Sto procent našich poboček využívá zelenou energii, hlásí světelná tabule u vchodu do sídla společnosti. V garáži parkují elektromobily, kola a elektrokola, tiskáren je ve firmě pomálu. Na stole je k dispozici kohoutková voda, systém vytápění v budově neohřívá vzduch, ale vás a věci kolem, osvětlení se přizpůsobuje dennímu světlu a vzduch v místnosti zase počtu lidí v ní. Moneta Money Bank během dvou let zredukovala svou uhlíkovou stopu o 43,6 procenta. Překonala tak svůj vlastní závazek, podle kterého měla emise do konce roku 2020 snížit o 35 procent. A to vše dobrovolně, bez nařízení státu.

Největší podíl na tomto výsledku má využívání elektřiny z obnovitelných zdrojů jak na centrále, tak na všech pobočkách. "Někteří naši klienti říkají, že na pobočkách je přechod na zelenou elektřinu složitý, protože fungují v pronajatých prostorách. Moneta ale dokazuje, že pokud se někdo snaží, jde to," říká Josef Novák ze společnosti CI2, která se zabývá měřením uhlíkové stopy a vyčísluje ji také pro Monetu.

Uhlíkovou stopu sledují všechny banky podle mezinárodně standardizovaného postupu. Kromě nakupované elektřiny a tepla se hodnotí i emise automobilů a uhlíková stopa z dalších činností, jakými jsou služební cesty, cesty zaměstnanců do práce, nákup spotřebního materiálu či třeba nová výstavba. "Moneta poskytuje do výpočtu co nejvíce položek, které může sama ovlivnit. A dělat to nemusí," dodává Josef Novák.

Chce to trh i klienti

Když vedení Monety vyrazilo před dvěma roky na road show po Spojených státech a Velké Británii prezentovat pololetní výsledky, zjistilo, že akcionáře vedle finančních výsledků čím dál více zajímá plnění závazků snižování uhlíkové stopy. V bance totiž nejde jen o okrajovou záležitost: takzvaný nefinanční reporting tvoří samostatnou kapitolu výroční zprávy. "Investory to začalo velice zajímat. Bylo to jako sněhová koule, která na sebe nabaluje pozornost, což se projevilo i ve struktuře našich akcionářů. Posunuli jsme se do indexu firem, které se chovají zodpovědně a dokážou to doložit i čísly," popisuje Zuzana Filipová, šéfka komunikace a CSR Monety Money Bank.

Přestože na začátku vnímala banka měření uhlíkové stopy jako zajímavé téma, které odpovídá myšlení jejích klientů, a navíc je v souladu s názorem generálního ředitele na vztah k přírodě, postupně se z této záležitosti stala důležitá strategie nejen vůči zákazníkům, ale i akcionářům. "Uvědomili jsme si, že je to pro nás jasná konkurenční výhoda oproti ostatním bankám. Okolí se na nás dívá tak trochu jako na blázny a ptá se, proč to děláme. Jednak proto, že to bylo cílem vedení banky, ale také proto, že to je pevná součást image firmy. Navíc to od nás již očekává nejen trh, ale i naši klienti," potvrzuje Filipová.

Přesto se Moneta vyhýbá obecným prohlášením. Na jaře se tak třeba nepřipojila k výzvě, že by banky neměly podporovat producenty fosilních paliv, tedy neposkytovat jim úvěry. "Podobné deklarace jsou pro nás obtížně měřitelné, raději budeme dělat něco, co je opravdu vidět," říká Zuzana Filipová a s úsměvem dodává, že právě to je například důvod, proč se nechlubí fotkami s vysokorychlostními nabíječkami pro elektromobily podobně jako jejich konkurence. "Víme, že pro běžný provoz služebních elektromobilů nejsou zapotřebí."

V garáži je tak aktuálně připraveno nabíjení až pro 150 elektromobilů. Dnes jich firma využívá zhruba 70, především pro cesty mezi pobočkami či za klienty. Důležitější než samotný nákup elektromobilu, jehož "pořizovací" uhlíková stopa je srovnatelná s běžnými auty, je jejich provoz. I proto bance nahrává zelená energie na všech jejích pobočkách. Samotné nabíjení elektromobilů v centrále banky se řídí pomocí inteligentního systému − energii dostane nejdříve ten elektromobil, který ji opravdu potřebuje. Když je následně budova v klidu a má přebytek energie, dodá ji i zbývajícím autům.

Stejně chytře funguje i celá budova, zrekonstruovaný dvacet let starý dům, který už neodpovídal ekologickým standardům. Přesto se podařilo i s omezeným rozpočtem vytvořit srovnatelně ekologickou budovu, jako kdyby se stavěla nová. Funguje zde například systém nočního provětrávání, který ušetří za klimatizaci. "Letos se nám v těch největších vedrech stalo, že přestala fungovat klimatizace. Trvalo týden, než se podařilo ji rozjet alespoň na poloviční výkon. A žilo se tu dobře. Díky tomu, že se budova větrá přes noc přirozenou cirkulací vzduchu, je zastíněná žaluziemi a vybavená speciálními skly, jsme to přežili. Nebyl to plánovaný test, ale dokázal nám, že objekt funguje lépe, než jsme čekali," popisuje Jiří Huml, šéf facility managementu Monety.

