Do jaké míry se kvůli koronavirové krizi na stavbách vašich projektů potýkáte s nedostatkem pracovníků?

Ondřej Šuch, ředitel komunikace Skanska: Nejhorší je teď už za námi − největším problémem bylo uvíznutí části našich zaměstnanců na Slovensku. To se ale podařilo vyřešit a nyní registrujeme spíš drobné problémy u subdodavatelů, kteří zaměstnávali pracovníky z Ukrajiny.

Karel Tomeček, jednatel společnosti TOMA Olomouc: V dělnických a řemeslnických profesích u nás zhruba ze 70 procent pracují zahraniční dělníci. S většinou z nich jsme se domluvili, že zůstanou po dobu krize v České republice, a pokud to situace dovolí, budou i nadále pracovat.

Petr Misauer, stavbyvedoucí Metrostav: K omezení kapacit došlo. Částečně tuto situaci řešíme přesuny kapacit z projektů, které byly v důsledku pandemie pozastaveny, případně z těch, u nichž bylo ze stejného důvodu posunuto jejich zahájení.

Kterých profesí se úbytek pracovníků dotkl nejvíce? Jedná se spíš o manuální, nebo kvalifikované síly?

Ondřej Šuch: Kolegové ze Slovenska jsou specialisté na stavbu železnic a mostů − jedná se o vysoce odborné profese, které nelze ze dne na den nahradit.

Karel Tomeček: Při rozhodování, zda zůstat či nezůstat, hrála u většiny zahraničních pracovníků roli rodinná situace dotyčného, a nikoliv jeho kvalifikace. U českých pracovníků žádný pokles nenastal.

Petr Misauer: Úbytek pracovních sil je znatelný bez rozdílu napříč všemi profesemi.

Jaké množství zahraničních dělníků na vašich stavbách po vypuknutí pandemie ubylo?

Ondřej Šuch: Celkově se jednalo, včetně subdodavatelů, o nižší stovky lidí. Postupně se je ale podařilo dostat zpět, přesunout mezi jednotlivými stavbami nebo dočasně nahradit.

Karel Tomeček: Po vypuknutí pandemie a uzavření hranic byl úbytek minimální − do pěti procent. Větší výkyv čekáme po uvolnění hranic, kdy se většina zahraničních pracovníků bude chtít jet podívat domů. Čeká nás další vlna jednání a plánování, abychom ne­ohrozili průběh stavebních prací.

Důležité bude i to, jak rychle se po otevření hranic obnoví činnost konzulátů při vyřizování programu Režim Ukrajina pro vydávání pracovních povolení.

Petr Misauer: Přesné statistiky si nevedeme. Náš hrubý odhad snížení pracovníků je do 20 procent.

Hlásí se vám v poslední době se zájmem o práci na stavbě obyvatelé ČR z těch oborů, které byly pandemií nejvíce postiženy?

Ondřej Šuch: Zvýšený zájem těchto lidí zatím neregistrujeme, uvidíme, co přinesou další měsíce.

Karel Tomeček: Extrémní nárůst poptávky po práci neevidujeme. Je to i tím, že lidé do značné míry měli dotované mzdy a neměli motivaci hledat brigády. Obecně se ale do stavebnictví lidé nehrnou. I ve stavebnictví je každá profese velmi specializovaná, důraz se klade na systémová řešení. Na ně je třeba lidi zaškolit − a to nějakou dobu trvá. Pomocný dělník je zaškolen za  týden, ale u řemeslných pozic je to otázka měsíců.

Petr Misauer: Stává se to. Spíš ale jde o ojedinělé případy, kterým vzhledem k nekvalifikovanosti dotyčných nemůžeme vyhovět.

Článek byl publikován v komerční příloze Hospodářských novin Reality.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist