Abychom udržely kvalitní zdravotní péči, budeme potřebovat pomoc státu, říkají zdravotní pojišťovny

Dopady epidemie koronaviru na českou ekonomiku se podle zdravotních pojišťoven výrazně projeví nejen na výdajích, ale také na příjmech do zdravotnictví. Nesouhlasí proto s půlročním snížením záloh na zdravotní pojištění podnikatelům, které ve středu po sněmovně schválil také Senát. Podle pojišťoven by se na podobných úlevách pro živnostníky měl podílet stát.

Vadí jim, že by se měly během několika měsíců zbavit rezerv, které tvořily několik let.

Vláda očekává, že úleva pro živnostníky bude mít dopad na příjmy zdravotních pojišťoven až osm miliard korun.

"Mnohem větší výpadek však očekáváme v celkovém výběru pojistného zejména za zaměstnavatele. Dosavadní odhady se pohybují někde okolo 40 miliard jen pro letošní rok," uvedl prezident Svazu zdravotních pojišťoven Ladislav Friedrich. K podobným číslům došli i předkladatelé zákona.

Ministerstvo zdravotnictví v návrhu schválené novely uvádí, že propad příjmů související s probíhající pandemií může na konci roku 2020 způsobit deficit systému veřejného zdravotního pojištění. "Již v příštím roce vážně hrozí, že zmíněné rezervy budou zcela vyčerpány a bez potřebných opatření bude ohrožena dostupnost zdravotních služeb," uvádí resort zdravotnictví v návrhu.

Ministerstvo financí říká, že prosazovalo tvorbu rezerv pojišťoven právě proto, aby si vytvořily dostatečný polštář pro případ recese nebo mimořádné situace ve zdravotnictví. "Obojí nyní nastalo. Kvůli neplacení minimálních odvodů z důvodu vysokých rezerv nehrozí, že by zdravotní pojišťovny neměly prostředky na úhradu zdravotní péče," uvedl mluvčí resortu Tomáš Weiss.

Svaz zdravotních pojišťoven uvádí, že má na svých účtech k dispozici 39 miliard korun plus další čtyři miliardy jako zákonnou rezervu pro mimořádné případy. "Není v tom však započteno celkové vypořádání úhrad za rok 2019, které se uzavírá až koncem 1. pololetí letošního roku," uvedl Friedrich.

To by potom znamenalo, že při výpadku 40 miliard plus dalších osm na úlevách pro živnostníky by se do konce roku ocitly zdravotní pojišťovny bez většiny volných prostředků. Podle pojišťoven proto musí přijít pomoc státu. "Pro rok 2021 buď musí přijít významné navýšení ze strany státu, nebo budeme muset jednat o snižování úhrad. I kdyby se ekonomika zvedala, nebude to rychle a naráz," uvedl Friedrich.

Například největší poskytovatel úhrad Všeobecná zdravotní pojišťovna má nyní v zákonné rezervě 2,5 miliardy a na běžném účtu disponuje dalšími 23 miliardami. "V tuto chvíli VZP využije rezervu, která byla vytvořena v předchozích letech," potvrdil mluvčí pojišťovny Vlastimil Sršeň.

Necelá miliarda je na účtech Zaměstnanecké pojišťovny Škoda. "Tyto prostředky slouží pro průběžné financování zdravotních služeb, i proto bychom se přikláněli k označení těchto financí jako zůstatků, nikoliv přebytků," uvedl asistent ředitelky pojišťovny Petr Kvapil. Také on se domnívá, že by se proto na zavedených opatřeních, jež přiškrtí toky peněz do veřejného zdravotnictví, měl podílet stát. "S financováním pouze z prostředků veřejného zdravotního pojištění nemůžeme souhlasit. Stát by měl výsledný dopad tohoto opatření zdravotním pojišťovnám v příštím roce vrátit," uvedl Kvapil.

Výpadku financí se obává ministerstvo zdravotnictví. To na riziko poukazuje v důvodové zprávě novely zákona o odpuštění záloh živnostníkům. "Lze očekávat, že v důsledku nedostatečných finančních prostředků bude v příštím roce nezbytné snižovat úhrady poskytovatelům zdravotních služeb v řádu miliard korun," píše ve zprávě.

Podobně opozice říká, že následky nemohou nést jenom zdravotní pojišťovny. "Jsme v mimořádné situaci. Pojišťovny to sice jsou schopné částečně pokrýt ze svých rezerv, pak ale musí nastoupit stát," uvedl poslanec KDU-ČSL Marek Výborný. Podle něj si musí vláda sednout se zástupci pojišťoven a dohodnout se na tom, jak velkou část jsou schopny zvládnout ze svých rezerv.