Ženy právničky jsou na vzestupu. Dominují zejména v podnicích

V právnických profesích jsou ženy stále výraznější. Někde už dokonce početně dominují nad muži. Mezi firemními právničkami jsou jich podle údajů Unie podnikových právníků téměř dvě třetiny. Ve vedoucích pozicích pak má právničku 45 procent členů unie.

Výrazněji se v poslední době ženy prosazují také v advokacii. Partnerkami se stávají i v kancelářích, které dosud ženy na těchto pozicích neměly. Do ryze pánského klubu takto pronikla například Marcela Káňová v kanceláři Císař, Češka, Smutný nebo Milena Hoffmanová v Baker McKenzie. A advokátní kancelář Taylor Wessing má od letoška na partnerských pozicích šest žen a jen tři muže.

Jsme emočně inteligentnější

Význam žen v právních profesích v listopadu již popáté připomněl žebříček magazínu Právní rádce, do nějž se letos probojovalo 126 právniček. Desítky jmen se v něm přitom objevily vůbec poprvé. "Jsme emočně inteligentnější než muži, umíme kriticky přemýšlet, máme spoustu dovedností, které jsou považovány za dovednosti budoucnosti. Role ženy se tak stává s budoucí generací čím dál důležitější," uvedla na slavnostním večeru, který přehled významných právniček doprovázel, řídící partnerka Deloitte ČR Diana Rádl Rogerová.

Většímu uplatnění žen nejen v právnických profesích nahrávají změny, k nimž v posledních letech na trhu práce dochází. K těm patří mimo jiné větší důraz na takzvané měkké dovednosti, jako jsou schopnost empatie, týmová spolupráce nebo schopnost srozumitelně komunikovat.

"Svými komunikačními schopnostmi a také efektivní organizací práce dokážeme propojit světy práva a byznysu, v nichž každý mluví trochu jiným jazykem. A v podnikovém právu můžeme využívat i další vlastnosti, které jsou pro ženy typické. Například empatii a schopnost pracovat na více úkolech současně," vysvětluje prezidentka Unie podnikových právníků Marie Brejchová, proč se ženy tak důrazně prosazují zejména v podnikovém právu.

A podle Jitky Piňosové, firemní právničky společnosti Lego, ženám také podnikové právo svým nastavením vyhovuje více než "dravá" advokacie, která klade důraz na budování vlastního jména každého právníka. "Podnikové právo je tahání za nitky, je to spíše strategická role. Žena si v něm nemusí budovat "vlastní značku", ale může být šedou eminencí v pozadí," říká Piňosová.

Statistiky jí dávají za pravdu. Zatímco na vedoucích právních pozicích ve firmách je téměř polovina žen, na partnerských pozicích v advokacii jich je podle průzkumu platformy Ženy v právu jen necelá čtvrtina. Avšak i signály, že by se to mohlo do budoucna změnit, se už na trhu objevují.

K jejich většímu uplatnění na vedoucích postech přispěje zřejmě i nastupující generační obměna. "Před třiceti lety bylo výjimkou, když žena začala pracovat v advokacii. Jak se poté začal rozšiřovat počet advokátek, tak se do budoucna bude rozšiřovat také počet partnerek. A to proto, že do partnerských pozic bývají lidé povyšováni až po delší odpracované době," vysvětluje místopředsedkyně České advokátní komory a partnerka Rödl & Partner Monika Novotná.

Nejistota na soudech

Ženy nad muži už dominují na některých soudech. Mezi okresními soudci jsou jich dvě třetiny. Na krajských soudech pak tvoří přes 55 procent soudců. Počet mužů a žen je vyrovnaný i na Vrchním soudu v Olomouci. Už hůře ale vypadají čísla z vyšších pater justice. "Čím jdete výš, tak počet žen klesá. Na Nejvyšším soudu je jich teď jen 18 procent. Na Nejvyšším správním soudu bylo při jeho vzniku v roce 2003 o jednu ženu více než mužů, ale teď jich tam je jen 26 procent," upozorňuje na negativní trend Kateřina Šimáčková, soudkyně Ústavního soudu, která dlouhodobě bojuje za lepší uplatnění žen v soudnictví.

Vysvětlení tohoto trendu zatím odborníci hledají. Může za tím být například to, že akční a průbojné ženy více přitahuje advokacie, kde se snáze prosadí. Podle Šimáčkové mu ale nahrává i způsob výběru předsedů soudů. "Ženy na předsednické pozice jmenoval Václav Havel. Ostatní prezidenti si vybírali jen muže. Pravomoce prezidenta v tomto směru jsou dost silné," popisuje Šimáčková.

Václav Klaus se dokonce coby prezident pokusil v roce 2006 sesadit z předsednické funkce šéfku Nejvyššího soudu Ivu Brožovou. Ta ale nakonec našla zastání u Ústavního soudu, který označil její odvolání za protiústavní. K sesazení soudního funkcionáře podle něj může dojít jen na základě kárného řízení před kárným soudem. Brožová tak Nejvyšší soud vedla až do svého odchodu do penze před čtyřmi lety.

Recepty na úspěch

A co mohou ženy udělat pro to, aby se v právu více prosadily? Účastnice pondělního setkání i doprovodné debaty se Ženami v právu se většinou shodly, že kvóty, které by firmám, kancelářím a soudům nadiktovaly, kolik žen mají zaměstnávat, nejsou řešením. "Nejsem zastánce systémových opatření, jako jsou kvóty, je to násilné. Spíš si myslím, že příklady táhnou. Ženy, které jsou na vedoucích pozicích, ukazují ostatním ženám, že se to dá zvládat. Tím následně ovlivňují celkovou kulturu firem," říká Diana Rádl Rogerová.

Ne vždy efektivní jsou ženské kvóty také podle vedoucí produktového právního týmu obchodního řetězce Tesco Ivany Fára. "Ne všechny ženy chtějí dělat kariéru a neměli bychom je do ní nutit," míní. Pomoci ženám se získáním vyššího sebevědomí a lepšího uplatnění mohou podle ní spíš diskuse a fóra, která probíhají například v rámci Unie podnikových právníků či v rámci odborné komunity Ženy v právu.

Ženy by také měly dát o sobě více vědět před ostatními. Monika Novotná jim proto doporučuje, aby se nebály více vystupovat na konferencích a psát odborné články. To jim pomůže dostat se do obecného povědomí.

A změnit přístup by ženy podle Novotné měly i v každodenní práci, například v komunikaci s klienty. Nedávno si takovou zkušeností prošla třeba advokátka Dentons Andrea Hámorská. Zatímco dříve u telefonních konferencí s klienty mlčela a spíše nechala mluvit mužské kolegy, teď to dělá jinak. "Vědomě pracuji na tom, že si o slovo řeknu, aby klient věděl, že tam jsem a že jsem taky schopná," říká.

I to pomáhá ženám prosadit se. Podle Kateřiny ­Šimáčkové by se měly také oprostit od rivality a vzájemné kritiky a více spolupracovat. Vzor přitom mohou hledat například v pánských klubech 19. století, v nichž muži "dělali byznys".

Diana Rádl Rogerová: Nejsem zastáncem kvót pro ženy. Spíše příklady táhnou. Ženy, které jsou na vedoucích pozicích, ukazují ostatním ženám, že se to dá zvládat.

Foto: HN – Matej Slávik