Fasády ze dřeva dodají domu moderní vzhled

Venkovní obklad ze dřeva jde použít na novostavby, ale také starší domy postavené prakticky z čehokoliv. Jednotlivé desky se totiž upevňují na speciální nosný rošt. Domu dodávají moderní vzhled, zájem o ně proto neustále roste. "Stačí se podívat na výstavbu kolem Prahy. Hodně rodinných domů má takovou přírodní fasádu. Po dřevě sahají zákazníci, kteří mají rádi přírodní materiály jako dřevo či kámen a chtějí je zakomponovat do stavby," říká Tomáš Vančura, obchodní zástupce firmy AU-MEX, která už přes 20 let obchoduje se dřevěnými výrobky.

Hned na začátku si musí každý rozhodnout, jak moc se chce o dřevěné desky na domě starat. "Některé typy fasád se vůbec nemusí natírat. Dřevo prostě zešedne a vydrží několik desítek let. Je ale potřeba zvolit vhodný materiál, ze kterého mají být desky vyrobené. Mezi současné trendy patří například sibiřský modřín," podotýká Vančura.

Oblíbený přírodní tón

Právě sibiřský modřín má vlastnosti typické pro exotické dřeviny. Výborně odolává hnilobě, dřevokaznému hmyzu i vlhkosti. Navíc má opravdu hezkou barvu. Povrch fasády vyrobené z tohoto materiálu se nemusí nijak ošetřovat. Doporučuje se ale natřít alespoň olejem, aby se prodloužila životnost. Plášť domu je totiž vystavený větru, dešti a musí odolat změnám vlhkosti i teplot. To ovšem zvládne jen dobře vyprojektovaná a smontovaná fasáda. Jinak hrozí, že dojde k vadám na vzhledu, ale také funkčnosti.

Mezi oblíbené materiály patří kromě sibiřského modřínu také západní červený cedr, který roste v horských oblastech západního pobřeží Severní Ameriky. Stejně jako sibiřský modřín je odolný vůči škůdcům, ale také povětrnostním podmínkám. Materiály vyrobené z této dřeviny dosahují životnosti v řádech až stovek let. Protože červený cedr disponuje skvělou tepelnou i zvukovou izolací, doporučuje se pro venkovní i vnitřní použití. "Co se týká barev, tak mezi oblíbené patří světle hnědá a šedá. Klienti si ale také často přejí zanechat úplně přírodní tón," poznamenává ještě Vančura.

Montáž je poměrně jednoduchá. "Dřevěná krytina se montuje na rošt, který se připevňuje k fasádě. Musí se pouze dodržet, aby nikam nezatékala voda. A taky aby byla fasáda dobře odvětrávaná. Samotné montáži musí samozřejmě předcházet určitá příprava. Jde především o izolaci a úpravu podkladu. Zákazník si může vše zajistit sám nebo se o to postará firma," vysvětluje Vladimír Holý, jednatel firmy Linea střechy.

Šednutí je normální

Důležité je odvětrávání, aby plášť domu nezačal plesnivět. Rošt, který drží dřevěný obklad, proto musí být vytvořený takovým způsobem, aby mohl za fasádou proudit vzduch směrem nahoru. "Správně udělané fasády umožňují odvětrávání a dům je navíc zateplený. Majitelé se tedy nemusí bát problémů s plísněmi," míní Holý.

Velký vliv na popularizaci dřevěných fasád mají architekti. Do svých projektů je začleňují především ti, kteří se inspirují v zahraničí, kde jde o běžnou věc. "Záleží na architektovi, jaké má zkušenosti. Pracovali jsme s jedním, který žil v Rakousku, a samozřejmě věděl, o co jde. Dělali jsme spolu dva projekty, kam zkomponoval právě dřevěné fasády, a zákazník byl nadšený," vzpomíná Holý.

Přírodní materiály si oblíbily také například Markéta Musilová a Martina Krčmářová, které spolu provozují architektonické studio m². "Lidé se často bojí náročné údržby, zašedlého dřeva a degradace materiálu," líčí architektky, s jakými reakcemi se v praxi nejčastěji setkávají. Své klienty se proto snaží přesvědčit, že přirozené šednutí fasády vlivem slunečního záření není nic negativního. "Možná pro souseda, ale my obdivujeme přirozenost dřeva jako přírodního materiálu a jeho proměny v čase. Při použití vhodných dřevin, jako je sibiřský modřín, který se vyznačuje dlouhou životností v extrémních podmínkách díky vysoké hustotě dřeva a speciálnímu složení pryskyřice, nedojde ke zmiňované degradaci. K té u nás často docházelo v minulosti u jiných, měkčích jehličnatých dřevin, jako je smrk," vysvětlují architektky, které na dřevěné fasádě oceňují, že ji lze použít jak na dřevostavbu, tak také na zděnou nebo kteroukoliv jinou konstrukci.

Fasáda z opáleného dřeva

S netradiční dřevěnou fasádou před třemi lety usiloval architekt Jan Říčný o prvenství v soutěži Dřevostavba roku. Její plášť tvořila modřínová prkna, upravená tradiční japonskou technologií sugi ban. Jde o speciální opalování dřeva, které pak vyniká trvanlivostí. Tato technika povrchové úpravy má výborné konzervační účinky. Dřevo odolává lépe nepříznivým povětrnostním podmínkám, ohni i hmyzu. Už naši předkové opalovali dřevěné kůly, aby nehnily v zemi. Dnes se zmiňovaná metoda používá především pro zvýraznění kresby dřeva.

Pokud má dřevo vypadat stále jako nové, je nutné ho pravidelně natírat.

Foto: Shutterstock

Německý architekt Ingo Gabriel o dřevěných fasádách dokonce napsal knihu. Tvrdí, že první vznikly už před 700 lety, kdy byla vynalezena rámová pila. Od té doby jde totiž snadno vyrábět prkna. "Na podstatě dřevěných závěsných fasád se toho moc nezměnilo, i když moderní technologie frézování a hoblování umožnily vyrábět různé profily. Stejně jako v minulosti se dřevěné fasády skládají ze základního modulu, z prken a z upevňovacích prvků, které dnes převážně nahradily šrouby nebo skoby," uvádí Gabriel ve své knize.

Je přesvědčený, že dřevěná fasáda není jen dočasnou módní záležitostí. Uplatňuje se, protože se dříve vyznačovala vším, co dělá fasádu fasádou. "Neobsahuje více materiálu, než je nezbytně nutné, je po určitou dobu odolná vůči povětrnostním vlivům, umožňuje různé varianty návrhu, lze ji poměrně snadno montovat, upravovat i měnit − a jako odpad se může optimálně likvidovat kompostováním. Náklady na pořízení dřevěné fasády jsou navíc poloviční oproti tradiční zděné," dodává architekt.

Článek byl publikován v příloze Stavba.