V nejbližších dnech má odstartovat zatím největší vlna státem garantovaných úvěrů pro podnikatele, na které dolehly následky epidemie koronaviru. Ačkoliv vláda slibovala spuštění programu Covid III do konce dubna, nakonec přijde s dvoutýdenním zpožděním. Čeká se na schvalovací potvrzení Evropské komise, navíc stále nejsou u konce jednání s komerčními bankami, které budou úvěry poskytovat a nesouhlasí s nastavenými podmínkami.

HN mají z bankovních kruhů informaci, že jednou z hlavních překážek jednání s komerčními bankami je jejich povinnost zveřejňovat jména příjemců výhodných a státem garantovaných úvěrů. To řekl i generální ředitel Českomoravské záruční a rozvojové banky ČMZRB Jiří Jirásek. "Je to obchodní dojednávání, na některé věci jsou pohledy komerčních bank odlišné. Musí se vyjasnit třeba to, co se týká zveřejnění konečných majitelů," řekl Jirásek pro HN.

Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) očekává start programu ještě tento týden, přestože jednání s bankami pokračují. "Domlouváme podmínky, to je vždycky náročné jednání, ale nic kritického," řekl. Zatím podle něj například není jasné, zda vláda pošle v první fázi do ČMZRB, která bude za poskytnuté úvěry ručit, třicet, nebo padesát miliard z odsouhlasených 150 miliard korun.

Covid III

◼ Úvěry na obnovu činnosti firem po epidemii koronaviru budou poskytovat spolupracující komerční banky. Českomoravská záruční a rozvojová banka bude za půjčky vystavovat záruky. Žádat mohou OSVČ a podnikatelé zaměstnávající až 500 zaměstnanců.
◼ V případě malých a středních firem do 250 zaměstnanců bude stát ručit za 90 procent dluhu z úvěru, v případě větších firem s 250 až 500 zaměstnanci bude ručit za 80 procent dluhu. Za zbývajících deset, respektive 20 procent bude ručit komerční banka.
◼ Celkem už v předchozích programech Covid poskytla ČMZRB podnikatelům přímé půjčky nebo záruky za úvěry ve výši 15 miliard korun.

500 mld. Kč

zajistí na úvěrech pro podnikatele státní garance ve výši 150 miliard korun. O půjčky mohou žádat firmy maximálně s 500 zaměstnanci.

Banky se ale hlavně obávají toho, že transparentnost naruší bankovní tajemství a může se obrátit proti jejich klientům. Pokud například dodavatel firmy zjistí, že jeho odběratel žádal o úvěr, ale na seznamu úspěšných žadatelů ho nenajde, bude se zdráhat firmě dodat zboží z obavy, že za něj nedostane zaplaceno.

Zveřejňování jmen firem, které získají půjčku, prosadili do zákona o vládní podpoře Piráti. Podle pirátského poslance a člena sněmovního rozpočtového výboru Mikuláše Ferjenčíka je v případě 150 miliard z veřejných peněz transparentnost namístě, mimo jiné i s ohledem na to, že program Covid III je výhodný zejména pro komerční banky, které budou úvěr poskytovat. "Požadavek vědět, kdo peníze dostal, mi přijde naprosto adekvátní. Neumím si představit, že by se banky programu neúčastnily kvůli podmínce, že musí zveřejnit příjemce," řekl Ferjenčík.

Banky zatím nechtějí průběh vyjednávání s vládou komentovat. "Jednání stále probíhají," reagovala na dotaz například mluvčí Raiffeisenbank Petra Kopecká. Na rozdělování půjček se už ale chystají. Na rozdíl od programu Covid II, kde žádosti o úvěr schvalovala i ČMZRB, nebude nyní rozvojová banka do procesu vůbec vstupovat. To by mělo poskytování úvěrů výrazně zrychlit, doposud čelila vláda kritice, že podnikatelé čekají déle než měsíc na odpověď, zda banka jejich žádost schválila. Program byl navíc po několika hodinách vyčerpán.

Od příštího týdne chce přijímat žádosti Komerční banka. "Jsme připraveni tyto úvěry schvalovat a vyřizovat co nejrychleji," potvrdil mluvčí banky Michal Teubner.

V programu Covid III mohou podnikatelé žádat o bezúročnou půjčku do 50 milionů korun. Stát bude za každý úvěr ručit až 90 procenty v závislosti na velikosti firmy. Celkově však budou státní záruky činit 30 procent ze všech poskytnutých úvěrů. Sněmovnou schválených 150 miliard korun tak může podnikatelům zajistit půjčky za 500 miliard korun.