Vědou proti pandemii – nebo raději ne? Odborníci mohou dávat dobré rady, jsou ale věci, které dělat nemají

Zatímco nemoc covid-19 útočí bez rozdílu ideologie či indexu národní hrdosti, politika kolem zvládání pandemie je těchto odkazů plná. Andrej Babiš si při obraně svého rozhodnutí zavřít české hranice opakovaně pomáhá narativem, "že západní Evropa to prostě nezvládá". Ačkoliv se vedle Itálie a Španělska v tomto pojetí západní Evropy vyskytují třeba Finsko nebo Rakousko, u kterých konkrétní čísla hovoří trochu jinak, jako apel na národní hrdost spolu s připomenutím zpovykaného Západu to funguje. Xenofobie posloužila i opozici. Výkřiky, že by se nemoci mělo říkat čínská chřipka, aby bylo spravedlnosti učiněno za dost, se hodily jako trefná aktualizace problematické role Číny v zahraniční politice Česka. Ne že by kritika nebyla namístě, ale způsob, jakým k ní dochází, ukazuje, že nás ani lidské utrpení v podobě pandemického řádění těžko léčitelné nemoci neochrání před politickou silou předsudků.

Využití pandemie k připomenutí ideologického souboje a národní hrdosti se ujalo i za hranicemi Česka. V USA tak nejprve Donald Trump národ uklidňoval, že humbuk kolem nemoci je jen "hoaxem demokratů", který ho má zničit před podzimním volebním kláním. Později, když čísla začala nemilosrdně stoupat, obrátil a obvinil z šíření nákazy Evropu. A konečně nyní, kdy už začíná být jasné, že to nezvládají především USA, našel Trump nového viníka. Světová zdravotnická organizace (WHO) totiž prý zaspala, špatně informovala a chránila Čínu. WHO skutečně reagovala pozdě a její rázné odmítnutí apelů ze strany Tchaj-wanu ji bude pravděpodobně ještě dlouho mrzet. Nicméně je také jasné, že váhavé reakce Trumpovy administrativy při postupu proti šíření nákazy nesouvisely s nedostatkem informací, ale s politickou neochotou na ně reagovat.

Věda jako korekce politiky?

Ve světle lídrů, kteří se ve svém boji za záchranu společnosti neštítí xenofobních narážek nebo ideologických šarvátek, se důraz na vědu jeví jako ochrana před politickou přelétavostí. Proti zmateným narcistním reakcím politiků stojí transparentní data, proti xenofobnímu laškování za účelem zvedání politických preferencí systematická vědecká metoda. Proti ideologickému boji nestranná vědecká expertiza. Právě ve chvíli, kdy se jednotlivé vlády všude po světě rozhodují, kdy a za jakých podmínek otevřít svoji ekonomiku, školy a veřejné prostory, panuje shoda, že tato rozhodnutí musí být učiněna na základě vědeckých poznatků. Důraz na vědu jako hlavní ukazatel toho, zda jsou navrhovaná rozhodnutí správná, se postupně stal lídry akceptovanou zárukou úspěchu v boji proti pandemii covid-19. Jenže tato záruka má svá omezení, kterých je dobré si všimnout, než se na vějičku důrazu na vědu necháme chytit.