Stát podpoří restaurace programem Antivirus. Výhodnější je úplně zavřít a lidi propustit, zní z podniků

Tržby na úrovni devatenácti procent a v provozu jen čtvrtina restaurací. Podle údajů stravenkové společnosti Edenred a Asociace hotelů a restaurací ČR se gastronomický byznys nachází více než dva týdny po zavedení omezení kvůli pandemii koronaviru v kritické situaci. Restaurace, bary, kavárny i hotely musely plný provoz ukončit 13. března, mohou prodávat jen jídlo takzvaně přes ulici nebo jej rozvážet. Tržby jsou ale zanedbatelné ve srovnání s tím, kolik peněz na udržení podnikání restaurace potřebují.

Sektor horeka (hotely, restaurace, kavárny), který patří k nejvíce ohroženým dopady koronavirové krize, zaměstnával podle posledních údajů Českého statistického úřadu 187 tisíc lidí. V Česku bylo přes 21 tisíc restaurací. Teď je existence většiny z nich ohrožená. Restauratéři i jejich sdružení volají po státní podpoře, bez níž by nemuseli přežít týdny, natož měsíce. Řada restaurací už zaměstnance propouštěla. Potvrzují to úřady práce, jimž do evidence přibyli především lidé pracující v pohostinství a v cestovním ruchu.

Vládní program Antivirus je málo

Stát podpoří restaurace programem Antivirus. Nabízí 80 procent nákladů na mzdy zaměstnanců, kteří nepracují kvůli překážkám na straně zaměstnavatele. Podpora je ale nedostatečná, tvrdí prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. Zaměstnavatelé musí za zaměstnance dál platit sociální odvody, což je dalších 34 procent mzdy. Navíc podpora má být vyplácena jen do mediánu, tedy střední hodnoty mezd v oboru. "Pro provozovatele je to málo motivující, je pro ně výhodnější podnik zavřít a zaměstnance propustit. Pokud stát chce udržet pracovní místa, měl by zvýšit kompenzaci mezd a hlavně začít řešit odklady odvodů a jejich odpuštění pro uzavřené podniky," navrhuje Stárek. Už teď je podle něj situace kritická, nemusí ji přežít celá polovina restaurací a hotelů.

Čtvrtina podniků vzdoruje situaci prodejem jídla přes ulici, pokryje to ale jen malou část výdajů. Ze dveří podává krabičky s jídlem i Petr Svoboda v restauraci U Bláhů v pražském Braníku. "Tržby nám klesly o 90 až 95 procent," říká Svoboda, jehož podnik o kapacitě sedmdesáti míst zaměstnával tři lidi, teď už má jen dva. Rozvážku jídel zkoušet už nechce, protože s kurýrními službami nemá dobré zkušenosti. "Když se cena hotového jídla navýší rozvážkou o padesát korun, už si ho málokdo koupí. Je to drahé," vysvětluje Svoboda.

Ačkoli rozvozovým firmám situace nahrává a mohly by restauracím pomoct s odbytem, nemají výrazně více práce než obvykle. Alespoň Dáme jídlo hlásí nárůst počtu objednávek jen o jednotky procent. Roste jim především počet nových zákazníků a evidují i výrazný nárůst spropitného pro kurýry − zhruba o čtvrtinu. Restauracím tedy v jejich existenčních starostech příliš nepomohou.

Maximálně tři měsíce

Lektorka tréninkových programů v oblasti gastronomie a jednatelka společnosti SiMyCo Simona Myslikovjanová předvídá, že provozovatelé mají možnost přežít v tomto režimu za aktuálně navrhované státní podpory maximálně tři měsíce. "Čím delší tato karanténní doba bude, tím katastrofálnější dopady nastanou. Myslím si, že zaměstnavatelé nebudou moci a ani ochotni platit své zaměstnance, pokud jim stát nepodá pomocnou ruku." Kromě mezd platí většina podniků nájem, všichni pak zálohy za energie, povinné pojištění, daně a tak dále. Důsledkem toho bude podle Myslikovjanové velké zvýšení nezaměstnanosti v tomto segmentu i dodavatelském řetězci. "Stát musí snížit nebo zrušit daně pro podnikatele a poskytnout jim bezúročnou finanční injekci i po skončení karanténní doby," navrhuje Myslikovjanová a dodává: „Velmi kvituji odložení záloh na sociálním pojištění, nicméně se domnívám, že většina podnikatelů nebude mít dostatečnou finanční možnost, aby poté doplatili „dlužné“ částky.“

