Zatímco řada lidí začala kvůli šíření koronaviru pracovat z domova, pro zdravotníky, zaměstnance obchodů nebo například řidiče to neplatí. Do práce ale musí nadále chodit také velká část úředníků, ať jde o pracovníky pošty, nebo například různých úřadů, které vyřizují žádosti firem, zaměstnanců či živnostníků o finanční podporu.

Stejně jako před vypuknutím pandemie koronaviru pracuje také část diplomatů, kteří zastupují Česko v Bruselu. Zatímco premiéři či jednotliví ministři členských zemí Evropské unie už jednají výhradně pomocí videokonferencí, velvyslanci 27 členských států, kteří připravují detaily společných kroků států EU v boji s koronavirem, se nadále scházejí v jedné místnosti. "Není vůbec těžké dokázat, že Evropa nespí. Přijali jsme několik desítek opatření," řekl HN český velvyslanec při unii Jakub Dürr. Reaguje tak na kritiku řady politiků či komentátorů, kteří unii vyčítají, že v boji proti šíření pandemie není dostatečně aktivní.

Evropská komise jménem států EU, které mají zájem, začala společně nakupovat ochranné zdravotnické pomůcky, jako jsou roušky a respirátory či ventilátory. Česko se do tohoto programu, stejně jako valná většina ostatních zemí, přihlásilo. Díky společnému nákupu by měly být pomůcky k mání za výrazně nižší cenu, než kdyby je každá země sháněla zvlášť.

Státy EU si také při dodávkách ochranného materiálu pomáhají vzájemně. Německo a Francie už podle dat Evropské komise dohromady poslaly Itálii víc pomůcek než Čína − jde o miliony roušek či několik set ventilátorů, což jsou přístroje nezbytně nutné k tomu, aby mohli přežít těžce nemocní pacienti. Německo také na oddělení intenzivní péče ve svých nemocnicích převezlo více než 120 těžce nemocných Italů a Francouzů. Česko zase Itálii a Španělsku poslalo 10 tisíc ochranných obleků. Tuto pomoc si země EU poskytují zdarma, zatímco za dodávky z Číny platí. "Solidarita by se neměla využívat účelově," prohlásila francouzská ministryně pro EU Amelie de Montchalinová o faktu, že v rámci unie proudí větší pomoc, než jaká do Evropy přichází z Číny, byť se o tom na veřejnosti příliš neví.

Evropská komise také například uvolnila 37 miliard eur z evropského rozpočtu na bezprostřední pomoc se zdravotními a ekonomickými důsledky šíření onemocnění. Česko tak dostane v přepočtu přes 30 miliard korun. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) ale jde o peníze, které "jsou už dávno naše", protože je Česko již pro sebe mělo ve společném evropském rozpočtu přidělené, byť na jiné účely.

Ve skutečnosti by ale Česko část těchto peněz téměř určitě vůbec nezvládlo vyčerpat a muselo by je do rozpočtu vrátit. Navíc by na ně dosáhlo jen tehdy, pokud by k nim přidalo vlastní zdroje, což nyní na základě výjimky udělené komisí nemusí. "Je to totální chucpe a slizký populismus," komentoval na Twitteru Babišovo tvrzení Petr Kaniok, docent Katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Masarykovy univerzity v Brně.

Země EU se domluvily také například na návrhu Evropské komise na pozastavení pravidel o poskytování státní pomoci, aby tak mohly podpořit domácí firmy zasažené "zamrznutím" ekonomiky. Ze společného evropského rozpočtu financují i vývoj vakcíny proti koronaviru. Schválily také návrh komise, aby na svých hranicích, které jsou nyní většinou zavřené, umožnily rychlý průjezd kamionům vezoucím například potraviny či léky.

EU má v oblasti zdravotnictví nebo zajištění bezpečnosti jen minimální pravomoci. Opatření, jako například uzavření obchodů či restaurací nebo zajištění dostatečného množství zdravotnického materiálu, jsou plně v kompetenci každé členské země EU zvlášť. Tam, kde se státy unie něco rozhodly dělat společně, za ně tyto kroky většinou formálně řeší premiéři či prezidenti nebo příslušní resortní ministři. Detaily opatření domlouvají velvyslanci členských zemí přímo v Bruselu. Celkově jde o více než 50 různých kroků. "V rámci EU jsme proti šíření koronaviru udělali spoustu věcí," konstatuje velvyslanec Dürr.

Český velvyslanec při unii Jakub Dürr.
Český velvyslanec při unii Jakub Dürr.
Foto: HN – Lukáš Bíba