Dvaasedmdesátiletý Tomáš M. z Prahy už tři dny čeká na odběry, jež mají prokázat, jestli se nakazil novým typem koronaviru. Trpí chronickým onemocněním plic, kvůli kterému byl v únoru v nemocnici. Po propuštění ale přišel do kontaktu s kolegyní, která se právě vrátila z Itálie. "I když u nás v práci už pro lidi, kteří byli v Itálii, zavedli preventivně karanténu, ona přesto přišla. Mně pak začalo být v neděli špatně, měl jsem teplotu, zimnici a dušnost," popisuje Tomáš M., který si nepřál zveřejnit příjmení.
Když se v úterý dopoledne jeho stav zhoršil, zavolal na hygienickou stanici. Tam se však dozvěděl, že bude muset na testy čekat. "Řekli mi, že nestíhají a přijedou mi udělat odběry ve čtvrtek nebo v pátek. Zatím nedorazili," řekl ve čtvrtek odpoledne HN Tomáš M. Hygienici mu poradili jediné: kdyby se mu přitížilo, má si zavolat záchranku. "Radši jsem ji ale nevolal, aby mě neodvezli na Bulovku a já nepřišel do styku s potvrzenými nemocnými." Zdravotní problémy nakonec řešil se svým ošetřujícím praktickým i plicním lékařem, kteří mu nasadili antibiotika a kortikoidy. Pak se mu udělalo lépe.
Stížnosti lidí, že se k testům nedostanou nebo na ně musí dlouho čekat, se objevují už i na sociálních sítích. Premiér Andrej Babiš (ANO) krátce poté, co vláda kvůli nákaze na 30 dní vyhlásila nouzový stav, kritiku odmítl s tím, že kapacity pro testování jsou dostatečné. O pár hodin později oznámil otevření nových odběrových míst v Praze: v Ústřední vojenské nemocnici, Thomayerově nemocnici a Nemocnici Na Bulovce. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula tento krok vysvětlil tak, že vláda chce vyjít vstříc zvýšenému zájmu o testování, jež si lidé nyní mohou nechat udělat i na vlastní žádost a sami je zaplatit. Test stojí kolem tisíce korun. Už také podle Prymuly neplatí, že by lékaři měli nechat otestovat jen lidi s příznaky, kteří se vrátili z rizikové oblasti. "Čím dál více se budou testovat lidé, kteří byli v kontaktu s někým, kdo je pozitivní, nebo lidé s respiračním onemocněním," uvedl náměstek.
Počet pacientů s koronavirem v Česku ve čtvrtek přesáhl stovku. Během dne se zvýšil o 18 na celkových 116 nemocných ke včerejší deváté večerní hodině. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) uvedl, že se dosud žádný z pacientů nákazy nezbavil. Za uzdraveného může být člověk považován po dvou negativních testech během 24 hodin. Koronavirus už se objevil ve všech krajích. Těžký průběh má nemoc u tří lidí. Stav japonského pacienta, který leží v Prostějově, je vážný, ale stabilizovaný. Ve stejném stavu je podle lékařů i seniorka léčící se v Brně. Na umělou plicní ventilaci je zcela odkázaný taxikář, který leží na jednotce intenzivní péče v pražské Nemocnici Na Bulovce. U zbývajících pacientů má nemoc lehčí průběh, část z nich se léčí v domácí karanténě.
To ale bude znamenat ještě větší nápor na hygienické stanice, které o potřebě testování obvykle rozhodují. "Nemůžeme prostě jen tak otestovat celou Prahu," reaguje na stížnosti šéfka pražské hygieny Zdeňka Jágrová. Zkouška na možné nakažení koronavirem se nyní dělá jen lidem, které na testování na základě podezření na nákazu doporučí buď jejich praktický lékař, nebo někdo z hygieniků. K člověku pak vyjíždí zdravotnický personál pro odběr vzorku. "Víme, že si lidé stěžují, že je málo odběrových míst. Tedy třeba i sanitek, které přijedou pro vzorek. Nedokážeme toho ale zatím zajistit víc, sanitky mají omezenou kapacitu," brání se Jágrová. To, že hygienickým stanicím dlouhodobě chybí pracovníci, ve čtvrtek připomněly i zdravotnické odbory.
Přetíženým hygienickým stanicím chce pomoci ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO), který jedná s lékařskými fakultami o výpomoci mediků. Ministerstvo se také chystá posílit infolinky, na něž mají lidé často problém se dovolat. Z Číny vláda objednala rychlotesty, které výsledek ukážou za 29 minut. "V tuto chvíli probíhá platba za již uzavřenou objednávku," uvedl Prymula a dodal, že 100 tisíc testů by začátkem příštího týdne měl přivézt armádní letecký speciál. Dalších 100 tisíc kusů je v jednání. Použít by se měly hlavně při kontrolách na hranicích, měly by ale být k dispozici i veřejnosti. Ministerstvo zdravotnictví ve čtvrtek navýšilo počet laboratoří ze třinácti na osmnáct a počítá se zapojením dalších. Tím se uleví stávajícím zařízením, z nichž asi třetina je soukromých. "Naše laboratoř jede na víc než plnou kapacitu, která je 100 vzorků denně. Dnes jsme jich přijali 140," říká Jakub Mrázek z oddělení molekulární biologie Zdravotního ústavu v Ostravě. Podle jeho slov posledních čtrnáct dní jedou v podstatě v nonstop režimu.
Podle předsedkyně zdravotnických odborů Dagmar Žitníkové může šíření koronaviru prohloubit personální problémy v nemocnicích. Žitníková považuje za chybu, že se v předchozích letech rušila lůžka na infekčních a plicních odděleních. V řadách sester a lékařů nyní začínají chybět rodiče, kteří kvůli zrušené výuce museli zůstat s dětmi doma. Nemocnice ale zatím hlásí, že personální výpadky zvládají. Největší česká nemocnice v pražském Motole postrádá dvacítku sester, její provoz to však podle mluvčí Pavlíny Dankové neohrožuje. Ve Fakultní nemocnici Brno zůstalo doma asi 50 sester, od pondělí jim ale začnou děti hlídat studenti místní pedagogické fakulty. "Je to výpomoc našim zaměstnancům," vysvětluje mluvčí brněnské nemocnice Pavel Žára. Podobně k hlídání dětí zaměstnanců přistoupila i Fakultní nemocnice v Hradci Králové. Té chybí asi šedesát lidí. Nahradit by je zčásti mohli medici z hradecké lékařské fakulty UK. Podle mluvčího Jakuba Sochora se jich už přihlásilo zhruba devadesát.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist