V Česku letos vznikne zhruba 1200 pasivních domů

Průkopníky ve výstavbě pasivních domů jsou hlavně Německo nebo Rakousko. Počet úsporných staveb ale roste i v Česku, a to hlavně v posledních letech. "Výstavba úsporných domů meziročně narůstá o 20 procent. V Česku tedy letos vznikne zhruba 1200 pasivních domů. Celkem je jich asi 7200," upřesňuje energetický poradce ze společnosti EkoWATT a předseda Rady Centra pasivního domu Jiří Beranovský.

Pasivní dům od toho běžného odlišují použité technologie a samozřejmě tepelná izolace. Díky tomu má mnohem nižší tepelné ztráty než klasický dům a zároveň nižší provozní náklady, například na vytápění nebo ohřev vody. A pak jsou tu různá měření a hodnoty, které prokazují, že dům skutečně splňuje požadované normy. Původní definice pasivního domu říká, že spotřeba energií na vytápění musí být do 15 kilowatthodin na metr čtvereční ročně.

V Česku podle regulí stačí, když se dům vejde do hodnoty 20 kilowatthodin. Neznamená to ale, že by česká definice byla mírnější, naopak. "Kritérium se počítá z větší plochy. Původní definice pracuje s vnitřními prostory, tedy celkovou spotřebou na menší plochu. Kritérium je tedy ve výsledku přísnější," vysvětluje Beranovský.

Pasivní dům není povinný

Narůstající obliba pasivních domů má více důvodů. Jednak se o nich více mluví, jednak rostou ceny energií a lidé chtějí šetřit. Svoji roli hrají i dotace − výstavbu pasivních domů podporuje například dotační program Nová zelená úsporám. "Důvody vzrůstajícího trendu budování pasivních domů jsou ekonomické i ekologické. Jsou ale i legislativní, protože se neustále zpřísňují požadavky na nové stavby. Pro investory je stále zásadnější také kvalita vnitřního prostředí staveb a komfort," zdůrazňuje David Ondra, vedoucí projekčního oddělení RD Rýmařov.

S úderem roku 2020 se mezi laickou veřejností objevil mýtus, že jiný než pasivní dům už si stavitel nevybuduje. Jak upozorňují odborníci, není to pravda. Skutečnost je taková, že od roku 2020 mohou být povolovány jen stavby v takzvaném energetickém standardu, tedy budovy s téměř nulovou spotřebou energie, které splňují příslušnou vyhlášku (č. 78/2013 o energetické náročnosti budov, která je prováděcím předpisem zákona č. 406/2000 Sb. o hospodaření energií). Tento zákon a zejména uvedená vyhláška uvádí, jaké parametry musí mít konstrukce obálky budovy a jednotlivé technologické systémy.

Díky novým výrobním technologickým postupům a procesům se zkvalitnily vlastnosti tepelných izolací.

Chytré technologie jsou nezbytností

Od vzniku konceptu pasivního domu uplynulo už více než 30 let. Za tu dobu vyspěl a proměnil se. Změnily se také technologie, které se posunuly k vyšší účinnosti, delší životnosti a nižší ceně. "Vyvíjí se a používají se stále nové materiály pro tepelnou izolaci staveb. Například izolanty na bázi PUR, PIR, pěnového skla, grafitového polystyrenu a podobně. Díky novým výrobním technologickým postupům a procesům se zkvalitnily už stávající parametry tepelných izolací. Diametrálně se zkvalitnily i okenní výplně otvorů, běžným standardem jsou dnes trojskla," doplňuje David Ondra.

Současně se vyvíjí a zlepšují i účinnosti technologických systémů, které v budovách vyrábí a distribuují energii. Mezi jinými to jsou kotle na zemní plyn, biomasu, tepelná čerpadla, systémy řízeného větrání se zpětnou rekuperací tepla, solární a fotovoltaické panely. "Pro splnění nejvyššího energetického standardu − a také pro získání nejvyšší dotace − je instalace obnovitelných zdrojů energie skoro vždy nutná," upřesňuje Ondřej Žídek, energetický specialista společnosti G Servis CZ. Dodává, že současným trendem jsou také inteligentní domy, v nichž jsou všechny technologické systémy propojené, aby ovládání bylo komfortní a provozní náklady nízké.

