Stát vyslyšel firmy, umožní jim do července odklad odvodů. Odpouštět nechce, dopadlo by to na důchodový systém

Od začátku krize způsobené pandemií koronaviru zástupci firem požadovali, aby jim stát ulevil na odvodech na sociální pojištění. Označovali to za větší pomoc než třeba státní bezúročné půjčky. Nyní se dočkali. Od května do července si budou moci peníze, ze kterých stát platí především důchody nebo podporu v nezaměstnanosti, nechat a použít je třeba na výplatu mezd svých zaměstnanců nebo na úhradu dalších nákladů. Stát jim ale odvody neodpustí, jde jen o odklad.

"Je to jednoduchá a administrativně nenáročná pomoc firmám, jak jim dopřát vzduchu a nechat jim hotovost," řekla po jednání vlády ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD). Zákon chce připravit do příštího pondělí, kdy by ho měla schválit vláda. Poté s ním ještě musí souhlasit poslanci a senátoři.

Podniky dnes za každého pracovníka státu odvádějí na sociálním pojištění 24,8 procenta jeho hrubé mzdy. Dalších šest procent pak ze svého výdělku odevzdají sami zaměstnanci. Těch se však odklad netýká a pojistné budou platit dál. Odvody na sociální pojištění si bude moci odložit automaticky jakýkoli z více než 280 tisíc zaměstnavatelů. Dlužnou částku bude muset státu vrátit nejpozději do 20. září, a to včetně úroků. Za pozdě zaplacené odvody sociální správa běžně účtuje penále ve výši 18 procent ročně, Maláčová chce roční sazbu snížit na čtyři procenta. "Tedy procento za čtvrtletí," uvedla ministryně.

Pokud však podnikatelé nestihnou pojistné do 20. září doplatit, celý odklad by se jim mohl výrazně prodražit. Při nedodržení uvedeného termínu by začal platit původní zákonný úrok, což při tříměsíčním odkladu znamená 4,5 procenta navíc. Přesné podmínky představí ministerstvo za týden.

Podle viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy Jana Rafaje se díky odložení odvodů podnikům o něco sníží potřeba hotovosti. "Ideální variantou by bylo odložení odvodů a následně u těch podniků, u nichž se prokáže, že byly v zásadní nouzi, prominutí alespoň jejich části," tvrdí.

Návrh vítá i předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Zároveň ale říká, že je potřeba, aby podobných návrhů kabinet předložil více. "Každá taková pomoc podnikatelům je vítaná, k podobným krokům jsme vládu vyzývali už před několika týdny," uvedla.

Podle některých zástupců firem je ale odklad odvodů na tři měsíce polovičaté řešení. Například generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová by uvítala, kdyby stát zaměstnavatelům odvody na pojistném odpustil. "Odložení je jen posun problému v čase," míní Svobodová. Zároveň dodává, že v případě odložení by pak podnikatelé měli na doplacení dlužné částky dostat alespoň půl roku. "Tržby firem nenaběhnou z nuly na sto procent během týdne," varuje.

Několikaměsíční prominutí odvodů by však znamenalo výrazný zásah do systému výplaty penzí. Za celý loňský rok stát na sociálním pojištění vybral přes 536 miliard korun. Výdaje na starobní či invalidní důchody pak za stejnou dobu byly 460 miliard. "V případě odpuštění odvodů mohou být ty náklady opravdu obrovité," říká předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.

Vláda v pondělí schválila také prodloužení programu Antivirus, přes který stát přispívá na mzdy firmám, jež kvůli pandemii musely omezit nebo zastavit výrobu.

Nově budou zaměstnavatelé dostávat příspěvek minimálně do konce května.

Ministryně Maláčová uvedla, že do čtvrtka chce program změnit tak, aby stát s náhradou mezd pomáhal také firmám, které svou výrobu nezastavily.

Takzvaný kurzarbeit by tedy mohl fungovat ještě několik měsíců poté, co zasažené podniky obnoví svou výrobu. S tím už řada z nich začala, poprvé po šesti týdnech otevřely také některé obchody.

Rafaj navrhuje, aby podpora částečných úvazků vypadala podobně jako v sousedním Německu, kde brání výraznějšímu propouštění. "Dny, po které by zaměstnanec nepracoval, by ho neplatil zaměstnavatel, ale přímo úřad práce," navrhuje Rafaj.

Takový model by byl v porovnání se současnými pravidly programu Antivirus výhodný i v tom, že by podnik nemusel lidem platit plnou mzdu a pak čekat, až mu její část vrátí stát zpět.