Po opatřeních v koronavirové krizi a v reakci na jejich dopad na ekonomiku vláda logicky přijala i fiskální opatření vedoucí k dramatickému zvýšení rozpočtového deficitu. Klíčová otázka pro každého občana teď musí znít − kde najde vláda těch 200 miliard korun? Můžeme si dovolit tak velký rozpočtový schodek?
Existují tři tradiční zdroje financování rozpočtu − daně (a další příjmy státu), půjčky od domácích bank a půjčky od zahraničních bank a investorů. V poslední době se přidává též financování centrálními bankami. V této fázi se zdá, že vláda ani ČNB se příliš nevzrušují otázkou, ze kterých zdrojů budou finance čerpat. Do jisté míry tento bezstarostný sentiment vyjádřil v televizním pořadu Václava Moravce 29. března přední "Czech trade union aktivist" (citát z Wikipedie) Josef Středula, když prohlásil něco v duchu − nemyslete na dluh, teď musíme dát ekonomiku do pořádku.
V situaci, kdy vláda připravuje program podpory zaměstnanosti a firem k jejich přežití, jsou úvahy o zvyšování daní samozřejmě mimo uvažování i těch největších zastánců vysokých daní. Zbývá tedy financování zahraničními investory a domácími subjekty včetně potenciálních intervencí ČNB.
Nejistí zahraniční investoři
Vláda má možnost prodávat státní dluhopisy do zahraničí, jak o tom mluví ministryně Alena Schillerová. Jsme sice atraktivní, jak říká, ale to se může rychle změnit například špatnými signály představitelů vlády či ČNB, zdržením či zastavením plateb věřitelům, zvýšenou volatilitou směnného kurzu atd.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
