V Česku jako u moře: V podhůří Jeseníků rostou fíky dovezené z Albánie

Místo pro svůj obchod a botanickou zahradu vybíral zahradní architekt Radim Slabý důkladně. Objížděl lokality na Hané, až se mu zalíbil bývalý čedičový lom u vesnice Paseka poblíž Uničova. I přesto, že byl zavezený odpadem. "Místo jsem vybral pro jeho mikroklima, které je tady, na jižním svahu Nízkého Jeseníku, opravdu teplé. Má vlastně středomořský charakter," ukazuje na čtyřmetrový fíkovník, který před lety dovezl z Albánie. "Nečekal jsem, že tu vydrží, ale už roste 12 let," říká a nabízí čerstvě utržený fík. "Kdo by tomu věřil. V Nízkém Jeseníku, ve výšce 400 metrů nad mořem − fíky, a už zralé," usmívá se. Na dvouhektarovém území s názvem Makču Pikču, které před 14 lety zbavil skládky a proměnil v ojedinělý přírodní park, jich v posledních letech z několika stromů sklízí 20 až 30 kil ročně.

Fíkovník ale není jediná teplomilná rostlina, jíž se tu mimořádně daří. "Máme tady jehličnan araukárii, keře středomořských chvojníků, keře cistů s bílými květy, mandloně, klerodendron z teplých oblastí Asie a také lotos indický nebo například albízie, které také patří na jih," vyjmenovává Slabý. Upozorňuje i na pestrost hmyzu. "Jsou tu otakárci, babočky, kudlanky, cikády, úžasné mikroklima jim přeje," říká.

Při výběru lokality se spolehl na svůj instinkt a zkušenosti, žádná dlouhodobá měření teploty nepotřeboval. Přesto se trefil přesně do místa, které má podle pozorování Českého hydrometeorologického ústavu jeden z nejvyšších nárůstů průměrné roční teploty v zemi od roku 1961. V obci Paseka, jež leží pod zhruba 600 metrů vysokým hřebenem Nízkého Jeseníku s vrcholy Zvon a Karlovský vrch, se za posledních 60 let teplota zvedla o rekordních téměř 2,8 stupně Celsia. Průměr v Česku jsou přitom dva stupně.