Tati, to mají vlády dobrý, že když potřebují peníze, tak si je jednoduše vytisknou." − "No, víš, to není tak jednoduchý. Kdyby tiskly neomezeně peníze, tak je znehodnotí. Teda, mysleli jsme si to." − "A teď?" − "Teď se ukazuje, že nám nic jiného nezbývá."
Ještě nikdy v historii nevytvářely centrální banky tolik peněz jako nyní. Americký Fed za posledních šest týdnů nakoupil dluhopisy či jiným způsobem půjčil dva biliony dolarů. Přičemž se centrální bankéři nechali slyšet, že jejich zásoba peněz je neomezená. Evropská centrální banka (ECB) oznámila nejprve nákupy za 120 miliard eur a posléze svůj zatím nejagresivnější plán nákupů − za 750 miliard. A to není vše. Další biliony dolarů a eur utrácejí americká vláda i evropské vlády, aby podnikatelům pomohly překlenout období bez zakázek. Federální vláda Spojených států počítá, že letos deficit jejího rozpočtu dosáhne téměř čtyř bilionů dolarů, což je v poměru k ekonomice dvojnásobná suma oproti kterémukoliv roku od druhé světové války.
Maraton unavené Evropy
Na hrubý pytel hrubá záplata? Podle výkonné ředitelky Mezinárodního měnového fondu Kristaliny Georgievové hrozí kvůli koronavirové karanténě největší pokles ekonomiky od velké hospodářské krize. Úder viru na ekonomiky je celoplanetární a simultánní. Že to vyžaduje okamžitou odpověď, je nepochybné. Netřeba připomínat, že velká krize ve třicátých letech 20. století nakonec přispěla k nejstrašnější válce a málem zahubila demokracii.
Zároveň ale nelze zapomenout, co znepokojivého se dělo v největších ekonomikách již před pandemií. Centrální banky je dopovaly nízkými nebo nulovými úrokovými sazbami. V Evropě šly dokonce sazby do záporu, takže střadatelé byli sankcionováni ve prospěch dlužníků. Ekonom Pavel Kohout z Algorithmic Investment Management se například domnívá, že záporné sazby nepodporují tvorbu úvěrů tam, kde je to nejvíce zapotřebí. Jejich vedlejší efekt je, že střadatelé a investoři chudnou. Navíc ani desetiletí masivní měnové expanze některým státům eurozóny, třeba Itálii, příliš nepomohlo. Petr Sklenář, hlavní ekonom J&T Banky, zase upozorňuje, že Fed mohl otočit kormidlem, tedy snižovat sazby, obnovit kvantitativní uvolňování (QE), zavést nové programy, zatímco ECB má vystřílenou munici − sazby nemůže dál snižovat, protože to přináší více škody než užitku, a QE rozjela již vloni.
Na startovní čáru této synchronní krize s předpokládanou maratonskou délkou prostě nastoupila Evropa unavená, přičemž přesně nevíme, co s ní udělala léta dopingu.
Tiskárny na peníze
Co se stane, když monetární autority ohlásí, že jejich možnosti tisknout peníze jsou neomezené?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.