Centrum malebného jihomoravského městečka Velké Pavlovice, ležícího zhruba 30 kilometrů jihovýchodně od Brna, dlouhá léta hyzdila ruina barokní sýpky. Přestože se jednalo o jednu z nejvýznamnějších kulturních památek podobného typu v tomto regionu, prakticky celé minulé století chátrala. Najít pro ni využití v moderní době totiž nebylo vůbec snadné.

Pětipodlažní hospodářské stavení vzniklo v letech 1770 až 1780 za vlády císaře Josefa II., který ve snaze předcházet hladomorům nakázal budovat v celé zemi takzvané kontribuční sýpky, do nichž by se od poddaných shromažďovaly povinné odvody z úrody. Budova mohla pojmout až 14 tisíc měřic obilí, což je přibližně 250 vagonů.

Fénix z popela

Jak šel čas, ztratila sýpka svůj původní účel. A nový se pro tak monumentální objekt v městečku o třech tisících obyvatel hledal dlouhá léta marně. Špatnému technickému stavu nenapomohl ani požár v roce 1993, při němž shořela kompletně celá střecha. Škody se tehdy vyšplhaly na 1,5 milionu korun. Vedení města se v následujících letech pokoušelo získat finance na opravu a přestavbu objektu na hotel, ale nikdy nedosáhlo na dotace. Přesto provedlo alespoň dílčí záchranné práce, především v prvním patře a v okolí.

Nová naděje svitla sýpce teprve poté, co se investorsky zapojila zdejší zemědělská firma Moravská Agra. Předseda představenstva Lubomír Stoklásek byl rovněž tím, kdo oslovil Evu a Zdeňka Eichlerovi.

Během let 2016 až 2018 tak vznikal čtyřhvězdičkový Hotel Lotrinský, pojmenovaný po císaři Františku Štěpánu Lotrinském, manželovi císařovny Marie Terezie. V přízemí se nachází vstupní hala, restaurace a dva konferenční sály. Celkem je v hotelu 42 hotelových pokojů včetně čtyř apartmánů a salonek.

Vzpomínka na požár

Manželé Eichlerovi se ve shodě s investorem a památkáři rozhodli pro zachování co nejvíce původních stavebních prvků, které by upomínaly na historii a původní využití stavby. Hosté tak mohou obdivovat kamenné ostění oken, kamenné a dřevěné sloupy, kovaná vrata, dřevěné schodiště i velkoplošnou kamennou dlažbu. "Dalším detailem, který se váže k historii, je osvětlení v jednotlivých pokojích. Skleněné difuzory svítidel jsou zpracovány speciální metodou Yakisugi, což je tradiční japonská technika úpravy opalováním. V tomto případě se jedná o metaforu vztahující se k požáru v 90. letech," dodává Zdeněk Eichler. V samotných pokojích jsou prkenné podlahy, robustní dřevěné dveře a vestavěný nábytek. Architekti se museli vypořádat i s umístěním technického zázemí. To je vyvedeno do samostatného objektu, který je zapuštěn do terénu a jeho střecha slouží jako sad meruněk.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Stavba.

Související