Koronavirus vyřešil spor o hmotné rezervy státu. Jejich správa nemusí prodávat kovy za 600 milionů

Co nedokázalo změnit vedení Státní správy hmotných rezerv a opozice, nakonec vyřešil koronavirus.

Vláda v úpravě státního rozpočtu na letošní rok, který v úterý schválila Poslanecká sněmovna, zrušila povinnost, aby správa rezerv poslala ještě letos do státní kasy 600 milionů korun za prodej kovů uložených ve skladech pro krizové stavy. Podle nového rozpočtu, jehož schodek se kvůli boji s koronavirem zvedl ze 40 na 200 miliard korun, správa rezerv kovy prodávat buď nemusí vůbec, anebo si případně utržené peníze může nechat na zvláštním účtu.

"Ten slouží k financování obměn hmotných rezerv. Takže ty peníze se případně neztratí," uvedl v rozhovoru pro HN předseda SSHR Pavel Švagr, který rozhodnutí vlády přivítal. Při obměnách se prodávají staré komodity a nakupují nové, jde hlavně o pohonné hmoty či potraviny.

Kabinet chtěl původně prodat kovy proto, že údajně nejsou potřeba. Hlavně ale sháněl do rozpočtu každou korunu, aby udržel schválený schodek. Rozhodnutí tak vyvolalo kritiku.

Správě rezerv se závazek poslat 600 milionů korun nelíbil i z důvodu, že ceny skladovaných kovů, převážně hliníku, v posledních letech padaly. Nebylo tak jasné, že by správa z jejich prodeje takovou sumu vůbec získala, takže peníze by musela státu dodat ze svého rozpočtu. Ten přitom ministerstvo financí a řídící ministerstvo průmyslu odmítly na rok 2020 navýšit, přestože ostatní resorty poslaly požadavky na zvýšení zásob za stovky milionů korun.

Nejvíc chtělo například ministerstvo zemědělství na doplnění trvanlivých potravin. "Je to drancování, které ohrožuje bezpečnost státu," komentoval loni v listopadu povinnost výprodeje kovů a zároveň nulové zvýšení rozpočtu správy rezerv poslanec a člen zemědělského výboru Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Rozhovor

Co je doma a v rezervách, hraje v krizi mimořádnou roli, říká šéf státních hmotných rezerv

26. 3. 2020 ▪ 6 min. čtení

Právě vzhledem k nevýhodné ceně kovů na trhu tak správa rezerv zatím ani prodej nechystá. "Už koncem února, ještě před dopady koronavirové krize, byla cena kovů na trhu oproti naší účetní hodnotě ve skladech o 12 procent nižší. Nyní se situace ještě zhoršila," upozornil Švagr.

Státní správa hmotných rezerv skladuje kromě kovů a potravin především ropu a pohonné hmoty, a to pro případy, že se země dostane do stavu nouze − buď kvůli přírodní katastrofě, nebo válečnému konfliktu. Jak ukázala současná pandemie koronaviru, vláda by měla skladovat zjevně i více zdravotnických materiálů včetně ochranných pomůcek.

Po přelivu nákazy k nám se ukázalo, že ve státních skladech bylo jen 10 tisíc respirátorů, ačkoliv zdravotníci a záchranáři jich potřebují nejméně stovky tisíc. Ochranná rouška nebyla v rezervách ani jedna. Ministerstvo zdravotnictví si dříve žádnou zásobu neobjednalo. Podle Švagra to však byl dlouhodobý stav.

"Dnes je ta debata vyhrocená směrem k panu ministrovi zdravotnictví Vojtěchovi, ale do hmotných rezerv bylo těch 10 tisíc respirátorů zařazeno v roce 2006 na žádost tehdejší ministryně Milady Emmerové. Všichni další ministři po ní požadavek na množství jenom potvrzovali dál," popsal Švagr.

V tom, že většina resortů neměla zájem usilovat o větší zásoby, hrál podle něj roli fakt, že ministerstvo průmyslu, pod nějž správa spadá, tlačilo dříve spíš na úspory za skladování. Bývalá ministryně průmyslu a obchodu Marta Nováková podle Švagra loni v dubnu poslala všem ministrům dopis, ať velmi pečlivě své požadavky na nákupy zásob do rezerv zváží, s cílem je snížit. "Takže samozřejmě pokud ministr své kolegy předtím žádá o snížení hmotných rezerv, tak se nelze divit, že třeba pan ministr zdravotnictví nežádal jejich navýšení," míní Švagr.

Vlivem nynějšího nouzového stavu se tak podle Švagra může změnit i pohled vlády na důležitost dostatečných zásob. "To poučení tady už je. V mimořádné situaci je potřeba se spolehnout na to, co je doma. Vidíme to právě u zdravotních pomůcek, kdy celá řada států nejen v Evropě zavřela hranice a zakázala jejich vývoz," uvedl.

Otázka podle něj také je, zda by správa rezerv neměla být tak jako původně v Bezpečnostní radě státu. Současná vláda Andreje Babiše je první, která zástupce státních rezerv do rady nepřizvala a neposílá úřadu z rady ani žádné informace.