Poplašných zpráv přibývá, policie řeší každý den novou. Za jejich šíření hrozí až osm let vězení

Už měsíc platí v Česku nouzový stav, většina obchodů je zavřená a lidé se zdržují doma. Obavy z budoucího vývoje ještě zvyšují falešné poplašné zprávy. Policisté jich museli řešit už skoro dvě desítky, v průměru se zhruba každý všední den objevila nepravdivá informace, která vyděsila veřejnost.

Největší pozornost vzbudila nahrávka šířící se po sociálních sítích hned na začátku jara. Ženský hlas v ní sděloval, že se vláda chystá vyhlásit zákaz vycházení. V hlavním městě by ho hlídali vojáci, jídlo by se rozdělovalo na příděl. Takový scénář by podle zprávy přišel ve chvíli, kdy by se koronavirem v Česku nakazilo přes tisíc lidí. K nahrávce se tehdy vyjádřil i premiér Andrej Babiš (ANO), který ji označil za lež.

Žena, která ji pořídila, se pak přihlásila na policii. Dostala prý informaci o zavření měst od své známé a ve strachu chtěla varovat kolegy. "Jednala v rámci dobré vůle," uvedla její advokátka Eliška Vraná s tím, že nahrávka nebyla určena veřejnosti. Věcí se zabývá Státní zastupitelství v Praze 9. Za šíření poplašné zprávy během nouzového stavu hrozí až osm let vězení.

Zmíněná nahrávka není jediným případem, který policisté v uplynulých týdnech řeší. Ze zpráv z krajských policejních ředitelství plyne, že na stole mají už na 19 takových případů.

Několik z nich se nahrávce o smyšlených plánech mimořádných opatření hodně podobalo.

Policisté řeší další tři zprávy, které předpovídaly, že úřady od okolního světa odříznou nějaké město či oblast s více obcemi.

Například ženu z Litvínova už policisté obvinili z šíření poplašné zprávy. Vytvořila hlasovou zprávu o tom, že se její město ocitne celé v karanténě. "Tuto zprávu měla poslat přes Messenger zatím nestanovené ženě a také kamarádce, která ji měla přeposlat dalším osobám," popsala mluvčí mostecké policie Ludmila Světláková.

Proč ale lidé falešné zprávy v době krize vytvářejí? Kromě ženy z pražského případu nejsou zatím motivace tvůrců jasné. Policisté detaily z vyšetřování nesdělují, stejně tak není ani známo, kdo je případným pachatelem. Podle Jana Bažanta z Asociace klinických psychologů se nabízí několik variant, proč se někdo stane tvůrcem poplašné zprávy.

Roli podle něj hraje často stres, kvůli němuž lidé nemusí úplně domýšlet dopady svého jednání. "Od někoho, koho považujete za racionálně uvažujícího člověka, se dozvíte, že se má například něco zavřít. Už se ale nezamyslíte pořádně, jestli to skutečně může být pravda, a pošlete to dál, protože máte pocit, že je to správné. Aktivní jedinci pak mohou takovou zprávu poslat dalším desítkám lidí," popisuje psycholog.

Do stejné skupiny − lidí, kterým nedošlo, že mohou vystrašit ostatní − se dají podle Bažanta zařadit i situace, kdy někdo udělal nevhodný vtip. Příkladem je případ obviněného muže z Ústecka, který na sociální sítě napsal, že má koronavirus a olizuje pečivo nabízené v obchodě.

Zároveň psycholog upozorňuje, že mezi šiřiteli poplašných zpráv mohou být i tací, kteří šíří paniku úmyslně s cílem někomu ublížit. "Běžně člověk takové věci nedělá, ve stavu nouze se ale ukazuje, kdo je kdo a jaké jsou jeho pravé vlastnosti," popisuje Bažant.

Zdůrazňuje také to, že šiřiteli zprávy mohou být i psychicky nemocní lidé, kteří za současnou krizovou situací ve světě vidí spiknutí, a snaží se proto upozornit ostatní. Že by dosavadní české případy byly tohoto rázu, je však podle psychologa málo pravděpodobné.