IQlandia žádá stát o pomoc. Zábavní vědecké parky jsou v krizi, pokud nedostanou podporu, do podzimu zřejmě skončí

Zábavní vědecká centra, jako je iQlandia, která se snaží popularizovat vědu zejména mezi dětmi, zažívají existenční krizi. Od poloviny března zejí prázdnotou a stále nevědí, kdy se do nich budou moci vrátit návštěvníci.

Už vloni upozorňovala na nedostatek investičních peněz do stárnoucích expozic, nyní musí v důsledku koronavirových opatření propouštět.

Jen těmi největšími centry v Liberci, Ostravě, Plzni a Brně každoročně projde na 1,7 milionu lidí. První tři jmenovaná se teď obávají, že pokud se jim nedostane finanční pomoci, do podzimu skončí. Na budování těchto center v Česku přitom v minulosti přiteklo 2,6 miliardy korun z evropských fondů. "Nyní hrozí, že bude tato investice odsouzena k zániku," upozornila Kateřina Chábová, ředitelka České asociace science center. Ta proto nyní žádá stát i soukromý sektor o pomoc.

"Hledáme způsob, jak centra podpořit, třeba přes Technologickou agenturu ČR," sdělil HN ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO), který je koordinátorem strategie Czech Republic The Country For The Future, v rámci níž má oblast vědy a výzkumu zásadní roli. Science centra pod jeho resort sice zcela nepatří, přinejmenším verbálně se je ale snaží podporovat. "V prvé řadě by měla mít podporu od krajů," myslí si Havlíček.

Kraje na ně už pravidelně přispívají, každý ale v jiné výši. Nejlépe je na tom brněnské Vida!, které je příspěvkovou organizací Jihomoravského kraje. Jen vloni tak od něj a od města Brna dostalo na provoz téměř 34 milionů korun. Naopak největší z center iQlandia získává od Libereckého kraje a města Liberec necelý milion ročně.

Hejtman Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) uvedl, že kraj bude hledat způsob, jak i této instituci pomoci, zároveň ale dodal, že přednost ve financování musí dostat sociální péče, záchranné služby, školy a doprava.

Jen liberecká iQlandia už musela propustit 30 procent svých zaměstnanců. Těch je za normálního stavu i s brigádníky 150. Zbytek se jí daří udržet hlavně díky státnímu programu ochrany zaměstnanosti Antivirus.

"Ponechali jsme si hlavně stěžejní zaměstnance, například odborné lektory, kteří se věnují školním skupinám," řekl ředitel centra Pavel Coufal, který je zároveň předsedou správní rady asociace science center.

Zatím se centra snaží maximálně uskromnit. Žádné vlastní úspory, kterými by si vypomohla, ale nemají. Tak jako jinde ve světě jsou i česká science centra ztrátová a bez dotací a sponzorů se ani za normálního stavu neobejdou.

V nejtěžší situaci je zmíněná obecně prospěšná společnost iQlandia, která má zdaleka nejnižší podporu od kraje a města. "Z 99 procent jsme závislí na vstupném. Jen za duben a květen teď máme propad 10 milionů korun," upozornil Coufal. Zažádáno má o půjčku v rámci státního programu Covid II, zatím ale neví, zda uspěje.

"Největší science centra bohužel doplatila na svou dosavadní soběstačnost. Ta, kterým nyní hrozí zánik, totiž hradila svůj provoz většinou ze vstupného. Bez přílivu dětí ze škol, rodin a lidí lačných po vědeckých novinkách nemají žádný jiný příjem," upozornil Jiří Dušek, senátor Parlamentu České republiky a ředitel Hvězdárny a planetária Brno, která je také členem Asociace českých science center.

Podle Duška stačí pomoc v řádu jednotek milionů korun pro každou z těchto institucí do doby, než budou uvedeny do normálního provozu. "Investice do science center je jedním z nejlevnějších a nejefektivnějších způsobů, jak nadchnout děti i jejich rodiče pro vědu a techniku," dodal Dušek.

"Na zájmu škol i veřejnosti se dlouhodobě ukazuje, jak smysluplnou roli ve vzdělávacím procesu science centra hrají. Obecně jsou veřejností vnímána jako ta, co nabízí takzvanou chytrou zábavu. Směrem ke školám hrajeme roli zejména partnera, který umí teoretickou výuku doplnit tou názornou. Technika, přírodní vědy, to jsou naše pole působnosti," doplnil Jakub Švrček, ředitel Světa techniky v Dolních Vítkovicích v Ostravě.

Na rozdíl od řady obchodů a institucí nemají science centra jasno ani v tom, kdy budou moci otevřít. Vláda u nich zatím žádný termín neuvedla. Už teď jim je ale jasné, že v květnu a červnu, kdy jsou běžně napěchovaná školními exkurzemi, se budou muset bez školáků obejít. Letní prázdniny jsou pak i u nich návštěvnickou špičkou rodin s dětmi. Ani tam si ale nejsou jistá, zda se omezení uvolní natolik, aby se jim provoz vyplatil. Každé má kapacitu kolem 1500 lidí.

"Aby se nám provoz vyplatil, muselo by jako normálně přijít okolo 500 osob denně," uvedl Lukáš Richter, ředitel Vida! science centra.

Jeho centrum se díky stabilní podpoře ze strany kraje a města s krizí vypořádá nejsnáze. "Díky zastavení či odložení plánovaných aktivit budeme schopni pokrýt propad ve výnosech. Počítáme s úspornými opatřeními, které budou mít vliv na celkový rozpočet. Propustit jsme zatím nemuseli žádného z našich pracovníků. Omezeny byly jen činnosti na dohodu," popsal Richter situaci v brněnském centru. Jeho otevření si dovede představit i za předpokladu přísných hygienických opatření. "Naše exponáty jsou od sebe vzdáleny dva a více metrů, neměl by být tedy problém s kumulací osob na jednotlivých místech," věří Richter.

Centrům mohou pomoci i samotní lidé, například tím, že si už nyní koupí vstupenky či permanentky, které využijí po jejich otevření. Sama science centra i přes své potíže nyní také pomáhají. Například v tom brněnském šijí roušky, na 3D tiskárnách vytváří ochranné obličejové štíty, vyrábí dezinfekci, dělají on-line přenosy pokusů a organizují dětské skupiny pro děti pracovníků integrovaného záchranného systému.