Aby byl dům hezký a zdravý

S tím, jak společnost bohatne, se zvyšují i požadavky stavebníků na vysoký komfort bydlení a na vzhled domu. Ve velké oblibě jsou například trojrozměrné prosklené plochy s minimálním členěním a funkčním propojením interiéru s exteriérem. "V oblibě jsou jednoduchá geometrická řešení stavby s plochou nebo jen mírně sklonitou střechou. Požadavkem naopak bývá maximalizace podlahové plochy. Preferovanější je jednopodlažní varianta domu, i když toto řešení není z pohledu pasivního standardu ideální," konstatuje Ondřej Žídek.

Co se týká skladby domu, současné stavitelství zažívá odklon od jednovrstvého nezatepleného zdiva. Stavebníci dávají přednost vícevrstvým zdivům se zateplením. Proměňuje se i způsob založení pasivního domu, kdy je trendem realizace železobetonové základové desky na vrstvě tepelné izolace.

Aby byl pasivní dům kvalitní, dobře se v něm žilo, bylo v něm zdravé vnitřní prostředí a zároveň šetřil energii, je nutné věnovat pozornost nejen technologiím, ale právě i materiálům. "Ty by měly mít dlouhou trvanlivost, vhodné jsou ty z přírodních surovin, které jsou zdravotně nezávadné a neobsahují žádná lepidla. Osobně doporučuji systémy, které jsou jednoduché a stavebník si může zkontrolovat, že jsou dobře provedené a fungují," říká technický poradce společnosti Ytong Michal Vavřínek.

V oblibě jsou hlavně jednoduchá geometrická řešení stavby.

Foto: Shutterstock

Finanční náročnost a zavřená okna

Pasivním domům se často vytýká, že jsou drahé. Pochopitelně, moderní technologie a materiály s izolací jsou dražší než běžné stavební systémy. Pomoci v tomto ohledu mají dotace. Na výstavbu rodinného domu v pasivním standardu je nyní možné získat až 485 tisíc korun.

Zlevnit výstavbu pasivního domu může i správný návrh. "Pokud je dům vhodně navržen, tak jsou vícenáklady na jeho pořízení často nižší než získaná dotace, a tím pádem je volba vyššího energetického standardu nasnadě," říká Ondřej Žídek. Pokud si stavebník není jistý, zda se mu vyplatí investovat do pořízení nízkoenergetického nebo pasivního domu, může si na začátku nechat zpracovat energeticko-ekonomickou studii, ve které mu odborník vyhodnotí vztah mezi stavebními vícenáklady, snížením provozních nákladů a výší dotace. Na základě vypočtené doby návratnosti investic si stavebník vybere nejvhodnější variantu. Kritici pasivním domům také často vyčítají, že si v nich lidé "ani neotevřou okno". Na tom je něco pravdy. Vzduchotechnika je pro život v pasivním domě klíčová.

Vytisknout pasivní dům

Ačkoli pasivní domy stále vzbuzují emoce, a to jak pozitivní, tak negativní, současný vývoj ukazuje, že s nimi chtě nechtě musíme počítat. Trend je nastavený a ve své podstatě se, i když s využitím nejmodernějších technologií, vrací k tomu, co ve stavebnictví bylo vždy. V Česku se tradičně stavěly malé domy, aby byly co nejúspornější, protože dřeva na zátop bylo poskrovnu. Později, s ekonomickým rozvojem, rostly i možnosti lidí stavět velkorysejší a energeticky náročnější stavby.

V posledních desetiletích se ukázalo, že spotřeba energie rapidně vzrostla, takže se hledá cesta, jak stavět pohodlné domy s co nejnižší spotřebou. Projektanti a architekti uvažují nejen nad tvarem stavby, ale i nad umístěním na pozemku, otočením vůči světovým stranám, aby měl dům tepelné zisky a zároveň se nepřehříval.

Podobný trend bude podle odborníků pokračovat i v následujícím desetiletí. Cílem přitom není jen energetická úspornost, ale také nezávislost na dodávkách energií. A do stavebnictví promlouvá i digitalizace.

"Sílí tlak na zrychlování staveb při stejné kvalitě. Úkolem digitalizace je eliminace chyb, snižování spotřeby materiálů, odpadu. A možná nás čeká i tisk celých domů. Ve světě už nyní několik takových existuje," dodává Michal Vavřínek.

Článek byl publikován v příloze Stavba.