Obce mají obavy z nové odpadové legislativy. Bojí se vysokého skládkovacího poplatku

Nová odpadová legislativa leží v Poslanecké sněmovně poté, co na konci ledna prošla prvním čtením, a projednávání pozměňovacích návrhů budí vášnivé diskuse. Jejich dopad bude totiž zásadní. Jak se dotkne obcí a měst?

Zatímco v uplynulé dekádě se skládkovací poplatek 500 korun za tunu směsného odpadu neměnil, nově by měl v roce 2030 dosáhnout až 1850 korun za tunu. Zákon zavádí také motivační slevy pro obce, které splní průběžné požadavky na třídění. Ta jim umožní skladovat odpad zbylý po třídění za 500 korun za tunu do roku 2025, později poroste k 800 korunám v roce 2030. Od tohoto roku by měl platit zákaz skládkování netříděného komunálního odpadu. Zpočátku však musí být využití slevy podmíněno vytříděním minimálně 45 procent skla, plastů, papíru, kovů a biologicky rozložitelného odpadu z celkového množství komunálního odpadu. V roce 2027 tento požadavek stoupne až na 75 procent. Obce mají také motivovat své občany k třídění. Zákon o odpadech má zvýšit recyklaci a opětovné využití komunálního odpadu až na 65 procent v roce 2035. Dnes je to 38 procent.

Sdružení místních samospráv ČR s podporou Spolku pro obnovu venkova ČR iniciovalo ve spolupráci s poslankyní Janou Krutákovou (STAN) předložení pozměňovacích návrhů k vládnímu návrhu zákona o odpadech. Sdružení upozorňují hlavně na ekonomické dopady nového zákona na obce. Krutáková proto předložila poslancům ve Výboru pro životní prostředí tři pozměňovací návrhy. Ty cílí na výši skládkovacího poplatku, třídicí slevu a parametr výhřevnosti. "Ekonomické dopady předložených legislativ budou totiž výrazné, a to nad rámec evropských požadavků, což bychom i vzhledem k současné pandemii měli v legislativním procesu pořádně zvážit," říká poslankyně. Další projednávání se má konat po ukončení nouzového stavu.

Nejistá třídicí sleva

Obce se nejvíce obávají toho, že podle chystaného zákona většina z nich nebude mít šanci dosáhnout na navrhovanou třídicí slevu. Ta by přitom měla být nástrojem motivujícím obce k třídění a tomu, aby dopady navýšení skládkovacího poplatku nebyly na obce tak masivní. Výrazná většina obcí totiž na odpady doplácí nemalé částky ze svého rozpočtu už nyní, jsou to i miliony korun ročně. "Třídicí slevu je třeba nastavit tak, aby na ni obce mohly dosáhnout a aby v co největším třídění dále pokračovaly. Podle současné podoby návrhu zákona na to však dosáhnout nelze a obce to k třídění nemotivuje," míní Richard Blahut, vedoucí sekce odpadového hospodářství Spolku veřejně prospěšných služeb.

Kde je kámen úrazu?

Šéfredaktor Komunální a Průmyslové ekologie Pavel Mohrmann vidí největší kolizi mezi projednávanou odpadovou legislativou a praxí v obcích v oblasti výše poplatků za skládkování a jejich postupném zvyšování v čase. "Především malé obce zastoupené Sdružením místních samospráv požadují mírnější variantu zvyšování poplatků. To je ale nejen podle mě, ale také podle investorů do nových technologií a i českých a evropských ambicí nedostačující," říká Mohrmann. "Pak se samozřejmě řeší termín konce skládkování. Právě malé obce chtějí u skládkování, jako nejlevnější varianty nakládání s odpadem, zůstat co nejdéle. A některé velké skládkařské společnosti je v tom mocně podporují," říká Mohrmann. Třetí vážná debata se točí kolem podmínek třídicí slevy. Obce, především ty malé, požadují mírnější podmínky a více variant. Aby byla sleva odstupňovaná podle míry třídění. V současném návrhu je to tak, že slevu na skládkovné dostane pouze obec, která plní. Neplnící obec nedostane slevu žádnou," upozorňuje Mohrmann.

Obce s kvalitním odpadovým hospodářstvím, tedy takové, které již léta třídí bioodpady, mají kreativní a vybroušený sběr a svoz tříděného a směsného odpadu, podle něj ale s nově navrhovanou iniciativou nemají problém. A ozývají se i hlasy, že by tyto obce zvládly i ambicióznější legislativu. "Starostové, kteří nejsou tak osvícení a dosud se tolik odpadovému hospodářství nevěnovali, ale problém mít budou. A i měkčí kritéria, která by do navrhované legislativy vnesly pozměňovací návrhy, by jejich situaci moc nezměnila. Budou muset vyřešit velmi mnoho problémů. Pakliže ovšem nechtějí plundrovat obecní rozpočty či nebýt mimo zákon," uzavírá Mohrmann.

Ostřeji vidí problémy nové legislativy Petr Havelka, výkonný ředitel České asociace odpadového hospodářství, sdružující především skládkařské firmy. "Obce zmiňují zejména zcela nefunkční třídicí slevu, na niž většina z nich nedosáhne ani při značné snaze o navýšení třídění. MŽP obcím stanovilo vysoké mety, které jsou mnohokrát přísnější, než požaduje EU. Měly by například již za rok a půl třídit 60 procent komunálních odpadů. Toho ale nedosahují ani ty, které do systému třídění investují již déle než 10 let," říká Havelka.

Podle něj samotné obecní a městské komunální firmy analyzovaly, že pro předepsaný odklon odpadů ze skládek by bezpečně stačil poplatek maximálně ve výši 1100 až 1200 korun. "Nikdo obcím nevysvětlil, proč by měly platit až 1850 korun, jak chce MŽP. Co lepšího tím obce nebo jejich občané získají? Naopak se stále opakuje, že poplatek minimálně 1500 korun nezbytně potřebují velké energetické koncerny pro své soukromé investice do velkokapacitních spaloven (ZEVO). Aby se jim jejich provoz vyplatil. K zamyšlení je však otázka, zda by toto ekonomické břímě skutečně měly nést obce, když EU spalovny již nepodporuje,"upozorňuje Havelka. Nová legislativa podle něj dostatečně nepodporuje recyklaci, naopak nahrává výstavbě spaloven odpadu. "V ČR se ve vztahu k novému zákonu připravují projekty pro nové spalovny s kapacitou více než milion tun komunálních odpadů. K nim přičtěte naše stávající spalovny, které mají kapacitu 770 tisíc tun. Recyklační firmy říkají, že nový zákon naopak neobsahuje prakticky žádné nástroje na podporu recyklace," tvrdí Havelka s tím, že kvůli tomu ČR s velkou pravděpodobností nesplní závazné evropské recyklační cíle a hrozí jí nemalé sankce.

Poněkud smířlivější je Pavel Drahovzal, starosta Velkého Oseka a místopředseda Svazu měst a obcí: "Nově připravovaná legislativa přináší řadu nových povinností pro města a obce. Při snaze je dodržet jsou pro ně důsledky velmi restriktivní, budou představovat nemalé výdaje. Avšak účelem je efektivnější nakládání s odpady, ať už jako surovinou, nebo na výrobu energie, čímž dojde i ke zvýšení ochrany životního prostředí. Jinými slovy, počáteční 'vstupy, požadavky' lze vnímat z hlediska měst a obcí i negativně, avšak za pozitivním účelem, tedy efektivnějším využitím odpadů, zlepšením ochrany životního prostředí."

Článek byl publikován v komerčním magazínu Hospodářských novin Energie.