Česko letos zůstane v recesi, tvrdí ČNB. Centrální banka je připravena dál snižovat úroky i regulovat korunu

26. 3. 2020 ▪ 4 min. čtení

Restauratéři ve velkém doufají, že jim pronajímatelé odpustí nebo aspoň odloží platbu pronájmů za dobu, kdy museli mít zavřeno. Asociace hotelů a restaurací o této možnosti aktuálně jedná s pražským magistrátem, který vlastní velké množství pro gastronomii využívaných prostor. "V Praze může nastat obrovský problém, zde v cestovním ruchu pracuje každý jedenáctý občan," upozorňuje Stárek.

Pandemie koronaviru dala ve firemním prostředí vzniknout několika iniciativám, které mají hospody v jejich situaci podpořit. Stravenková společnost Up zrychluje proplácení stravenek a spustila vyhledávač restaurací s výdejem jídla s sebou. Podobnou mapu má i další poskytovatel stravenek Edenred, svoji vlastní vytvořil také dodavatel pokladních systémů Storyous. Možnosti jídla s sebou mapuje i řetězec Makro Cash & Carry, jenž se spojil s gastronomickým průvodcem Restu. Jinou podporu malým a středním podnikům nabídl Seznam.cz − vyčlenil podnikům postiženým omezením provozu reklamní prostor za sto milionů korun.

Jaké restaurace jsou nejvíc ohrožené? Podle Myslikovjanové a Svobody jsou to menší podniky. Šanci v této situaci mají ubytovací zařízení, domnívá se Myslikovjanová. "Ty při brzkém ukončení všech omezení, nemožnosti a obav tuzemské klientely cestovat do zahraničí, mohou z této situace částečně profitovat. Otázkou zůstává, jaký průběh bude mít nastalá situace.“ Ozdravný proces a návrat na původní úroveň bude podle ní ale delší než po finanční krizi roku 2008. "Už nikdy nebude tento segment stejný jako před vypuknutím epidemie."

Přežijí ti, kteří reagují rychle

Podobně přelomově vidí tuto krizi i Jarmila Kowolowská ze start­-upu Grason, zaměřeného na zprostředkování práce právě v odvětví hotelů a gastronomie. "Lidé zůstanou mnohem víc v on-line prostředí a ve větší flexibilitě," říká Kowolowská. Pro její projekt mohlo být zavření hospod likvidační, ale nakonec spíš nastartovalo něco nového. Do 14. března využívalo jejich databázi pracovníků přibližně 250 subjektů. Většina z nich ale ze dne na den zavřela. Proto Kowolowská s Karlem Maříkem, se kterým před dvěma lety Grason zakládala, během víkendu přepsala svůj byznysplán. "Otevřeli jsme se novým oborům a nabídli naše pracovníky tam, kde to bylo právě potřeba," popisuje Kowolowská. Stovkám lidí během čtrnácti dnů našli práci jinde − především v e­-commerce, potravinářství, logistice, ale i zemědělství. "Sháníme teď lidi na chmel, protože kvůli situaci odjela většina zahraničních pracovníků."

Výhodou Grasonu bylo, že měli v databázi lidi, kteří jsou schopni i ochotni měnit práci rychle, protože zajišťovali krátkodobé kontrakty. "Dokonce 40 procent z našich pracovníků je ochotno k práci využít vlastní auto," zmiňuje Kowolowská údaj z průzkumu, který dělali v týdnu před zavřením restaurací a který jim ukázal nový směr. Většina ze 150 lidí, kteří se zúčastnili průzkumu, neměla problém změnit druh i obor práce.

Jaké dopady by mohla mít omezení na cestovní ruch v Česku