Většina Čechů není "autoritářsky stupidní", říká s přesvědčením sociolog Daniel Prokop. Češi nechtějí žít za zavřenými hranicemi a uvědomují si, že demokracie je nejlepším možným systémem vládnutí. Tvrdá ekonomická krize, která se kvůli novému koronaviru blíží, to ale může změnit. Prohloubí nerovnosti mezi lidmi, a pokud stát nechá ve štychu třeba zaměstnance menších firem nebo samoživitelky, posílí u nich přesvědčení, že svobodná společnost jim nic dobrého nepřináší. "Dlouhodobě toho může využít nějaká politická síla k prosazení myšlenky, že existuje lepší zřízení než demokracie," říká Prokop v rozhovoru s HN. Andrej Babiš to ale podle něj nebude.

HN: Až pandemie skončí, bude mít nějaké vítěze a poražené?

Vítězem může být celá společnost, pokud se nám podaří překlenout krizi a změnit některé věci ve vzdělávání, daňovém systému či exekucích a pokud modernizujeme ekonomiku. Krize by tedy mohla urychlit změny, které jsou potřeba. Ale také může většina společnosti prohrát. Samozřejmě budou i dílčí vítězové, kteří vydělají na ekonomických změnách či na nějakých nesystémových dárcích prolobbovaných v době krize.

HN: Jaké změny by krize podle vás měla urychlit?

Opět se ukázalo, jak strašně moc je u nás zdaněná práce. Zejména malé a střední podniky mají problém zvládnout i krátkodobý výpadek příjmů, a to i kvůli tomu, že jsou velmi silně zatíženy odvody sociálního a zdravotního pojištění. A tak v podstatě jediný způsob, jak mohou šetřit, je propouštění. Kvůli obrovskému zdanění práce mají malé a střední podniky problém s cash flow. Systém taky udržuje velkou část lidí blízko chudobě.

Daniel Prokop (35)

◼ Věnuje se výzkumu chudoby, nerovností ve společnosti, vzdělávání nebo působení populistů. Loni vydal knihu Slepé skvrny, v níž popularizační formou tyto problémy vysvětluje – tvrdí, že česká politika se často věnuje méně podstatným věcem a přehlíží zásadní témata, jako je špatná úroveň velké části školství nebo stoupající frustrace lidí v chudších regionech.

◼ Prokop učí na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy.

Založil a vede sociologickou výzkumnou organizaci PAQ Research.

Předtím působil ve výzkumné společnosti Median.

HN: To budou oni poražení této krize?

Naše výzkumy z konce března ukazují, jak už teď krize silně dopadá na některé skupiny lidí. Jde o část OSVČ, které buď nemohou podnikat vůbec, nebo se jim silně propadla poptávka. Dále to jsou samoživitelky, protože ty nejvíce doplácejí na současný systém ošetřovného. Pak jde o lidi, kteří pracují na dohody o provedení práce a podobně. A výrazně zasažena je i část zaměstnanců, hlavně ve zmiňovaných malých a středních podnicích s výpadkem tržeb. Těm se často nevyplatí žádat o podporu v rámci současného kurzarbeitu a nedosáhnou ani na nabízené půjčky.

Stát by měl podle mě odložit platby sociálních odvodů a rozšířit kurzarbeit, aby pomohl i těmto firmám. Svým zaměstnancům už teď často snižují mzdy. Ke konci března ve výzkumu naší společnosti 14 procent zaměstnanců reportovalo snížení příjmu domácnosti o 50 a více procent. A to kvůli kombinaci přechodu na ošetřovné, zkracování úvazků i mezd a výpadků příjmů, jako jsou dohody o provedení práce.

HN: Proč je pro samoživitelky ošetřovné nastaveno špatně?

Ošetřovné se počítá z hrubé mzdy, ale samoživitelky jsou v situaci, že díky slevám na děti je jejich čistá mzda často stejná či vyšší než hrubá. Při současném nastavení ošetřovného jim často zůstává jen polovina jejich dosavadních čistých příjmů, s nimiž přitom už teď velmi často dokázaly jen obtížně vyjít. Takže nyní leckdy mají jen třeba 250 korun na den. Pokud projde návrh na navýšení ošetřovného na 80 procent redukovaného základu, nemělo by moc lidí spadnout pod 350 korun na den. Ale pro chudé samoživitelky to stále bude výrazná redukce čistého příjmu. Zůstane jim ani ne 11 tisíc měsíčně. A pokud měly v posledním roce nestálý příjem nebo pracovaly na dohody, tak i méně.

HN: Co by s tím stát měl dělat?

Měl by kromě zvýšení náhrady na 80 procent zavést minimální ošetřovné ve výši třeba 400 či 500 korun na den.

HN: Celkově tedy stát podle vás nedělá dost, aby zmírnil dopady krize na nejohroženější skupiny?

Podpora pro OSVČ je podle mě nastavena docela dobře. Dlouhodobě by je 25 tisíc samozřejmě nezachránilo, na druhou stranu si musíme uvědomit, že živnostníci velmi často neodváděli nemocenské pojištění. Takže když je nyní OSVČ na ošetřovném, dostává 424 korun plus 500 korun ze speciálního pomocného programu, když si o něj zažádá. A to je relativně štědrá podpora v porovnání třeba se samoživitelkou, která jako zaměstnankyně vydělávala třeba 20 tisíc, roky z toho odváděla nemocenské pojištění a teď má daleko menší podporu než OSVČ. Pro ně tedy stát už něco udělal. Teď je na zvážení, jestli by si OSVČ do budoucna neměly platit nemocenské pojištění povinně, aby v případě nouze čerpaly podporu ve standardním systému.

HN: A jak hodnotíte pomoc státu dalším ohroženým skupinám?

Lidé s dohodou o provedení práce s výdělkem nad 10 tisíc si normálně platí pojištění. Takže by rozhodně měli být zahrnuti do ošetřovného. Mohli bychom také definovat skupinu velmi ohrožených lidí. Patřily by tam zmíněné samoživitelky, které mají nedostatečné ošetřovné. A vzhledem k tomu, že i bývalým partnerům klesají příjmy, nedostanou od nich žádné výživné. Dále lidé pracující na dohodu či nízkopříjmoví zaměstnanci, kteří přišli o velkou část mzdy. Na tyto lidi by stát měl zacílit podporu podobně jako na OSVČ. Nebo jim přispět dávkami mimořádné okamžité pomoci. Aby vydrželi, než se ekonomika trochu rozjede.

Zbývá vám ještě 60 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se