Největší ekonomická recese hrozí v Evropě Španělsku a Itálii. Virus ničí hlavně turistický průmysl

Po několika týdnech se do práce vrací místopředsedkyně španělské vlády Carmen Calvoová. Ke konci března onemocněla chorobou covid-19, kvůli které strávila několik dnů i v nemocnici. Nyní je již v pořádku, a proto se opět ujala své funkce.

Podobně jako Calvoová se do zaměstnání vrátilo několik stovek tisíc zaměstnanců po celém Španělsku. Vláda postupně uvolňuje přísnou karanténu a probouzí ekonomiku z "hibernace", jak toto období nazvala. Kvůli epidemii koronaviru hrozí, že ekonomiky Španělska a Itálie budou vůbec v nejsložitější situaci v Evropě. Mezinárodní měnový fond očekává, že hospodářství Itálie letos klesne o 9,1 procenta, Španělska o osm procent. Pro srovnání, pro Česko MMF hovoří o poklesu o 6,5 procenta.

Evropské země proto chtějí co nejdříve uvolnit ta nejdrastičtější ochranná omezení. Až do Velikonoc ve Španělsku mohli chodit do práce jen ti lidé, kteří jsou nezbytní pro chod státu, tedy třeba zdravotníci, hasiči nebo zaměstnanci energetického či potravinářského sektoru. Nyní přišla řada i na Španěly, kteří pracují ve zpracovatelském průmyslu nebo ve stavebnictví.

"Myslím si, že vládní opatření zafungovala. Kdyby je vláda nepřijala, tak by to byla katastrofa," řekl pro server BBC Antonio Álvarez, dělník, který je rád, že opět začne vydělávat peníze. Dokončuje bazén u jednoho obydlí u Madridu.

Máme strach

Mnozí Španělé ale tento názor nesdílí. Obávají se, že se kvůli tomu objeví druhá vlna nákazy. Proti podobnému návratu do práce protestují někteří politici jako třeba předseda katalánské vlády Quim Torra. "Riziko nového nárůstu v počtu případů a druhé karantény je obrovské," myslí si.

Zejména malé a střední firmy si stěžují, že nemohou svým zaměstnancům poskytnout dostatečné ochranné pomůcky, protože jich je stále nedostatek. Nemohou tak vždy zajistit, aby dodržovali doporučení vlády, která lidem radí, aby v hromadné dopravě i v práci udržovali rozestupy a nosili roušky a rukavice. Vláda se pokouší pomoci Španělům, kteří musí jezdit hromadnou dopravou. Postupně jim rozdá na deset milionů roušek. Jak popisuje španělský list El País, lidé je začali ve velkém nosit, přestože to není povinné.

Premiér Pedro Sánchez se hájí tím, že se rozhodl opatření uvolnit po konzultaci s odborníky. "Jsme ještě daleko od vítězství, od chvíle, kdy se naše životy vrátí k normálu," varoval ale premiér. Upozorňuje, že přísná karanténa nadále trvá − zavřeny jsou jak školy, tak i kavárny, bary nebo kina.

Je přitom přísnější než třeba v Česku − lidé ve Španělsku mohou jít jen do práce, nakoupit nezbytnosti jako třeba potraviny nebo léky. Nemohou třeba na běžnou procházku ven.

Lidí bez práce přibývá

Karanténa má silný dopad na ekonomiku. Bývalý španělský ministr hospodářství a nyní viceprezident Evropské centrální banky Luis de Guindos v rozhovoru pro deník La Vanguardia varoval, že země čelí "nejzávažnější hospodářské situaci od španělské občanské války", která probíhala v letech 1936 až 1939.

Myslí si, že kvůli závislosti Španělska na cestovním ruchu, jenž tvoří asi 12 procent HDP a zaměstnává 13 procent všech pracovníků, se země bude potýkat se silnější recesí než zbytek Evropy.

Turismus se bude z pandemie vzpamatovávat jen pomalu, protože hranice mezi státy budou uzavřeny ještě asi týdny a možná i měsíce. I poté mnozí lidé nebudou mít dostatek prostředků na zahraniční turistiku či se budou obávat cestování.

První zprávy o španělské ekonomice zatím přináší pesimistický obraz. Od 12. března do začátku dubna přišlo o práci téměř 900 tisíc Španělů. V březnu přitom obvykle kvůli sezonním pracím přibývají naopak pracovní místa.

"Je to naprosto bezprecedentní situace," komentovala tato čísla ministryně práce Yolanda Díazová s tím, že tento nárůst je v historii Španělska rekordní. Pro srovnání − za 20 dnů v březnu tak přišel o práci stejný počet lidí jako v období od října 2008 do února 2009, tedy celkem za 101 dní na začátku finanční a ekonomické krize.

Aktuální situace je o to horší, že nezaměstnanost je ve Španělsku už tak vysoká. V únoru, tedy ještě před začátkem karantény, dosáhla 13,6 procenta. Italská banka UniCredit nedávno vydala zprávu, ve které stejně jako de Guindos uvádí, že Španělsko krize postihne více než jiné evropské státy. Očekává, že letos španělská ekonomika klesne o více než 15 procent. Jiní ekonomové jsou ale mírně optimističtí a hovoří o propadu ve výši deseti procent.

Cristina Herrerová, šéfka nezávislého Úřadu pro rozpočtovou odpovědnost, uvádí, že je zatím brzy na to, aby se dal odhadnout přesný dopad karantény na ekonomiku. "Potřebujeme vědět, jak dlouho bude karanténa trvat, zda nebude další vlna epidemie," myslí si.

Španělská ekonomika je podle ní obzvlášť zranitelná, protože v zemi na Pyrenejském poloostrově má jen asi čtvrtina všech zaměstnanců smlouvy na dobu určitou, což je nejvyšší podíl v EU. Pro firmy je proto v době tísně nejsnazší propustit právě tyto pracovníky. To se týká nejvíc sektoru služeb, tedy především právě cestovního ruchu.