Přesunout výrobu z Číny zpátky do Evropy? Naprostá utopie, varují světoví experti

Pandemie nového koronaviru pomohla politikům, kteří se spolu jinak příliš neshodnou, najít jedno společné téma – podle nich je nutné přesunout výrobu léčiv a dalších strategických produktů z Číny zpět do Evropy. V minulých dnech se pro to vyslovil premiér Andrej Babiš (ANO), ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD), či europoslanec ODS Alexandr Vondra. A rozhodně nejsou sami. Podobně mluví třeba i francouzský prezident Emmanuel Macron. Zaznívají hlasy, že z Číny by se měla vrátit zpět i běžná průmyslová výroba, ideálně do zemí střední a východní Evropy, jako je Česko. HN proto oslovily největší světové experty na mezinárodní obchod. A ti vše vidí úplně jinak – představa, že se zmíněné produkty začnou opět vyrábět v Evropě, je nesmyslná.

"Zemí, která svou ekonomiku nastartuje jako první, bude nejspíš Čína. Německo je přitom na vývozu závislé dvojnásobně víc, než Čína. Nápady na přesun výroby zpět do Evropy proto podle mě nejsou ani reálné, ani žádoucí," řekl HN Hosuk Lee-Makiyama, ředitel výzkumného ústavu European Centre for International Political Economy, který se specializuje na mezinárodní obchod. "Základní složky zdravotnických pomůcek, především netkané látky, se vyrábějí v Číně – v továrnách vlastněných evropskými a japonskými firmami," upozorňuje Hosuk Lee-Makiyama. Zdůrazňuje, že přesun této výroby jinam se firmám nyní nemůže v žádném případě vyplatit.

Země Evropské unie, stejně jako třeba Spojené státy, měly v době propuknutí pandemie kritický nedostatek základních zdravotnických pomůcek, například respirátorů či roušek. Toto zboží ale představuje jen malou část výroby zdravotnických potřeb. Ve skutečnosti se celá řada produktů, jako jsou například léčiva, už dnes vyrábí v EU. Země unie jsou dokonce největším světovým vývozcem produktů používaných ve zdravotnictví. "Žádná všeobecná závislost na Číně neexistuje. Dovážíme z ní jen šest procent zdravotnických potřeb," sdělil HN Niclas Frederic Poitiers, analytik bruselského výzkumného střediska Bruegel.

Také Poitiers si nemyslí, že je reálné, aby se do EU přesunula výroba těch pomůcek, které dnes státy EU dováží z Číny. "Nedostatku těchto potřeb jsme se mohli jednoduše vyhnout, pokud bychom jich měli dostatečné zásoby pro případ krize. Měli jsme se na ni lépe připravit," tvrdí Poitiers. To je podle něj hlavní poučení do budoucna – státy unie by měly, místo nereálných úvah o tom, že třeba roušky začnou vyrábět samy, vytvořit jejich strategické zásoby.

V tomto směru na země EU už koncem ledna a na začátku února, tedy ještě předtím, než v Evropě nákaza propukla, apelovala Evropská komise, ukazují dokumenty zveřejněné agenturou Reuters. Komise se států unie ptala, zda mají nezbytných zdravotnických pomůcek opravdu dostatek. Všechny včetně Česka odpověděly, že ano. Velmi rychle se ale ukázalo, že to nebyla pravda.

Další cestou, jak se v případě opakování pandemie vyhnout problémům s nedostatkem respirátorů, roušek či testů, je jejich dovoz z většího počtu zemí, než jen z Číny. K vybudování takových obchodních vztahů vyzývá Steven Blockmans z analytického ústavu Centre for European Policy Studies. Upozorňuje, že politici sice mluví o nutnosti vrátit výrobu do Evropy, ale říkají to pod dojmem současné hluboké krize, bez toho, aby měli k dispozici jakákoliv data o tom, co je ve skutečnosti reálné. "Podobná prohlášení jsou typická pro chvíle, kdy vlády jednají pod dojmem šoku z krize a vede je instinkt politicky přežít. Je to krátkodobá reakce, která nemá naději na úspěch," zdůrazňuje pro HN Blockmans. "Nutkáním uzavřít se a usilovat o soběstačnost bychom se měli bránit," dodává. Poukazuje na to, že takové snahy by zpřetrhaly výnosné obchodní vazby v řadě odvětví a mohly by vést až k obchodním válkám. Evropa by nakonec zchudla.