Vláda se snaží zmírnit následky epidemie koronaviru českým firmám a podnikatelům bezúročnými půjčkami s odkladem splátek. Zejména drobní živnostníci však miliardy vyčleněné na výhodné půjčky kritizují. V nejisté době nikdo z nich neví, zda je splatí, a požadují raději jiné formy pomoci od státu. Zejména volají po zaplacení mzdových nákladů z veřejných prostředků, takzvaném kurzarbeitu.

Majitel cestovní kanceláře Yacht-Wedding Petr Ulrich poukazuje na to, že v době stavu nouze nemůže žádný podnikatel zaručit, že poskytnutý úvěr splatí. Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB) přitom požaduje ručení za úvěr takzvanou blankosměnkou, což je stvrzení dluhu bez vyplněné dlužné částky. Tu tam pak dopíše sama banka v případě, že podnikatel nebude schopen splácet. Směnka je v takovém případě okamžitě soudně vymahatelná. "Ručíte celým svým osobním majetkem za to, že to zvládnete a včas splatíte. Jako pomoc v nouzové situaci, která je v běhu, je to sebevražda," uvedl Ulrich. Zároveň kritizuje požadavek banky na vyčíslení škod následkem epidemie. To podle něj v této fázi, kdy nikdo neví, jak dlouho budou trvat restriktivní opatření vlády, nemohou podnikatelé vědět.

Místopředseda vlády Karel Havlíček (za ANO), který je ministrem průmyslu a obchodu a zároveň dopravy, říká, že nutnost doložit schopnost splácet a důvod čerpání je u každého úvěru. "Nemusí dávat sto lejster, ale musí prokázat alespoň něco, že je nějak postižený koronavirem," řekl Havlíček. Upozornil, že vládní program COVID není rozdávání peněz.

Blankosměnka je podle něj nutná u podnikatelů, kteří nejsou schopni prokázat jiné formy záruky, například v podobě majetku nebo jiných aktiv. "To v tomto případě na rozdíl od běžných úvěrů není potřeba, ale je nutné alespoň podepsat směnku, aby podnikatel prokázal, že se k tomu staví odpovědně," sdělil Havlíček.

Ministerstvo průmyslu a obchodu spolu s ČMZRB minulý týden vyčlenilo 15 miliard korun na úvěry pro podnikatele a firmy, na které dolehla vládní opatření v podobě omezení pohybu obyvatel nebo nařízené karantény. Zájem firem však během dvou dnů překročil kapacitu vyčleněných prostředků, došlo asi 3200 žádostí. Program je už proto zastavený.

Zaslané žádosti bude rozvojová banka vyhodnocovat, aby první úvěry mohla podnikatelům zasaženým v souvislosti s koronavirem nebo vládními opatřeními poskytnout do dvou týdnů.

Nyní vláda chystá program COVID II. Podle Havlíčka bude administrativa kolem úvěru jednodušší než v případě běžného úvěru u banky. "Zjednodušujeme to, jak to jde, ale nemůže to fungovat tak, že někdo zavolá a my mu pošleme peníze," podotkl Havlíček. Pomoc mohou podle něj očekávat pouze zodpovědné firmy, které jsou schopné prokázat, že půjčené peníze budou schopny po čase vrátit.

S tím Ulrich souhlasí. Říká ale, že úvěr mu v dané situaci nepomůže, pokud neví, jak dlouho budou opatření proti koronaviru trvat. "Stát by se měl zaměřit na cílenou podporu největšího problému − nákladů na zaměstnance," navrhuje. Volá proto po státní pomoci při hrazení mezd a povinných odvodů. V databázích sociálních úřadů má podle něj vláda dostatek informací, aby věděla, kolik který podnikatel musí každý měsíc platit. A postiženým firmám pomoci takzvaným kurzarbeitem neboli úhradou části nebo celé mzdy ze státních prostředků. "Potřebujeme přežít první měsíc, pak teprve druhý a pak ty další, a ne se zadlužit na několik let," uvedl Ulrich.

Vláda kromě úvěrů chystá pro firmy a podnikatele balíček úlev. Kromě již schváleného odkladu podání daňových přiznání chce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) například podpořit také odklad plateb záloh podnikatelů na zdravotní a sociální pojištění, a to o půl roku.