanced Region. Snad všichni zainteresovaní se shodují na tom, že jeho pomyslným otcem, vizionářem i hybnou silou v jedné osobě je Věslav Michalík, starosta obce Dolní Břežany. Byl to on, kdo na začátku spojil své síly s vedením blízkých obcí skýtajících podobný potenciál, tedy především s Jiřím Rezkem, starostou Zlatníků a Hodkovic, a Tiborem Švecem, starostou Vestce, aby pak společnými silami přesvědčili nejen další politiky, vědce a podnikatele, ale i občany zapojených obcí o tom, že zde vzniká něco výjimečného, co si zaslouží jejich pozornost a co při správném uchopení přinese obrovský potenciál daleko přesahující rámec vědeckých a výzkumných institutů. Samotná historie zdejšího fungujícího ekosystému, který patří k nejrychleji rostoucím ekonomikám Evropské unie a který si zasloužil ocenění Investičně atraktivní region roku 2016, se však začala psát už podstatně dříve.

Jak se rodí STAR

Dalších 8
fotografií

Jako fénix z popela

Abychom pochopili, jak se rodí významný region takzvaně odspodu, tedy nikoliv z rozhodnutí hejtmanů, či dokonce vlád, vraťme se na chvíli o pár desítek let zpět do doby, kdy se většina českých obcí potýkala se svým zanedbaným stavem. Na obnovu a rozvoj chyběly peníze. Přilákání investic bránily často nevyřešené majetkové poměry, především nejistota kolem navracení církevních majetků. Lidé byli nuceni jezdit za prací do větších měst, lidé z měst naopak hledali místa, kde postavit dům, čímž ovšem vznikala satelitní městečka narušující život původních obyvatel. Stavěla se především skladovací a logistická centra nepřinášející vyšší přidanou hodnotu, jen trochu peněz do rozpočtů a řadu problémů, především s nárůstem dopravy.

S tímto stavem se starostové obcí Dolní Břežany, Vestec a Zlatníky-Hodko­vice nehodlali smířit a postupně, v rámci svých možností, investovali do infrastruktury a zlepšování místních podmínek. Hledali vhodné projekty a investory, kteří by napomohli rozvoji obcí a pro jejich občany přinesli více pozitiv než negativ. Snažili se pro tyto účely zajistit pozemky, přičemž s ohledem na tehdejší nejistoty kolem restitucí museli často vyjednávat jak s církvemi, tak se stávajícími vlastníky.

Síla trojice za jižním okrajem Prahy

"Zhruba v roce 2002 jsem pozoroval, jak v obcích, hlavně okolo D1, vznikaly obrovské areály a rostlo zatížení dopravy kamiony. Proto jsem leštil kliky na ministerstvech a říkal, že bych pro nás chtěl něco jiného. Dozvěděl jsem se tak o programu ELI, kde byla Česká republika zhruba mezi 15 uchazeči. Postupem času rostla naděje, že se projekt podaří získat k nám a využít tak blízkost Prahy," říká k prvotním úvahám získání projektu ELI Beamlines do této oblasti Jiří Rezek, starosta Zlatníků-Hodkovic. Na vysvětlenou je třeba dodat, že šlo o snahy vybudovat zde evropské výzkumné centrum vybavené nejintenzivnějším laserovým systémem na světě umožňujícím průkopnický výzkum v segmentech fyziky, materiálových věd, biomedicíny a laboratorní astrofyziky.

Poloha obcí tvořících pomyslnou osu dnešního STAR je z pohledu dostupnosti z Prahy velmi příznivá. Nahrává jí blízkost dálnice D1 a pražského okruhu i solidní dojezdová vzdálenost nejen z Akademie věd a pražských univerzit. Pozitivní je také dostupnost z Letiště Václava Havla. Bylo však zapotřebí vytipovat a zajistit vhodné pozemky. V té době se zdály být ideální pozemky arcibiskupství, které však byly pod blokačním paragrafem. Starosta Rezek proto musel uzavřít smlouvy o smlouvě budoucí jak se státem, tak s církví, aby mohl garantovat, že obec pozemky vykoupí a zajistí je pro plánované využití bez ohledu na výsledek restitucí. Po navrácení pozemků církvi se pak jedna ze smluv začala konečně naplňovat.

Potenciál spojení vědeckých a výzkumných center

Mezitím padlo rozhodnutí, že projekt ELI Beamlines získá Česká republika, a v sousední obci Dolní Břežany byl zvolen starostou Věslav Michalík. Ten rovněž řešil možnosti využití církevních pozemků, v tomto případě šlo o brownfield po zdevastovaném zemědělském statku ležícím přímo v obci. Jemu se starosta Rezek svěřil se svým snem vybudovat "Silicon Valley na jihu Prahy", a tak byly položeny základy společného úsilí, do kterého se zapojil i Tibor Švec z nedalekého Vestce. Ani on se nehodlal smířit s tím, že by už tak dopravně zatížená obec měla dostupné pozemky dále zasvěcovat skladovacímu a logistickému centru nepřinášejícímu obci výraznou přidanou hodnotu.

U projektu ELI Beamlines nakonec zvítězila možnost využití brownfieldu v Dolních Břežanech, kde se následně podařilo vybudovat také HiLASE, laserové centrum pro aplikovaný výzkum a vývoj řešení šitých na míru konkrétním průmyslovým potřebám. Zároveň bylo rozhodnuto, že ve Vestci vyroste biotechnologické centrum Biocev. (Více se o významu a poslání jednotlivých center dozvíte dále v příloze − pozn. redakce.). V té době si Věslav Michalík uvědomil, že tu na poměrně malém území vzniká zajímavá koncentrace vědy a výzkumu, která do té doby neměla ve Středočeském kraji obdoby, a že to, co tu vzniká, by mohlo mít regionální a možná i celostátní přesah, pokud se v rámci regionu podaří společnými silami vytvářet vhodné podmínky a společný projekt i správně řídit. Zainteresovaní starostové se proto začali poohlížet, jak vypadají podobné vědeckotechnické parky v zahraničí, co dělají, co potřebují, v čem jim je potřeba pomáhat… A na základě těchto informací se rozhodli věnovat čas a energii tomu, aby vybudované ústavy nefungovaly jen jako solitérní záležitosti, ale aby vzájemně využívaly svůj potenciál, aby bylo možné koordinovaně řešit jejich možnosti a potřeby a také aby se na tyto ústavy navázaly další aktivity a projekty. S tímto odhodláním založili STAR Research & Innovation Cluster a začali se snažit, aby získali další aktivní lidi s potenciálem posunout celý projekt co nejvíce kupředu.

Povzbuzení významných osobností

"Pro mě bylo pozitivním signálem, že když jsem oslovil Radka Špicara, Danu Drábovou, profesora Pačese nebo profesora Řídkého, jestli by šli do správní rady takovéto organizace, všichni souhlasili, byť jsem se s některými z nich do té doby neznal. To bylo velké povzbuzení," uvádí starosta Dolních Břežan k zapojování osobností, které projekt podpořily a pomohly mu k úspěchu, a dodává: "Teď se snažíme kolem těchto ústavů nabalovat další aktivity. Především chceme zabezpečit to, aby se rozvojové plochy, které tam jsou, nevyplýtvaly na projekty, které mohou být kdekoliv jinde, například logistické areály, běžná výroba atd., ale aby tam raději, a třeba i s nějakou časovou prodlevou, vznikaly aktivity a projekty s přímou vazbou na dění ve výzkumných ústavech."

To potvrzují i ostatní starostové. Jde jim především o to, aby další dostupné pozemky určené pro průmyslovou a výrobní činnost byly nabízeny především firmám, jež mají oborově nějaký vztah k činnosti vybudovaných ústavů. Takovým, které budou schopny využít jejich poznatků a vybavení nebo jim naopak přinášet podněty k dalšímu výzkumu. Zkrátka aby se potenciál, který zde byl vytvořen, co nejlépe využil a fungoval v co nejdokonalejší symbióze. Aby zde mohly vznikat i nové interakce mezi lidmi, kteří v jednotlivých ústavech a firmách pracují, a přirozeně se tak rodily další nápady.

