Nedostupné bydlení? Špatné zhodnocení v penzijních fondech? Drahá voda nebo třeba mobilní data? Nekvalitní dopravní spojení? Řešení je jednoduché: stát postaví, zařídí, zhodnotí. A je jedno, jestli jde o byty pro všechny, nebo dokonce o státního telefonního operátora, který to konkurenci "natře". Stát zkrátka zvládne všechno.

Aspoň tak to prezentují někteří politici a lidé na to často slyší. Podle loňského průzkumu pro skupinu Partners desetina lidí navrhuje vyvlastnění bytů, tři čtvrtiny pak požadují od státu větší participaci na trhu s byty. Podle dalšího průzkumu, tentokrát z dílny ING Bank, si 66 procent lidí myslí, že by v důchodu potřebovali alespoň patnáct tisíc měsíčně, jenže na to nemají dostatečně naspořeno. Takže nezbývá než spoléhat na stát a na rozpočet.

Česká republika ve víře v silný stát rozhodně není ojedinělá. Tendence ke znárodňování, respektive k veřejnému vlastnictví v mnoha sektorech ekonomiky se v posledních letech − především po finanční krizi, kdy se stát stal často opravdu "vyšší mocí" a zachraňoval, co se dá − projevují po celé ­Evropě. A to dokonce i v zemích, kde si mnozí ještě vzpomenou, jaké to bylo, když stát řídil a vlastnil vše.

Zdá se ale, že na negativní zkušenosti z minulých let zřejmě všichni zapomněli. Podle ekonomů přitom pořád platí, že stát není a nemůže být dobrým vlastníkem. I proto se shodují v tom, že jde jen o přechodný jev.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se