Události okolo pandemie a jarní krize obnažily řadu trendů a procesů a některé z nich také vystupňovaly. Týká se to i oblasti církví a náboženského života. Věřící historických církví už dvě století prožívají ambivalentní zkušenost. Společnost se stává stále více sekularizovanou ve smyslu úbytku prezentovaného křesťanství − tento proces sice započal v 18. století, ale na symbolické rovině se dovršuje v posledních desetiletích. Přitom se ale západní společnost v mnoha aspektech stává paradoxně více křesťanskou, i v porovnání s idealizovanými dobami novověku a středověku, ve smyslu hodnot, které se ve společnosti žijí jako samozřejmě přijímané.

Zbývá vám ještě 90 % článku