Konání sudetoněmeckého sjezdu poprvé v České republice otevřelo novou historickou kapitolu ve vztazích Čechů a sudetských Němců. Na úvod takzvaného hlavního shromáždění, které je tradičním vrcholem sjezdu, který se poprvé koná v Brně, prohlásil zemský předseda bavorské organizace Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) a zároveň místopředseda celoněmecké SdL Steffen Hörtler. Jihomoravský hejtman Jan Grolich (KDU-ČSL) návštěvníky sjezdu označil za vítané v Brně a za přátele.
„Není to samozřejmost, je to výsledek velké odvahy a dialogu,“ řekl Hörtler o konání sjezdu v Brně. Vyzval k tomu, aby se konání sjezdu v někdejší vlasti sudetských Němců využilo k budování mostů a k rozvoji společné evropské budoucnosti.
Odsun Němců po druhé světové válce z někdejšího Československa, který Němci nazývají vyhnáním, označil Hörtler za hořkou rozluku někdejšího soužití. Zároveň dodal, že nyní se sudetští Němci v Brně dočkali mírového přijetí. „Stavíme živoucí most evropské budoucnosti,“ dodal.
Máma dostala strach, ale já si tu chci zatančit. Pět sudetských Němců líčí, proč jedou do Brna, protestům navzdory
Grolich návštěvníky sjezdu oslovil jako milé krajany. „Jste tady vítaní, jste naši přátelé,“ prohlásil. Dodal, že je rád, že sudetské Němce může v Brně srdečně přivítat. „Nechceme přepisovat historii, chceme ukázat opravdovou sílu pravdy a lásky, která vede k usmíření, přátelství a ke svobodě,“ uvedl v očividné poznámce k nesouhlasu, který sjezd u části české populace vyvolává.
K sudetským Němcům promluvila i brněnská primátorka Markéta Vaňková (ODS). Podle ní je pro budování společné budoucnosti nezbytná odvaha podívat se minulosti do očí. „Zlo nelze odstranit dalším zlem. Zlo zůstává zlem a jedinou možností k otevření cesty k budoucnosti je smíření,“ řekla.
Dnešnímu hlavnímu shromáždění předcházel nástup vlajkonošů v krojích. Po něm Sudetoněmecké krajanské sdružení udělilo nejvyšší vyznamenání sudetských Němců, Evropskou cenu Karla IV., českému politikovi, spisovateli a bývalému disidentovi Milanu Uhdemu. Získal ji za mimořádné zásluhy v budování vztahů mezi Českou republikou a sudetskými Němci.
Ten cenu převzal při slavnostním dopoledni na brněnském výstavišti, kde mu tleskaly tisíce účastníků z Česka i Německa. „Rád tuto cenu přijímám jménem všech lidí dobré vůle a jsem rád, že tu můžeme být spolu," řekl nedávno devadesátiletý Uhde v krátké zdravici v němčině. Uhdemu nacisté zavraždili 18 členů rodiny, přesto vůči Němcům nezahořkl a po roce 1989 pracoval na obnovení vztahů s nimi. Byl také jedním z těch, kteří před měsícem a půl promluvili na brněnském zastupitelstvu a postavil se proti snahám SPD odsoudit sjezd sudetských Němců.
Sudetoněmecký sjezd v Brně potrvá do pondělí. Do moravské metropole pozvala sudetské Němce iniciativa Meeting Brno. Sjezd pořádá Sudetoněmecké krajanské sdružení, které zastupuje zájmy Němců odsunutých z Československa po druhé světové válce a jejich potomků. Součástí akce jsou i připomínky obětí nacismu, kterými sjezd začal i skončí. Většinu akcí provázely protesty.
Největší byl nedělní pochod iniciativy Obrana národa 2 , kdy několik tisíc odpůrců prošlo centrem města. V čele průvodu šel muž v oděvu husitského kazatele, zněl také chorál Ktož jsú boží bojovníci. Lidé nesli české vlajky, někteří také moravské, případně prapory se zkratkou KSČM. Nepotřebujeme se usmiřovat, stálo na jednom z transparentů. Nápisy na dalších posílaly sudetské Němce „domů do říše“, případně jim jinými slovy sdělovaly, že nejsou v Brně vítaní.
Skončili na Dominikánském náměstí, kde sklidil potlesk bývalý prezident Miloš Zeman. Ten řekl, že sudetští Němci byli fanatickou součástí nacistického hnutí a také později vystupovali proti českým zájmům. Lidé podle něj mají vystavit podporovatelům brněnského sjezdu účet u voleb. Sudetští Němci dnes měli program na výstavišti, tedy zhruba o dva kilometry dále.
Na demonstraci hovořila také předsedkyně komunistů Kateřina Konečná nebo slovenský europoslanec Ľuboš Blaha (Směr-SD), podle kterého je sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení (SdL) v Brně provokace a snaha o přepisování dějin. „Udělejme vše pro to, aby se u nás už nikdy žádný sudetoněmecký sjezd nekonal," řekla Konečná.
Policejní mluvčí Pavel Šváb odhadl účast na demonstraci na 2 500 lidí, tajemník městské části Brno-střed Petr Štika na 4 000.
Z Československa byly po druhé světové válce odsunuty asi tři miliony Němců. Podle česko-německé komise historiků přišlo při odsunu o život 15 000 až 30 000 lidí. Za předešlé více než šestileté nacistické nadvlády zahynulo kolem 320 000 až 350 000 obyvatel někdejšího Československa.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist








