Rusko Ondřeje Soukupa: Král je nahý aneb Anekdoty na Putina

Politické anekdoty zažívají v Rusku v posledních letech znovuzrození. Přitom to poměrně dlouho vypadalo, že Rusové o politice žertovat nechtějí. Natolik je vyčerpával boj o vlastní přežití po rozpadu Sovětského svazu a s ním související znehodnocení úspor i prudký propad životní úrovně.

Nezměnilo se to ani po nástupu Vladimira Putina k moci před dvaceti lety, jakkoli vtipy o Vovočkovi, chytrém školním chuligánovi, by se jistě daly přeonačit na politiku. Rusové nehodlali žertovat o prezidentovi, který je vyvedl z chaosu devadesátých let a za nějakých patnáct let téměř zdvojnásobil jejich životní úroveň.

Jenže společenská smlouva, kdy občané, částečně dobrovolně a částečně nuceně, rezignovali na zapojení do politického života výměnou za zvyšování příjmů, je u konce. Od anexe Krymu na jaře 2014 množství peněz, které mají k dispozici, jemně, leč setrvale klesá. A znovu se objevily politické vtipy. Pro Putina je dvojnásob nepříjemné, že jde často o oprášené anekdoty z dob pozdního Sovětského svazu. A stejně jako tehdy se v nich žertuje na účet stárnoucího vládce, obklopeného patolízaly, který ztrácí kontakt s realitou.

Nechte Putina být

Není náhodou, že jednou z prvních věcí, které provedl Vladimir Putin po převzetí moci, bylo získání kontroly nad televizemi. Oligarcha Boris Berezovskij, který tehdy ovládal nejvlivnější První kanál, raději urychleně odcestoval do Velké Británie. Jeho méně chápavý souputník Vladimir Gusinskij nejprve strávil pár dnů ve vazbě, než souhlasil, že prodá svůj televizní kanál NTV Gazpromu. Pak mohl odcestovat do Izraele, kde pobývá dodnes. Mezi prvními pořady ze soukromé NTV zmizel satirický seriál Kukly (Loutky), opakující populární britský formát, v němž jsou politici zobrazeni takzvanými gumáky. Vladimir Vladimirovič se tam párkrát objevil, řekněme, v nepříliš lichotivém světle.

Král je nahý aneb Anekdoty na Putina

Dalších 5
fotografií

Od té doby byly jakékoliv žerty na účet prezidenta zakázány. Mnozí ruští humoristé, jinak zcela loajální Kremlu, si stěžovali, že jim neprojdou ani vcelku nevinné anekdoty. A nešlo jen o cenzuru. Ruská propagandistická mašinerie dvacet let budovala obraz Vladimira Putina coby moudrého a silného vládce, který může být vychytralý vůči oponentům, ale je spravedlivý vůči vlastním lidem, kterým zvyšuje platy a penze.

Naopak zatíná tipec oligarchům typu Michaila Chodorkovského, jehož odmítnutí putinovské společenské smlouvy stálo nejen ropný koncern Jukos, ale také ho uvrhlo na deset let za mříže šít za polárním kruhem rukavice. Dlužno podotknout, že většina Rusů s tím zcela souhlasila.

Bizarní propaganda

Putin také v podání propagandy vypadal jako sportovec na vrcholu sil, který každý den uplave v bazénu šest kilometrů, pravidelně trénuje judo a hraje hokej. O dovolených se objevovaly fotografie, jak polonahý, jen s křížkem kolem krku, jezdí na koni na Altaji, potápí se pro amfory v Černém moři nebo létá na motorovém rogalu v rámci projektu záchrany vzácných bílých jeřábů. Bylo úplně jedno, že amfory neměly jakékoliv znaky pobytu v mořské vodě nebo že Putin oblečený do bílého kostýmu vypadal coby vedoucí hejna jeřábů poněkud bizarně.