Odchod z Afghánistánu není začátek dialogu, ale úprk. Další americký prezident se tam bude muset vrátit, varuje expert

Dohoda z 29. února podepsaná v Dauhá předpokládá, že americké vojsko a jednotky dalších západních zemí by se měly do čtrnácti měsíců zcela stáhnout z Afghánistánu. Jednacím partnerem byli zástupci Tálibánu, islamistického hnutí podporujícího i provozujícího terorismus, jež se před lety zdálo být poraženo. Postup západního bloku po nastolení domácí vlády však Tálibánu umožnil nejen přežít, ale opět posílit. Nyní se uvolil, že po odchodu vojsk vstoupí do jednání s vládou podporovanou USA. Odborník na tuto zemi Václav Pecha, který v roce 2008 zakládal v provincii Logar první český provinční rekonstrukční tým (PRT), naprosto nevěří, že k takovému rokování dojde. Páteční útok povstaleckých sil na jihu země, při němž zemřelo 24 policistů a vojáků, nedává velké naděje na uklidnění situace, byť se k němu Tálibán nehlásí.

"To, co se stalo koncem února, je naprosto nezodpovědné. Je to připravené pro vnitřní americkou konzumaci. Třeba se tam píše, že první americké a západní jednotky odjedou 135 dní po podpisu dohody. Shodou okolností to bude zrovna v době, kdy Demokratická strana bude mít svůj nominační sjezd. A (republikánský prezident) Trump bude moci ukázat svým voličům, že plní slib dostat americké vojáky domů," neskrývá zklamání Pecha. Obdobně podle něj Trump využije i další datum z dohody s Tálibánem, a sice 25. srpna. V ten den mají být zrušeny mezinárodní sankce vůči tomuto radikálnímu hnutí. Což pro změnu bude v době konání republikánského nominačního sněmu, který pošle Donalda Trumpa do boje o obhajobu prezidentského křesla.