Přestavba železničního uzlu Brno zásadně změní způsob, jakým se lidé ve městě a jeho okolí pohybují

Nejviditelnější součástí modernizace je nové hlavní nádraží. Jeho polohu u řeky upřednostnila 30. května 2018 centrální komise ministerstva dopravy. Vznikne na základě výsledků mezinárodní architektonické soutěže vyhlášené v roce 2020 a vyhodnocené o rok později. Odborná porota vybrala nizozemské ateliéry Benthem Crouwel Architects a West 8.

Přestavba brněnského uzlu má schválený záměr projektu. Se zahájením prací se počítá v roce 2028, dokončení je plánováno v roce 2035. Odhadované náklady jsou 70 miliard korun. Nové nádraží se stane klíčovým dopravním uzlem pro Brno i vysokorychlostní tratě. Je navrženo tak, aby přijímalo vysokorychlostní vlaky z Prahy, Vídně i Ostravy.

Do přípravy železničního uzlu Brno se v posledních měsících promítají změny, které projekt dále rozšiřují a zvyšují nároky na koordinaci v území. „Nově bylo do řešení uzlu zahrnuto i zaústění chrlické trati v rámci konceptu metropolitní dráhy (SJKD). Posiluje se tím role uzlu v příměstské dopravě a zároveň se zpřesňuje vazba mezi železniční a městskou dopravní infrastrukturou,“ říká Jan Kubelka, náměstek ředitele Stavební správy vysokorychlostních tratí pro techniku ve Správě železnic.

Návaznost na další městské investice

Projekt zůstává rozdělený do tří etap – Heršpice a osobní nádraží, Černovice a Židenice. Právě etapa Černovice má podle Kubelky sehrát klíčovou roli v úvodní fázi výstavby. „Jednou z prozatím prověřovaných variant je výstavba terminálu v Černovicích a okolní infrastruktury v době, kdy bude odstavena přerovská trať kvůli modernizaci na rychlost 200 km/h,“ vysvětluje Jan Kubelka. Toto řešení by umožnilo následné převedení části vlaků na nový terminál, postupné budování kolejiště kolem nového hlavního nádraží a zároveň postupné odstavení stávajícího hlavního nádraží.

Do přípravy železničního uzlu Brno se v posledních měsících promítají změny, které projekt dále rozšiřují a zvyšují nároky na koordinaci v území.

Foto: Statutární město Brno

„Do tohoto rámce navíc vstupuje i příprava rychlých spojení v okolí Brna. Paralelně také probíhá ověřování průjezdu nákladní dopravy stavbou v jednotlivých fázích a hledání provozního modelu, který umožní zachovat železniční obsluhu města i v období rozsáhlých omezení,“ doplňuje náměstek Kubelka.

Projekt se stále těsněji prolíná s městskými investicemi. Koordinace se týká například výstavby několika mimoúrovňových křižovatek, mostu na ulici Hněvkovského i převedení stávajících tratí přes území bývalého areálu ČSAD.

„Specifickou kapitolou je spolupráce na návrhu tramvajové tratě na městský bulvár v prostoru Hybešovy ulice. Památkově chráněné mosty s nízkou podjezdnou výškou a mimořádnou šířkou některých přemostění přinášejí nestandardní technické problémy, například při řešení trakčního vedení,“ říká Jan Kubelka.

Město prostřednictvím Střediska projektové přípravy Brněnských komunikací dlouhodobě připravuje v úzké spolupráci se Správou železnic projekty, které jsou součástí železničního uzlu Brno nebo s ním bezprostředně souvisejí.

V poslední době stojí za zmínku projekt bulváru v nové městské čtvrti Trnitá, která bude obklopovat nové hlavní nádraží. Bulvár propojí nádraží s historickým jádrem města a stane se reprezentativní městskou třídou. Počítá se s širokými chodníky, cyklostezkami, jízdními pruhy pro automobilovou dopravu i tramvaje a s několika stromořadími. Svými rozměry bude bulvár přibližně odpovídat Václavskému náměstí v Praze.

