VŠE o... cestě k nesvobodě

Letos oslavujeme třicáté výročí nabytí svobody. Připomínáme si však také ještě jedno důležité výročí spjaté se svobodou − před 75 lety vyšla kniha, která pojednává o tom, jak o svobodu nepřijít. Jde o knihu Cesta do otroctví od F. A. Hayeka, nositele Nobelovy ceny za ekonomii a jednoho z nejvlivnějších intelektuálů 20. století.

Jak svět přichází o svobodu? Podle Hayeka není důvodem lidská hloupost nebo zlé úmysly. Ukazuje, že nesvobodná společnost často vzniká jako nezamýšlený důsledek úsilí o realizaci vznešených idejí vytvořených intelektuály. Snaha uskutečnit tyto ideje prostřednictvím státní moci však dříve či později narazí na odpor společnosti. V tom okamžiku pak musí ustoupit buď vznešené ideje, nebo svoboda.

Proč dojde k rozporu mezi vznešenými idejemi a společností, ve které se dané ideje mají uskutečnit? Důvodem je, že tyto ideje mívají charakter společného cíle, ke kterému by měla společnost směřovat. Tomuto společnému cíli mají být podřízeny veškeré soukromé cíle jednotlivců. Hayek upozorňuje, že oborová specializace může vést k tomuto způsobu myšlení. Úzce specializovaní odborníci nadhodnocují důležitost cílů ve svých vlastních oborech, aniž by brali v úvahu, že mimo jejich obor existuje velké množství neméně důležitých cílů, o které též stojí za to usilovat.

Jelikož je obtížné najít všeobecnou podporu pro společný cíl, je obtížné takovýto cíl uskutečnit prostřednictvím demokratických institucí. Podle Hayekových slov tak dochází k rozčarování z těchto institucí, které se začnou jevit jako neefektivní debatní kluby, neschopné vykonávat svoji funkci. Začne se prosazovat názor, aby místo politiků rozhodovali natrvalo jmenovaní odborníci nebo nezávislé orgány. Demokratické rozhodování je obětováno pro "dobrou věc" ve víře, že vláda odborníků je efektivnější a činí rozhodnutí na základě nejlepších dostupných znalostí.

Zastánci vlády odborníků věří, že stačí, aby se rozhodování chopili správní lidé. Hayek však ukazuje, že takovýto scénář je nepravděpodobný. V kapitole příznačně nazvané "Proč se ti nejhorší dostávají na vrchol" pro to uvádí hned tři důvody. Za prvé, skupina, která usiluje o to, uvalit určitý hodnotový systém na zbytek společnosti, bude zřejmě muset být myšlenkově stejnorodá. Takovouto skupinu je podle Hayeka obtížné vytvořit mezi vzdělanými lidmi, neboť ti se ve svých hodnotách a postojích často liší. Za druhé, tato skupina postupně získá podporu od jedinců, kteří sami žádný hodnotový systém nemají a kteří jsou ochotni přijmout jakýkoliv nabízený systém. A za třetí, lidé se snáze shodnou na společném nepříteli než na pozitivním programu. Výsledkem je, že vznešených idejí se nakonec chopí ti, kteří je využijí k získání moci a jejímu využívání ve svůj prospěch. Cesta do otroctví je tak dokonána.

Hayekova kniha vznikla jako dobová reakce na vzestup totalitních ideologií v první polovině dvacátého století. Přesto dodnes neztratila na své aktuálnosti. Nadále zůstává důležitou inspirací pro obhájce společnosti založené na svobodě a pluralitě. Je dobré si ji občas připomenout, abychom měli možnost oslavovat výročí sametové revoluce i v budoucnu.