V Minsku mizí lidé z vedení opozice. Dva z nich uprchli na Ukrajinu, organizátorku protestů zadrželi na hranici

V Bělorusku při nedělním protestu proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi policie zatkla přes 600 lidí. Byli předvedeni k výslechu za porušení zákona o shromažďování. Tři členové běloruské opozice, včetně Maryje Kalesnikavové, prošli v noci na úterý jednou z kontrol na ukrajinské hranici, ale jen dva se na území Ukrajiny dostali. Podle serveru Tut.by to oznámil mluvčí běloruského státního výboru pro ochranu hranice. Dodal, že Kalesnikavová byla na hranici zadržena, okolnosti jsou však zatím nejasné. Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra šlo o násilné vyvezení lidí z vlasti.

Kalesnikavová, která je členkou vedení koordinační rady běloruské opozice, byla podle svědků zadržena už v pondělí v Minsku. Tut.by s odvoláním na svědka napsal, že ji neznámí lidé odvezli v dodávce pryč. Rada později oznámila, že telefonicky je nedostupná nejen ona, ale také další dva členové.

Mluvčí státního výboru na ochranu hranice ve své informaci poskytnuté Tut.by řekl, že trojici na hranici tvořili kromě Kalesnikavové ještě Anton Radnjakou a Ivan Kraucou. Všichni jeli ve voze BMW a nejprve prošli první řádnou kontrolou asi 13 kilometrů od hranic, ale dál na cestě k hranicím jsou rozmístěná dodatečná stanoviště pohraničních hlídek. Když údajně trojice u dalšího stanoviště spatřila vojáka, auto nabralo rychlost a opustilo běloruské území.

"Přitom se Kalesnikavová ocitla mimo vozidlo, zřejmě ji z auta vystrčili, alespoň takto to nyní vypadá, pokud mohu soudit," prohlásil mluvčí. Dodal, že Kalesnikavová byla zadržena.

Podle náměstka ukrajinského ministra vnitra Antona Heraščenka ale nešlo o dobrovolný odjezd. "Jednalo se o nucené vyhoštění z rodné země. Maryju Kalesnikavovou se z Běloruska vykázat nepodařilo, protože tato odvážná žena podnikla kroky, které zabránily jejímu přemístění přes hranici. Zůstala na území Běloruské republiky," napsal Heraščenko na facebooku.

Další čelný člen koordinační rady právník Maksim Znak serveru Tut.by řekl, že spolu s Kalesnikavovou, Radnjakouem a Kraucouem předtím zvažovali, co dělat, pokud je úřady postaví před stejnou volbu jako jejich kolegy z rady Pavla Latušku a Volhu Kavalkovovou - odjet ze země, nebo být vystaven represím. Kalesnikavová podle Znaka jednoznačně řekla, že ji ze země nedostanou, jedině násilím.

Agentura Interfax-Ukrajina s odvoláním na dobře informovaný zdroj napsala, že si Kalesnikavová zničila cestovní pas, a proto ji nemohli dostat ze země. "Při pokusu o deportaci si roztrhla pas a pohraniční stráž ji nemohla vpustit na území Ukrajiny," citovala agentura svůj zdroj.

"Oficiálním verzím nevěřím ani na vteřinu. Čekám, až se s nimi (Radnjakouem a Kraucouem) spojím a sami řeknou, co se stalo," řekl Tut.by právník Znak. "Jsem rád, že Maša (Kalesnikavová) přelstila všechny mazané plány a z této situace vyšla vítězně. Nevím, co se stalo, ale klidně věřím, že si roztrhala pas, nebo vyskočila z auta. V každém případě se jim (úřadům) to nepodařilo. Nyní říkají, že Maša byla zadržena - dobrá, znamená to, že za ni nese odpovědnost náš stát," dodal Znak.

Kalesnikavová patří k organizátorům protestů, které Bělorusové pořádají od srpnových prezidentských voleb proti prezidentovi Alexandru Lukašenkovi. V neděli v Minsku opět demonstrovalo kolem 100 tisíc lidí a policie zadržela přes 600 z nich. Úřady po volbách 9. srpna prohlásily za vítěze Lukašenka, ale opozice výsledek považuje za zfalšovaný. Lidé proto už týdny protestují nejen v Minsku, ale také v dalších městech, čelí přitom tvrdým zákrokům bezpečnostních sil.

Opoziční kandidátka z prezidentských voleb Svjatlana Cichanouská včera ze zmizení Kalesnikavové obvinila běloruské úřady. Vedení země se tak podle ní snaží překazit aktivitu opozice. "Režim ukazuje, že jedná pouze prostřednictvím zastrašování," uvedla Cichanouská, podle níž únos trojice je pokusem narušit aktivitu Koordinační rady. Tu opozice vytvořila ve snaze usnadnit předání moci v zemi. "Ale toto nás nezastaví. Čím víc nás budou zastrašovat, tím víc budou lidé chodit do ulic. Budeme pokračovat v boji, budeme usilovat o propuštění všech vězněných a o nové, spravedlivé volby," prohlásila včera podle své tiskové služby Cichanouská, která se uchýlila do Litvy.

Bývalý běloruský ministr kultury Latuško včera ve Varšavě řekl, že svou zemi opustil po nátlaku běloruské tajné služby KGB. "Dostal jsem ultimátum: buď zůstanu v zemi a bude proti mně zahájeno trestní řízení, nebo Bělorusko opustím," řekl Latuško. Dodal, že v Polsku ani v jiné zemi EU nechce žádat o azyl. "Předpokládám, že se brzy budu opět moci vrátit do Běloruska," řekl Latuško, který minulý týden vycestování do Polska zdůvodňoval účastí na ekonomickém fóru.

Bělorusové protestují od srpnových prezidentských voleb, po nichž úřady prohlásily za vítěze Lukašenka. Opozice výsledek považuje za zmanipulovaný, prezident však podvody odmítá. V neděli se konal mohutný protest v Minsku a dalších městech a policie v metropoli zatýkala a blokovala její centrum. "Včera (v neděli) bylo předvedeno k výslechu 633 lidí za porušení zákona o účasti na masovém shromáždění," oznámilo k nedělním událostem ministerstvo vnitra. Ze zatčených zůstávalo ve vazbě i v pondělí 363 lidí.

Podle agentur pochodovalo Minskem v neděli až 100 tisíc lidí a počet zatčených byl nejvyšší od začátku protestů. Větší protesty se konaly i v Hrodnu nebo Brestu.

AFP píše, že Lukašenko, který je u moci 26 let, nejeví ochotu k dialogu a usiluje o podporu Moskvy. Úřady minulý týden znásobily zatýkání v reakci na mobilizaci studentů. Nejprudší střety se odehrály bezprostředně po volbách, jež se konaly 9. srpna. O život přišli tři lidé a od té doby bylo k výslechu předvedeno na sedm tisíc lidí.