"Řekl bych, že se nám to zatím daří. Je to docela pracné, není to nějak extrémně rychlé, ale je to iniciativa, která jde stoprocentně zdola. Nebylo to tak, že by se stát nebo někdo jiný na počátku moudře rozhodl a řekl: vybudujeme u Prahy Silicon Valley, a protože teď se bude z evropských peněz stavět, tak z toho uděláme jednu velkou plánovanou zónu. Vlastně to tady vzniklo spíše náhodou", zdůrazňuje starosta Dolních Břežan a jeho kolega z Vestce doplňuje, že tomu ani v nejbližší době patrně nebude jinak. Ačkoliv si totiž původně mysleli, že po rozjezdu se projektu ujme některá ze státních institucí, hlavní hybnou silou zůstávají i nadále zakladatelé projektu v čele s Věslavem Michalíkem.

Dolní Břežany

Jižně od Prahy, v těsném sousedství hlavního města leží obec Dolní Břežany. Protéká jí Břežanský potok, který je pravostranným přítokem Vltavy. K obci náleží místní části Lhota, Zálepy a Jarov. Na začátku 90. let zde žilo 1045 obyvatel, ale počátkem 21. století se obec začala výrazně rozrůstat, v současnosti zde žije přibližně 4100 obyvatel. Rozvíjela se v oblasti infrastruktury a nové výstavby, původní budovy prošly rekonstrukcemi. Dolní Břežany jsou dnes spádovým centrem pro okolní obce nad vltavským údolím. Vznikají zde nové architektonicky kvalitní stavby vzbuzující další zájem architektů i veřejnosti. Vybudováno bylo například nové náměstí a nové parky (Keltský a Mlynářský). V parcích byl vytvořen skatepark, hřiště na míčové hry, dětská hřiště a venkovní amfiteátr. V září 2015 došlo k otevření Regionálního informačního centra keltského oppida Závist obsahujícího muzeum. V květnu 2016 dostali obyvatelé nový hřbitov a v říjnu 2017 novou, architektonicky oceňovanou sportovní halu. V roce 2018 církev dokončila kompletní renovaci zámecké budovy, jež nyní slouží jako hotel. Komplexní renovací prošla také zámecká kaple a severní část zámeckého parku, která je přes den přístupná veřejnosti. Významných investic se dočkala Základní škola a Mateřská škola Dolní Břežany, dopravní infrastruktura, zdravotní středisko a technické zázemí obce. Obec je mediálně známá kvalitou svého veřejného prostoru a výzkumnými centry ELI Beamlines a HiLASE aktivními v oblasti laserových technologií.

"Chceme, aby STAR přiváděl do regionu další podobné aktivity a firmy," říká Věslav Michalík, starosta obce Dolní Břežany

Věslav Michalík

Foto: HN – Libor Fojtík

Chtěli jsme vytvořit prostor, ve kterém lze aktivně transferovat výsledky vědy a výzkumu do reálného hi-tech průmyslu. Myslím si, že jak v biotechnologiích a biomedicíně, tak v laserech a materiálech máme velkou příležitost pro firmy a celou ČR dostat se v těchto oblastech na špici. Vědecké ústavy ve STAR existují zatím jen chvilku, ale disponují technologiemi, které celosvětově patří k absolutní špičce. Evropská unie definuje takzvané klíčové podpůrné technologie − Key Enabling Technologies (KETS) a tři ze šesti z nich najdete v našem regionu. Jsou to fotonika, nanotechnologie a biotechnologie.

