Na kolektivní imunitu je ještě brzy, testy dělá každý jinak

Počet Čechů nakažených koronavirem bude nejspíš vyšší, než na jaký ukazují první výsledky dubnové studie kolektivní imunity organizované ministerstvem zdravotnictví. Ta odhadla promořenost obyvatel v řádu promile. Podobnou studii si nechal udělat i Jihočeský kraj. Její předběžný výsledek ukazuje, že si nemocí prošlo pět až 10 procent ze dvou tisíc testovaných. Náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula přitom uvádí, že k funkční kolektivní imunitě by procento muselo být dvanáctkrát až čtrnáctkrát vyšší.

Provedení testu tam inicioval lékař a politik Martin Kuba (ODS). Mimo jiné proto, že úplně nevěřil výsledkům celostátní studie.

Jihočeský kraj za testy zaplatil 1,4 milionu korun. Kuba ze své firmy přispěl 250 tisíci. Rozdíl v testech je podle něj hlavně v tom, že na jihu Čech zvolili krev ze žil, zatímco u celostátních rychlotestů většinu vzorků tvořila krev z kapilár, tedy kapka krve z prstu.

"Žilní krev je samozřejmě komplexnější. Je vysoce pravděpodobné, že výsledky z ní mohou být mnohem průkaznější," připustil národní koordinátor testování kolektivní imunity Marián Hajdúch, jenž je ředitelem Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. I tam se v rámci národního testování, jež absolvovalo 26 500 osob, rozhodli pro klasické odběry krve. Z ní získali téměř 10 tisíc vzorků. Konečnou analýzu výsledků ještě nemají, Hajdúch ale neočekává, že se bude nějak zásadně lišit od těch předběžných.

Neoficiálním výsledkům z jihočeského testování zatím nepřikládá zásadní váhu. "Jestli v testech dojdete k jednomu, nebo pěti procentům, při senzitivitě a specificitě těch testů nedělá zásadní rozdíl," vysvětlil Hajdúch.

Jihočeskou studii nechtějí experti z Olomouce komentovat, dokud neuvidí její protokol. "Bez toho nelze zhodnotit, zda ji provedli správně," vysvětlil mluvčí ústavu Peter Vanek. Bližší informace k ní mají být známé koncem týdne. I kdyby byla přesná, podle Rastislava Maďara, epidemiologa ministerstva zdravotnictví, nejsou její výsledky překvapivé.

"Do stávajícího uvolňování karanténních opatření nepřináší potřebu žádné změny. Pro praxi to neznamená nic zásadního," řekl HN Maďar.

Také celostátní studie v některých lokalitách dosáhla pěti procent nakažených. V celé populaci jsou ale protilátky pozitivní jen do 1,3 procenta testovaných.

Jihočeská studie se podle Kuby od té celostátní lišila i v tom, že sledovala jiné hodnoty imunitní odpovědi organismu. Zatímco vládní se zaměřila na ty, které se v těle vytvoří v pozdější fázi infekce a označují se jako protilátky IgG a IgM, jihočeská sledovala hodnoty IgA, které tělo produkuje, už když virus napadá buňky na sliznici, ale hlouběji se nedostane. Takto nakažených osob může být více.

Na tento nedostatek celostátní studie upozornil už dříve vakcinolog Jiří Beran. "V malé studii, kterou jsem dělal v dubnu pro stomatology a do které se zapojilo 400 lidí, se ukázalo, že pozitivitu IgA protilátek mělo přibližně 14 procent vzorků," uvedl. Podle Hajdúcha ale není pravda, že celostátní studie s těmito hodnotami nepočítala. "Použitý test sledoval všechny tři hodnoty," upozornil.

Sám Beran nyní celostátní test hodnotí smířlivě. "Náměstkovi ministra Romanu Prymulovi jsem navrhoval, ať se zaměří na IgA hodnoty, které jsou podle mě v tomto případě průkaznější. Nestalo se tak. Na druhou stranu se rozhodli pro způsob testování, které prováděly i jiné státy v Evropě, takže to lze ministerstvu těžko vyčítat," řekl Beran. Důležité teď podle něj bude, aby stát v těchto studiích pokračoval.

"Ti, kteří v této studii měli negativní výsledek, by měli být před letními prázdninami a i po nich ještě testováni. Můžeme z toho zjistit, jak se virus šíří a jak je populace promořená. Z toho pak půjde odvodit, jak moc se musíme obávat druhé nebo třetí vlny epidemie," vysvětlil Beran.

Pokud by se koronavirus skrytě šířil a protilátky proti němu už mělo vyšší procento obyvatel, nebylo by pak nutné přijímat tak přísná protiepidemická opatření.

"Základ je mýt si pořádně ruce, stačí mýdlem, nosit roušky v uzavřených prostorech, nestresovat se a chodit ven do přírody," upozorňuje Beran.