Rychlotesty v první fázi nemoci chybují, stěžují si zdravotníci. Vláda chce testování lépe koordinovat

S testováním lidí na koronavirus měly pomoci rychlotesty. Lékaři pro ně ale nakonec nemají tak široké využití, jako předpokládali. Ředitelka moravskoslezské hygienické stanice Pavla Svrčinová po využití rychlotestů u sedmi lidí uvedla, že jejich chybovost je v první fázi nemoci až 80 procent. Je podle ní vhodné používat je jen u lidí, kterým končí karanténa a dosud neměli pozitivní výsledek. Pokud by nákazu měli déle, až dva týdny, rychlotesty by ji odhalily, protože jsou citlivé na protilátky.

Podle ředitele pražské Thomayerovy nemocnice Zdeňka Beneše se protilátky v těle objevují až po několika dnech nemoci.

Nemocnice proto rychlotesty, kterých dostala tři tisíce, hodlá využívat pro zjištění pozdní infekce. "Pro nás je důležité rychlé a přesné stanovení diagnózy a v tomto nám tyto rychlotesty příliš nepomohou," vysvětlil Beneš.

Ústřední vojenská nemocnice podle mluvčí Jitky Zinke rychlotesty používá jen u pacientů se silnými příznaky. Mezi symptomy nákazy patří horečka, suchý kašel, dušnost a podle Britské rinologické společnosti může příznakem být i ztráta čichu. Někteří lékaři zmiňují i ztrátu chuti.

Státní zdravotní ústav upozornil, že protilátky proti koronaviru, které by rychlotest mohl zaznamenat, se v těle v dostatečné míře objevují tři dny po prvních příznacích. Letadlo z Číny dovezlo v první várce 150 tisíc rychlotestů. Dalších 200 tisíc kusů dorazilo o víkendu. Ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD), který dodávky z Číny zařídil, odmítá, že by rychlotesty byly vadné. Podle něj se od počátku počítalo s tím, že se budou využívat s odstupem. "Pokud někdo test nasadil na prvotní screening, je logické, že to nemohlo fungovat," uvedl vicepremiér.

Co nejvyšší počet testů je podle Světové zdravotnické organizace zásadní pro zvládnutí epidemie. Cestou plošného testování se vydala například Jižní Korea, kde už počty nakažených klesají. Vláda slíbila, že na koronavirus začne testovat více lidí, aby nákazu podchytila a zpomalila její šíření. Testovaných je ale den ode dne méně. Zatímco minulý čtvrtek lékaři provedli 2217 testů, v sobotu jich bylo 1880 a v neděli jen 1793. Hamáček souhlasí s tím, že široké testování je "klíčem k úspěchu". Odmítá ale, že by Česko ve srovnání s ostatními zeměmi testovalo málo, podle něj je "asi v polovině žebříčku".

Náměstek ministra zdravotnictví a předseda Ústředního krizového štábu Roman Prymula uvedl, že vláda chystá nový systém testování. Každá z oblastí, jako jsou hygienické stanice nebo laboratoře, má mít vlastního koordinátora. Celkem jich bude pět. Do odběrů vzorků se podle Prymuly zapojí také armáda.

Odběrných míst v republice funguje na čtyřicet. Pacienty lze navíc otestovat i doma, vyráží za nimi speciální sanitky. Roste také počet laboratoří, které vzorky od pacientů zpracovávají. Zapojit by se měla také Akademie věd.

Kromě zlepšování testovacích metod lékaři po celém světě hledají léky, které by nakaženým mohly pomoct. Možností je například lék Remdesivir od americké firmy Gilead. Česko už ho objednalo pro pacienta, který leží ve vážném stavu v Ústřední vojenské nemocnici.

Ministerstvo zdravotnictví výrazně omezilo předepisování dalšího potenciálně účinného léku s názvem Plaquenil. Chce tak předejít jeho nedostupnosti. Další nadějnou látkou je favipiravir. Státní ústav pro kontrolu léčiv nyní zjišťuje, zda by bylo možné přípravek v Česku využít.