Zámky, nevěstince... Úřady hledají bezdomovcům úkryt

V nevěstinci či historických zámcích by mohli lidé bez domova nalézt útočiště do doby, než v Česku opadne šíření nákazy koronavirem. O podobných variantách uvažují vedení různých krajů.

Cílem je dostat stovky bezdomovců z ulic a mít je pod dohledem. Snížilo by se tak riziko šíření koronaviru.

Hlavní město už koncem minulého týdne otevřelo ve spolupráci s pražskou Charitou pro lidi bez přístřeší stanové městečko, kde mohou po dobu koronavirové pandemie trávit čas a přespávat. Do něj se vejde až 70 osob, kterým pracovníci charity a dobrovolníci dávají roušky a jídlo. Pražský magistrát má však v plánu dostat bezdomovce pod "pevnou střechu". Jen zaznamenaných lidí na ulici je v současnosti podle informací pražské radní pro sociální věci Mileny Johnové (Praha sobě) kolem tisíce.

Pro všechny ale nemá magistrát dostatek lůžek ve svých sociálních zařízeních, proto plánuje umístit bezdomovce do ubytoven. "V tento okamžik máme možnost využít i některých hotelů," řekla Johnová, podle které je v Praze dostatek míst, v nichž by mohli lidé bez domova najít přechodný azyl.

Pražský primátor Zdeněk Hřib (Piráti) také koncem minulého týdne vyzval holešovický nevěstinec ShowPark k vyklizení prostor, které patří magistrátu. Dosavadní personál by měli nahradit právě lidé bez domova. Společnosti E.R.O.C., která nevěstinec provozuje, skončila nájemní smlouva k městskému objektu.

Do majestátných zámeckých prostor by se mohli dostat lidé bez domova v Ústeckém kraji.

Hejtmanství tam má v současnosti pro bezdomovce připravených zhruba 200 lůžek, která jsou v dnes nevyužívaných krajských objektech.

Podle náměstka hejtmana Martina Kliky (ČSSD) plánuje kraj zprovoznit opuštěné zámky, v nichž by byli lidé bez domova v karanténě.

Jde například o zámeček v Hliňanech, jenž dříve sloužil jako domov pro osoby se zdravotním postižením. Azyl v případě potřeby nabídne i zámek v Liběšicích, kde byl v minulosti ústav pro mentálně postižené. "Jde o prázdná zařízení, která se nám nepodařilo prodat ve veřejných dražbách," popisuje Klika.

Vhodná místa pro všechny lidi bez domova naopak ještě hledá Moravskoslezský kraj, kde je podle loňského odhadu Výzkumného ústavu práce a sociálních věcí nejvíce bezdomovců v Česku. Výzkumníci minulý rok uvedli, že v tomto kraji žije asi 3,5 tisíce bezdomovců, do čehož se počítají i tací, kteří využívají azylových domů a nocleháren.

Kolik lidí je nyní na ulici, moravskoslezské hejtmanství netuší. "Nemáme žádnou jejich evidenci," uvedl hejtman Ivo Vondrák (ANO).

Na to, že někteří bezdomovci jsou i zdrojem problémů, poukazuje ředitelka moravskoslezské hygienické stanice Pavla Svrčinová na příkladu bezdomovců ve Frenštátu pod Radhoštěm. "Bezdomovci se tam schází u obchodu s potravinami a pijí alkohol. Jeden z nich navíc jevil známky nachlazení. Nikdo ho však nedonutí k vyšetření. Denně tam proto aspoň projíždí policejní hlídka, která tuto skupinku rozhání," popsala hygienička. "Dokud je nemáme kam umístit, tak nemůžeme více dělat," dodala.

Ani nalezení dostatečných lůžek však nemusí znamenat, že bezdomovci zmizí z veřejných prostranství. "Je třeba pamatovat na to, že nemůžeme lidi v domech násilím zavřít," upozornil Vondrák.

Svobodu jednotlivce ctí v tomto ohledu i Brno, které chce přistoupit k povinnému přesunu do karantény až ve chvíli, kdy by se nákaza koronavirem začala více šířit. Náměstek brněnské primátorky Petr Hladík (KDU-ČSL) navíc uvedl, že bezdomovci, kteří jsou ve městě nyní na ulici, jsou na ní z vlastní vůle. Aby Brno zamezilo šíření koronaviru mezi lidmi bez domova, rozdává jim už přes týden roušky, stejně jako další krajská města.