Zaplacený zájezd může klient odříct i bez stornopoplatků. U těch v červenci a srpnu nelze zatím říci, zda se budou konat

Koronavirovou pandemii nemohli začátkem roku předvídat ani lidé, kteří si kupovali zájezdy v rámci "first minute", ani cestovní kanceláře, které vybrané peníze hned odeslaly hoteliérům v cílových destinacích. "Byznys je tak nastavený. Při plánování sezony si cestovní kancelář kupuje kapacitu, zadluží se přes kontokorenty a podobně. Jak si klienti zájezdy kupují, se až někdy na začátku léta dostává zpátky do černých čísel," popisuje praxi běžnou v cestovním ruchu místopředseda Asociace cestovních kanceláří Jan Papež.

Například Invia měla za období zavřených hranic zatím tisíce stornovaných zájezdů. "V březnu jsme zaznamenali asi tři tisícovky storen v hodnotě 100 milionů korun. V dubnu ještě o tisíc storen více za 160 milionů korun," vypočítává mluvčí agentury Andrea Řezníčková.

Letní dovolenou do Řecka pro sebe a manžela v Invii v lednu koupila i paní Renata, která si nepřála zveřejnit příjmení. Stačilo jí na to méně než pět tisíc korun. Zbytek měla doplatit ve dvou splátkách, v dubnu a v červenci, tedy měsíc před odjezdem. Místo doplatku záloh ale cestovní kanceláři poslala odstoupení od smlouvy podle § 2535 občanského zákoníku.

Podle tohoto ustanovení lze smlouvu bez sankcí zrušit před zahájením zájezdu, pokud v místě pobytu nastaly nevyhnutelné a mimořádné okolnosti, které mají významný dopad na poskytování zájezdu nebo pobytu. "Bojím se nákazy," vysvětluje klientka, "Řecko sice není pandemií postiženo víc než ostatní státy, ale bude oblíbenou destinací i turistů z těch zemí, kde je to s nákazou horší." Navíc si neumí představit, jak by taková dovolená vypadala. Na poznávací výlety může nejspíš zapomenout a klasickou podobu švédských stolů v rámci all inclusive epidemiologická pravidla také promění.

Vybírání záloh může být nemravné

Není také stále jasné, kam a za jakých podmínek bude možné v létě odcestovat. Nejčastěji se mluví o Chorvatsku, Rakousku a Slovensku. Ale ani tam nikdo nedá garanci, že se zájezd uskuteční. Rozhodující termín, dokdy může cestovní kancelář zaplacený zájezd zrušit, jsou přitom tři týdny před datem odjezdu. Pokud by už nyní věděla, že zájezd neproběhne, neměla by dál vybírat zálohy.

"Jsou povinni sledovat s odbornou péčí vývoj toho, jak jsou uvolňovány restrikce pro cestování do jednotlivých destinací," řekl Vilém Frček z ministerstva pro místní rozvoj s odkazem na metodický pokyn, který ministerstvo všem cestovním kancelářím rozeslalo. V něm se uvádí, že požadování plateb s vědomím, že se zájezd ve smluveném termínu neuskuteční, je jednání nejen v rozporu s dobrými mravy, ale může být klasifikováno i jako nekalá obchodní praktika podle zákona o ochraně spotřebitele.

Naproti tomu Jan Papež z Asociace cestovních kanceláří poukazuje na to, že u dovolených v červenci nebo srpnu nikdo dopředu nemůže vědět, jak bude situace vypadat a do kterých zemí bude možné vycestovat: "Cestovní kanceláře, které se rozhodnou věřit, že své zájezdy uskuteční, mají právo pokračovat v práci s realizací." Pokud by už nyní zájezdy odřekly, musely by části klientů vrátit hotovost a zbylým vystavit vouchery se splatností do konce léta příštího roku.

I bez stornopoplatků lze zájezd odříct

Klientům dává občanský zákoník právo odstoupit od smlouvy před zahájením zájezdu vždy. Pokud se tak stane bez udání důvodu, nebo důvody neobstojí, může si cestovní kancelář účtovat přiměřené odstupné. Právě hrozbou účtování těchto stornopoplatků v řádu i několika tisíc korun se snažila Invia přimět zmiňovanou klientku, aby si rušení smlouvy rozmyslela. Právník agentury Karel Budka tento postup hájí tím, že Invia je pouze prostředníkem mezi kanceláří organizující zájezd a klientkou. Pokud se cestovka rozhodne důvody pro odstoupení od smlouvy bez stornopoplatků neuznat, vzniklý spor budou muset vyřešit soudy.

"Opalování na pláži s povinnou rouškou nebo štítem z plexiskla by už bylo možné považovat za významný dopad na poskytnutý zájezd," míní advokát Viktor Pak specializující se na právo z cestovního ruchu a přidává další příklad: "Toto ustanovení bude použitelné i tehdy, pokud se jedná o pobytový zájezd a v dané destinaci budou tyto památky zavřené. I pak lze mluvit o významném dopadu pro klienta."

Advokátka a honorární konzulka Islandu Klára Dvořáková připomíná, že občanský zákoník i evropská směrnice o cestovních službách operují s termínem nemožnost poskytnutí zájezdu, nikoliv nemožnost čerpání zájezdu. "Samotná klientem pociťovaná obava z nákazy ještě není legitimním důvodem pro odstoupení od smlouvy bez stornopoplatku," upozorňuje Dvořáková na nutnost dostatečně konkrétně pojmenovat důvody, pro které klient považuje dopady pandemických opatření na poskytnutou dovolenou za významné. "V každém jednotlivém případě je třeba zkoumat, jestli je obava klienta jen subjektivní, nebo zde jsou objektivní důvody, které brání cestovní kanceláři v poskytnutí zájezdu a cestovní kancelář si je jen nechce přiznat," dodává advokátka Dvořáková.

Situace paní Renaty, která měla v srpnu odcestovat na Korfu, je o to zapeklitější, že přes Invii zakoupila zájezd s využitím takzvané Chytré zálohy. Součástí cestovní smlouvy je pak smlouva o zápůjčce, kdy rozdíl mezi složenou zálohou a celkovou cenou zájezdu za klientku hradí Invia.

"Umožňujeme tím, aby zákazníci dosáhli i na nabídku menších cestovních kanceláří, které si nemohou dovolit čekat na splátku záloh," vysvětluje právník Invie Karel Budka. Teď se ale tato výhoda může obrátit proti cestovatelům, kteří musí strpět, že cestovní kanceláři poskytnou bezúročnou půjčku do konce příštího léta, kdy voucher musí jeho vydavatel proplatit v penězích. U zápůjček však klient takovou úlevu nemá a Invia může chtít své peníze zpět.

"Vyhodnotili jsme, že se i na Chytrou zálohu vztahuje úvěrové moratorium umožňující odklad splátek. Ty je možné odložit buď do konce července, nebo do konce října. Odložení se neděje automaticky, je nutné o něj požádat," uzavírá Budka.