Nejenom ve sportu existují stupně vítězů. V dnešní době je velmi populární hodnotit pořadí téměř všeho. Existují žebříčky oblíbenosti herců, zpěváků či politiků, kvality výrobků či výrobců, případně nemocnic nebo vysokých škol. Společné mají to, že se u nich vytváří pořadí (rank) vybraných hodnocených a podle určitého kritéria nebo kritérií se sestavuje hodnoticí žebříček (ranking). Přední pozice v hodnoticím pořadí vysílá vždy důležitý signál svému okolí. Co tedy může žebříček prozradit? Co je zásadní pro jeho vypovídací schopnost?

Ve sportu je situace, pokud jde o objektivní versus pocitové subjektivní hodnocení, většinou transparentnější. Vezměme například běžce − hodnotíme ty, kdo se přihlásí do závodu, a rozhoduje výkon, tedy kdo doběhne jako první. Co však rozhoduje o umístění na předním místě v případě hodnocení podniků? Kdo, co a koho posuzuje? Důležitá je nezávislost posuzovatele, účel rankingu, použitá kritéria a výběr posuzovaných.

Výsledného hodnoticího pořadí si všimnou nejen ti, kteří se o podnik profesionálně zajímají, tedy investoři, analytici, konkurenti, ale také široká veřejnost. Podnik vstupuje do povědomí všech jako vítěz. Může však soutěžit trpaslík s obrem? Záleží na zvoleném kritériu hodnocení. Pokud budou srovnávány dosažené hodnoty například tržeb či zisku, budou na vrcholu žebříčku jistě firmy, které jsou mocné a ovládají trh svojí velikostí. Pokud ale srovnáme relativní ekonomické ukazatele svědčící třeba o míře rentability vlastního kapitálu (kolik korun zisku vyprodukuje koruna vlastního kapitálu) nebo o míře hospodárnosti, jako nákladovost (kolik nákladů připadá na korunu tržeb), má malý a velký podnik stejnou šanci na přední umístění. Trpaslík může být rentabilnější a hospodárnější než obr.

Ve výše řečeném případě jde o jednokriteriální hodnocení. Pokud je použito více kritérií, vstupuje do hodnocení subjektivní názor hodnotitele na váhy hodnocených kritérií. Není samozřejmě lhostejné, které indikátory se rozhodne žebříček hodnotit.

Důležité také je, kdo do hodnocení vstoupí, to znamená, jak byl dělán výběr hodnocených podniků.

Při rankingu je prováděno srovnání, takzvaný benchmarking. Pokud jde o finanční výkonnost podniků, nabízí vynikající možnost srovnat konkrétní podnik s hodnotami finančních ukazatelů skupiny nejlepších podniků v příslušném odvětví, aniž by bylo nutné vyhledávat a platit například poradenské firmy. V Česku má každý možnost bezplatného přístupu k veřejně dostupným datům, která produkuje ministerstvo průmyslu a obchodu. Nemůže se potom stát, že někdo vyhodnotí jako nejlepšího "jednookého mezi slepými".

A pozor, rozhodně není možné zaměňovat ranking s pojmem rating. V případě ratingu jde o hodnocení důvěryhodnosti podniku z hlediska jeho schopnosti a ochoty splácet včas své závazky.