Znáte ty situace. Početná společnost se v hospodě docela normálně baví, pak se ale objeví prudič, přisedne si, začne do všech rýt a rázem je pohoda v háji. Nebo jinak: Na sociální síti slušně diskutujete s oponentem, načež vám do toho vpadne radikální pitomec a celou debatu rozbije, proměniv ji v hulvátské překřikování. Zkrátka často nerozhoduje, co si myslí nebo jak se chová rozumná většina. Stačí jeden jediný aktivní ňouma či frustrát a všechno, co někam vedlo a dávalo smysl, je s odpuštěním v háji.

Obávám se, že v analogické situaci je celá česká politika a společnost. Na základních věcech by se snad i dohodla. Debata by byla sice ostrá, ale dávala by jakž takž smysl, ba dokonce bychom se mohli i posouvat dopředu. Ovšem to by tady nesmělo být pár miniformací, které jsou schopny, coby politický ekvivalent hospodského prudiče či facebookového frustráta, cokoli smysluplného zničit: zakydat debatu bullshitem a celou společnost transformovat v chuchvalec hádajících se načuřenců.

Jak to funguje v praxi?

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Co říkal Andrej Babiš o sudetoněmeckém sněmu původně a jak se sám popřel.
  • Jak vypadá krysí závod mezi extremisty.
  • Proč se ho nakonec účastní i relativně normální strany a k čemu to vede.
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Máte již předplatné?
Přihlásit se