„Severní část bulváru mezi ulicemi Úzkou a Opuštěnou je v současnosti ve výstavbě, zatímco jižní úsek od ulice Opuštěné směrem k novému hlavnímu nádraží je ve fázi projektové přípravy,“ přidává aktuální informace Dan Škaroupka z brněnského magistrátu.

Dalším významným projektem je demolice nikdy nedostavěné železniční polikliniky v blízkosti řeky Svratky. Stavba byla zahájena v roce 1989, avšak v roce 1992 byla zastavena. V letošním roce se po více než 33 letech podařilo objekt zdemolovat, čímž se uvolnil prostor pro vznik povodňového parku, který vyroste na protějším břehu řeky Svratky u nového hlavního nádraží.

Dlouhodobý test schopnosti

Brněnský železniční uzel čekají další klíčová rozhodnutí: EIA, geologie i podoba odstavných nádraží. V povolovacím procesu zůstává zásadním tématem dokumentace EIA, tedy posouzení vlivů stavby na životní prostředí. Po dokončení hlukových a dalších odborných studií práce pokračují tak, aby bylo možné později provázat posouzení vlivů na životní prostředí s dokumentacemi pro povolení záměru podle nového stavebního zákona.

Současně se dokončuje rozsáhlý projekt inženýrskogeologického průzkumu pro všechny etapy železničního uzlu. „Na základě nových zjištění byl jeho rozsah rozšířen a postupně vznikají výkazy výměr pro podrobný průzkum, který bude následovat jako předstupeň realizační fáze,“ říká Jan Kubelka ze Správy železnic.

Stále neuzavřenou otázkou je i konečná podoba odstavných nádraží, tedy jejich kapacita, technické zázemí, existence hal pro údržbu a čištění souprav nebo způsob objíždění vlaků. Tyto parametry úzce souvisejí s budoucím složením vozidlového parku a s tím, jak flexibilně bude možné reagovat na změny v dálkové i regionální dopravě. „Právě zde se ukazuje, že přestavba železničního uzlu Brno není jen stavebním projektem, ale dlouhodobým testem schopnosti sladit technické, provozní a městské zájmy v jednom území,“ zdůrazňuje náměstek Kubelka.

Budoucnost železnice

Stáhněte si přílohu v PDF

Centrum dopravních projektů navštívily tisíce lidí

Přestavba brněnského železničního uzlu je největším rozvojovým projektem v Brně. V září loňského roku bylo otevřeno nové Informační centrum rozvojových projektů v Brně, které poskytuje občanům i návštěvníkům města ucelené a aktuální informace především o velkých dopravních záměrech ve městě i v jeho okolí.

„Za přispění státních investorů Správy železnic a Ředitelství silnic a dálnic jsou představovány projekty, které se připravují nebo už realizují. Úseky silničního velkého městského okruhu, prodloužení tramvajové tratě na sídliště Kamechy, nový bulvár pro obsluhu nádraží nebo zapojení tratí rychlých spojení do Brna představují videa i vizualizace,“ říká Dan Škaroupka z magistrátu.

Pozornost veřejnosti přitahuje především model území části města, kterou během přestavby uzlu čeká proměna. Spolu s novým hlavním nádražím vyroste i nová městská čtvrť v blízkosti řeky Svratky. Za půlrok od otevření navštívilo centrum v blízkosti Nové radnice více než šest tisíc zájemců o dění ve městě. „Informační centrum rozvojových projektů v Brně na adrese Panenská 1 je otevřeno v pracovní dny od 9 do 18 hodin, bližší informace najdou zájemci také na stránkách Cobude.brno.cz,“ dodává Dan Škaroupka.

Text vznikl ve spolupráci se statutárním městem Brno.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.