Úlohou STAR klastru nebylo usnadnit těmto institucím vznik na našem území, protože myšlenka na jeho vznik přišla až po založení vědeckých center. Vytvořili jsme ho, abychom vše zastřešili a mohli skládat mozaiku ústavů, firem a jejich okolí do nějakého společného obrazu. Tím je malé území, na kterém se dobře transferuje výzkum do praxe, koncentrují oborově podobné firmy, který je atraktivní pro investory, kde vznikají high-tech firmy kolem vědeckých týmů, kde mají firmy i lidé skvělé podmínky pro své aktivity a pro život. Roli STAR klastru vnímám jako nástavbu, která chce přispět k tomu, abychom byli úspěšní a přivedli k nám do regionu další obdobné aktivity a firmy a pomohli jim v jejich činnosti.

Aktuálně např. jednám o vzniku nového pracoviště pro oblast materiálu nebo o tom, že je potřeba začít stavět nějaké bydlení pro vědce, kteří zde pracují. Jedná se hlavně o startovací byty pro mladší lidi. To považuji za důležité.

Zlatníky-Hodkovice

Obec Zlatníky-Hodkovice leží zhruba 16 kilometrů jižně od centra Prahy. Vznikla spojením kdysi samostatných vesnic, které však mají historicky mnoho společného. První zmínku o Zlatníkách lze v historických pramenech dohledat z roku 1300, o Hodkovicích pak z roku 1314. Hodkovice a Zlatníky měly shodné držitele, bratry Dětricha a Konráda Velfovice. I další osudy měly obě vsi totožné a v roce 1356 se staly majetkem kapituly při Chrámu sv. Víta. Platy ze vsi Hodkovice příslušely také kolegiátní kapitule u Všech svatých na Pražském hradě. Část měla pak v držení pražská univerzita a ta se pak dostala ke statku Břežany. Vše ostatní bylo při statku Zlatníky. Obec Zlatníky a Hodkovice leží na rovině a je spojnicí mezi obcemi Jesenice a Dolní Břežany. Toto umístění a poloha lákají velké množství cyklistů, ať sportovních či rekreačních, k uskutečnění výletů jak do místní osvěžovny ve Zlatíčkách, tak k výletům do nedalekých luhů a hájů jílovských či břežanských. Samotnou obcí prochází cyklostezka směřující od břehů Sázavy až do nedalekých Říčan. V současné době zde žije přibližně 1300 obyvatel.

"Na začátku STAR přinesl spoustu starostí, ale stálo to za to úsilí," říká Jiří Rezek, starosta obce Zlatníky-Hodkovice

Jiří Rezek

Foto: HN – Lukáš Bíba

Nebyl to proces jednoduchý. Zpočátku nám moc nevěřili, ale když se dostavily skutečné výsledky, zájem lidí i kraje rostl. Nakonec nám tyto zajímavé projekty pomohly například posílit infrastrukturu. Aktuálně řešíme například tzv. metrobus, který zajistí přímé spojení na metro, což v tuto chvíli nemáme, pouze s přestupem, a lepší propojení jednotlivých center.

Původně jsem pro nás sice pomýšlel na výzkumné centrum ELI Beamlines, kde však nakonec Evropská unie dala přednost brownfieldu v Dolních Břežanech před našimi greenfieldy. Mé zklamání se však dalo počítat jen řádově v hodinách. Uvědomil jsem si, že jde o projekt, který je přece jen nad možnosti naší malé obce. Zaměřili jsme se proto na aplikovaný výzkum přinášející už reálné hodnoty.

V rámci vědeckotechnického parku jsme investovali poměrně velké peníze, přes 50 milionů korun, přičemž podstatnou část tvořily vlastní prostředky. Nedávno jsme tam dokončili obslužnou komunikaci se zasíťováním, kterou teď budeme kolaudovat. Na jedné straně jde tedy o nemalou finanční zátěž, na druhou to přinese pro obec dlouhodobý kladný efekt.

Pro řadu stavebních firem v okolí byla příležitostí už samotná výstavba. Řada našich občanů našla uplatnění i v samotných vědeckých centrech, a to v široké škále profesí a pracovišť. V tom vidím obrovský posun, obrovské plus a obrovské možnosti do budoucna.

Vestec

Leží zhruba 13 kilometrů jihovýchodně od centra hlavního města Prahy. První písemná zmínka o vsi, zvané tehdy Véska (villa Beska; název se posléze vyvíjel přes tvar Vesce do nynější podoby), pochází z roku 1360, kdy náležel ke hradu Kostelec. V pozdějších dobách přešel Vestec pod panství Dolní Břežany. Od 1. ledna 1980 pak byl částí obce Jesenice a teprve 29. června 1990 se stal samostatnou obcí. Tehdy se musel začít vyrovnávat s masivním přílivem nových obyvatel, kteří početně několikanásobně převážili nad starousedlíky. V současné době žije ve Vestci přibližně 2700 obyvatel.

Obec v okolí Vesteckého rybníka vybudovala rozsáhlý sportovní a rekreační areál Vestec, jehož součástí je triangl cyklostezek s vodorovným barevným značením kilometráže. Žlutý triangl má délku 2501 metrů. Modrá trasa má 855 metrů a propojuje Vestec s obcí Hrnčíře. Červená trasa o délce 1437 metrů vede do Kunratic. Je zde i naučná planetární stezka, rek­reačně-přírodní park s herními prvky pro děti, soustava dřevěných mol, pobytová louka s nově vysázeným ovocným sadem a sportovní areál s fotbalovým a víceúčelovým hřištěm, dětským hřištěm, venkovní posilovnou, cvičebním sálem, hospůdkou a venkovní terasou.

Místní zastupitelstvo má však především velké plány do budoucna. Rádi by vyřešili absenci náměstí, dopravou sužovanou Vídeňskou ulici hodlají proměnit v příjemný bulvár plný obchůdků a služeb. Zajímavý potenciál skýtá i rozsáhlá komerční zóna, která přispívá k růstu pracovních příležitostí, díky nimž už nemusí tolik místních jezdit za prací jinam.

"Díky STAR pro nás instituce a firmy přestaly být nájemníky a staly se partnery," říká Tibor Švec, starosta obce Vestec

Tibor Švec

Foto: HN – Zbyněk Pecák

Projekt vznikl jako nápad Věška Michalíka, který jsme uvítali a věnovali mu úvodní iniciativu. Od začátku jsme si však říkali, že jde sice o náš nápad, ale nemělo by jít o naše dítě, protože jde o projekt, který jde nad rámec starostů tří obcí. Počítali jsme s tím, že by bylo dobré, kdyby to časem převzal někdo větší, ať už stát, kraj, nebo agentura CzechInvest, nicméně dodnes to stojí na základech našich tří obcí. Jsme ale rádi, že se projektu daří a že roste. Ačkoliv jde o regionální aktivitu, dávno už překonala hranice České republiky.

Život obce jako takové STAR neovlivnil, ovlivnil však pohled zastupitelstva na rozvoj komerční zóny. Uvědomili jsme si, že nejde jen o záležitost Vestce, ale celého regionu a že bychom měli zónu vyprofilovat, že bychom měli pečlivě zvažovat, jak využít poslední místa, která zde jsou ještě k dispozici. Začali jsme si zdejší komerční zóny více vážit a více si vážíme také institucí a firem, které pro nás přestaly být pouhými nájemníky a staly se partnery sdruženými ve STAR. Dříve se u nás stavěly spíše skladové haly, což byly aktivity s poměrně nízkou přidanou hodnotou. Dnes je hlavním kritériem při výběru budoucích provozovatelů podnikatelských aktivit přidaná hodnota, kolik pracovních míst vznikne na hektar.

Sami nevíme, co můžeme od projektu očekávat za rok, za dva či za tři. Všichni se s ním učíme neustále pracovat a posouvat hranice našich možností. Firmy STAR přijaly velmi vstřícně a jsou na něj hrdé.

Článek byl publikován v magazínu Region STAR.