V bance totiž například nemají klasickou klimatizaci, ale radiační stropy. Tedy systém, kdy se ochlazují nebo ohřívají lidé a věci, nikoliv okolní vzduch. A to vše pouze ve chvíli, kdy v místnosti někdo je. Pokud ne, stáhne se díky čidlům topení či chlazení na minimum a vypne se osvětlení, které reaguje i na množství denního světla zvenčí. Čidla měří také kvalitu vzduchu. Pokud zjistí, že v konkrétní části budovy nebo místnosti čerstvý vzduch chybí, dají zprávu řídicímu systému, aby jej právě do této části budovy přidal. Další zajímavostí je firemní systém rezervace zasedacích místností. Díky němu budova předem ví, že za deset minut bude v určitém prostoru mítink pro pět lidí, a pustí do něj odpovídající teplo a vzduch tak, aby byla místnost včas na jednání připravena.

Peníze i uhlíkovou stopu šetří Moneta i tím, že se snaží regulovat elektřinu podle špičkových odběrů. Protože využívá tepelné setrvačnosti budovy, je schopna v době špičky, tedy největších odběrů, na čas částečně nebo i zcela odpojit klimatizaci. "Než abychom překračovali nasmlouvané 15minutové limity a platili za špičkovou elektřinu, máme v létě možnost budovu dočasně odpojit od zdrojů chladu. Bylo projektováno, že čtvrt hodiny nikdo pocitově nepozná. Nyní víme, že to může být i více," popisuje Huml.

Podpora státu je nedostatečná

Co ale vnímá banka jako největší překážku k odpovědnému přístupu k ekologii, je paradoxně legislativa. "Nikdo nás nenutil kupovat elektromobily, stavět dobíjecí stanice nebo radiační stropy. Motivace státu, aby se firmy chovaly ekologicky, je však nedostatečná. Pokud někdo staví novou veřejnou nebo kancelářskou budovu či rezidenční komplex, měl by mít zákonem stanovenou povinnost postavit v objektu v poměru k počtu plánovaných parkovacích míst také nabíječky pro elektromobily. Lépe než dlouhé teoretické diskuse o dotacích na elektromobilitu by otázku nedostatečné nabíjecí infrastruktury bez zbytečných nároků na státní rozpočet mohla vyřešit novelizace stavebního zákona, která se ale bez výsledku připravuje již mnoho let. Z dostupných informací však víme, že se připravovaná novela této problematice nijak nevěnuje," popisuje Jiří Huml.

Moneta má aktuálně nabíječky nainstalovány na 20 pobočkách v republice, dalších 20 plánuje zprovoznit ještě do konce tohoto roku. Tyto stanice jsou nicméně určené pouze pro interní potřeby firmy na jejích parkovacích místech. Pro budování veřejných nabíječek v dalších lokalitách využila banka spolupráce se společností Olife Energy. "Když se podíváte, kam jsou především směrované dotace na nabíjecí stanice, jsou to dálnice. Unie postavila nabíječky pro ty, kteří jedou svojí Teslou na dovolenou. Tam, kde ale potřebujeme využívat veřejnou nabíjecí infrastrukturu nejvíce, tedy ve městech, se nestaví téměř nic," říká Jiří Huml.

Bez tiskáren a bez košů

Kromě velkých projektů typu zelené energie či nákupu elektromobilů snižuje banka uhlíkovou stopu i drobnostmi. V konferenčních místnostech například nenajdete balenou vodou, pod stolem úředníků zase odpadkový koš, protože firma využívá centrální odpadové hospodářství. Samo vedení banky ale přiznává, že začátky právě této cesty byly krušné: přestože zaměstnancům trpělivě vysvětlovali, kolik kamionů odpadu představuje igelitový sáček, který se jim každý den ráno objevuje v koši pod stolem, lidé si nosili vlastní koše, které jim vedení zabavovalo. Nakonec si na nový režim zvykli. I proto, že v budově, kam se banka přestěhovala právě před rokem, je to z každého pracovního místa k nejbližšímu odpadišti nejvýš třicet kroků. Jako první "v cestě" je zaměstnancům k dispozici tříděný odpad, teprve až dál ten směsný. Taktika, která se vyplácí − lidé šetří kroky a vzdálenost, firma zase třídí odpad.

Kromě košů mizí z banky i benzinová a naftová firemní vozidla. Moneta se rozhodla během příštího roku snížit svou flotilu ze 430 na 200 aut. Dokonce i vrcholný management se do závěru letošního roku musí rozhodnout, zda si svůj stávající služební vůz odkoupí, nebo se ho vzdá. "Dříve bylo 80 procent aut přiděleno konkrétním zaměstnancům a ti je používali i k soukromým účelům. Nyní přecházíme na nový systém, který funguje podobně jako carsharing, tedy sdílení všech aut v rámci banky. Pokud jsou ale auta například o víkendu nevyužitá, mohou je zaměstnanci použít i pro soukromé cesty v podstatě za režijní cenu. A také můžeme začít více jezdit na kole," uzavírá povídání o ekologickém chování Monety Jiří Huml.

Článek byl publikován ve speciální příloze Klimatické změny.