Kurzarbeit se rozšíří na firmy s nepřetržitou výrobou. Pomoci by měl například hutím, chemičkám a sklárnám

Vláda by na svém čtvrtečním jednání měla opět výrazně rozšířit kurzarbeit. Příspěvek na náhradu mezd nově dostanou také podniky, které kvůli šíření nákazy koronaviru svou výrobu úplně zastavily. Stát podpoří i firmy s nepřetržitou výrobou. Jde třeba o společnosti z hutního průmyslu. V případě vyhasnutí vysokých pecí vyrábějících surové železo pro ocelárny by náklady na jejich obnovení byly obrovské a pohybovaly by se v řádu stamilionů, či dokonce miliard korun.

Pokud takovým firmám poklesne odbyt nebo pokud čelí nedostatku surovin, nemohou si dovolit poslat zaměstnance domů a využít standardní kurzarbeit, jejž v pondělí schválila vláda. Podle informací HN proto vláda hledala možnosti, jak tuto věc řešit. Jednou z nich může být, že by firmy dostaly bonus ve výši 20 až 25 procent na místo, které udrží v chodu.

Kromě hutních firem, jimiž jsou v Česku například ostravská Liberty nebo Třinecké železárny, musí nepřetržitý provoz udržovat třeba sklárny či chemičky. Kromě toho ale existují také podniky, které se považují za kritickou infrastrukturu důležitou pro stát. Příkladem jsou rafinerie společnosti Unipetrol v Litvínově a v Kralupech nad Vltavou, jež jako jediné v Česku vyrábějí benzin nebo naftu.

Takzvaný kurzarbeit má zabránit výraznému propouštění pracovníků. Opatření během poklesu ekonomiky používají už více než 100 let v Německu. V pondělí jeho použití poprvé v historii schválila také česká vláda. Stát zaměstnavatelům přispěje na náhrady mezd v rozmezí od 50 do 80 procent. Na podporu budou mít nárok například společnosti, kterým v karanténě skončí podstatné množství zaměstnanců, nebo ty, jež budou muset omezit výrobu kvůli výraznému propadu poptávky či chybějícímu materiálu.

Už minulý týden vláda rozhodla, že stát bude částečně hradit mzdy pracovníků restaurací či obchodů, které jsou kvůli nařízení vlády uzavřeny. Za podniky také stát převzal výplatu náhrad mezd lidem, již jsou ve dvoutýdenní karanténě.

Takzvaný program Antivirus, který vypracovalo ministerstvo práce a sociálních věcí, ale zatím nepočítal se státním příspěvkem na mzdy pracovníků, jejichž závod kvůli dopadům koronaviru zavřel úplně. To by se po čtvrtečním jednání vlády mělo změnit. Nárok na podporu tak budou mít třeba velké automobilky jako Škoda Auto nebo TPCA, které svou výrobu odstavily minulý týden.

Kompletní pravidla programu vyhlásí ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) příští středu. Od té chvíle se firmy mohou začít o podporu hlásit. Příspěvek se bude týkat už březnových mezd. Jak dlouho mohou podniky s pomocí počítat, ale Maláčová neuvedla.

Viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj tvrdí, že zaměstnavatelé by příspěvek měli dostávat aspoň půl roku. "Vláda udělala významný krok, nicméně je potřeba ho dopracovat. Například v Německu schválili kurzarbeit na 24 měsíců," připomíná.

Zástupci byznysu po vládě také chtějí, aby firmy nemusely za pracovníky na kurzarbeitu odvádět zálohy na sociální a zdravotní pojištění. Zaměstnancům firem, jež musely výrobu omezit či zastavit například kvůli propadu poptávky nebo nedostatku materiálu, stát nyní na náhradu mezd přispívá 50 procenty. Pokud však musí zaměstnavatel za pracovníky odvádět pojistné, je příspěvek reálně nižší.

Například zaměstnanec s hrubou mzdou 30 tisíc korun bere v případě zastavení výroby z důvodu nedostatečného odbytu podle zákona 60 procent mzdy, tedy 18 tisíc. Stát na jeho výplatu přispěje devíti tisíci korunami. Zaměstnavatele však stojí pracovník i s odvody na pojistné 24 tisíc korun. "Takže příspěvek není ani 50 procent," argumentuje Rafaj. "Samozřejmě že by odpuštění odvodů byl zásah do státních příjmů. Vláda nám říká, že to ze zákona nemůže udělat. My tedy navrhujeme, ať firmám dají odklad bez penále, a až se to vyjasní, tak se rozhodne, jestli zaměstnavatelé částku zpětně doplatí, nebo jim ji stát úplně promine," navrhuje Rafaj.

Podle ankety svazu průmyslu mezi 340 průmyslovými podniky jich více než polovina očekává, že se jim v březnu a dubnu propadnou zakázky o více než pětinu. Více než polovina z nich už má zaměstnance na home officu nebo na ošetřovném kvůli péči o děti. Třetina podniků má pracovníky v karanténě.

S hromadným propouštěním zatím firmy nepospíchají. Za březen ještě ani nemají úřady práce celková data. Hromadné propouštění 50 lidí zhruba ze 300 zaměstnanců kvůli dopadům epidemie koronaviru oznámila třeba sklárna Moser v Karlových Varech. Za leden a únor nahlásilo na úřad práce hromadná propouštění 21 firem, které dohromady zruší 1200 pracovních míst.