Do deseti let vám černou díru natočíme, slibuje muž, jehož tým pořídil první fotku absolutní temnoty

Podařilo se propojit osm pozemních radioteleskopů rozmístěných na šesti místech po celém světě: na Antarktidě, v Chile, v Mexiku, na Havaji, v Arizoně a ve Španělsku. Díky tomuto supervýkonnému dalekohledu nazvanému Event Horizon Telescope (EHT) mohli lidé na vlastní oči spatřit podobu černé díry, do té doby jen předvídanou ve fyzikálních teoriích. Snímek světla mizejícího v černé díře, jejíž hmota představuje 6,5 miliardy Sluncí, se dostal na titulní stránky světových novin.

Letos na podzim byla spolupráce několika set vědců ze 60 organizací a 20 států světa oceněna Zvláštní cenou za průlom ve výzkumu základní fyziky. Autoři publikací, které zveřejnění snímku provázely, si rozdělí tři miliony dolarů. V čele projektu EHT stojí Sheperd Doeleman.

V exkluzivním rozhovoru pro HN Doeleman slíbil, že do deseti let se lidstvo podívá na video černé díry. Také během rozhovoru spočítal, co by jeho tým viděl, kdyby byl teleskop EHT umístěný na okraji sluneční soustavy a podíval se na Zemi. A mluvil i o tom, jaké to je vést tým stovek vědců a proč je strach dobrá věc.

HN: Naše planeta se potýká s chudobou, hladem a klimatickou krizí. Lidé jsou ohroženi nedostatkem vody. Proč bychom měli dávat miliony na výzkum něčeho, co je 55 milionů světelných let daleko, jako "vaše" černá díra?

To je otázka, kterou si také kladu. Společnost by měla najít způsob, jak zvládnout obojí. Zajistit lidem přístup k pitné vodě a zdravotní péči, ale zároveň se věnovat vizionářské vědě. Nikdy nemůžete vědět, kde budeme moct uplatnit poznatky ze základního výzkumu. Dám vám příklad. Obecná teorie relativity, kterou Albert Einstein představil před více než sto lety. Kdybyste se ho v roce 1915 zeptala, k čemu je dobrá, řekl by, že nemá tušení. Byl to čistě matematický, geometrický konstrukt. Dnes ji využíváme každý den, závisí na ní třeba GPS navigace. Zabývat se nejhlubšími tajemstvími vesmíru a posouvat hranice možného je důležité.