Rychlejší rozvoj akumulace energie stále brzdí bariéry

Bateriová úložiště sice stále narážejí na legislativní vakuum, v případě podpůrných služeb se už ale blýská na lepší časy.

Mnoho možností, jak efektivně ukládat elektřinu pro pozdější využití, v současné době není. Kromě bateriových systémů se uvádí výroba zeleného vodíku, ukládání energie do tepla, a zejména pak již osvědčené obří "akumulátory", kterými jsou přečerpávací elektrárny. Pokud jde o baterie, možnosti jejich využití jsou stále širší, systémy se vyvíjejí a zlepšují se i jejich parametry. Rozšiřují se jak "ve velkém", tak − zejména dnes − formou "malých" instalací v budovách soukromých i veřejných.

Evropa akumulaci podporuje

Ukládání energie se ukázalo jako nezbytné ve vztahu ke stále rostoucímu objemu výroby z obnovitelných zdrojů v EU. Evropský parlament (EP) nedávno schválil rezoluci s výzvou pro Evropskou komisi, aby při transformaci evropské energetiky na nízkouhlíkovou akumulaci energie ještě více podporovala. Unie přitom nepreferuje žádnou z forem ukládání energie. Na druhé straně doporučuje mnohem více podporovat výrobu baterií na území EU, aby Evropa snížila svou závislost především na asijských trzích.

Rezoluce EP je ovšem nezávazným dokumentem, nejedná se o legislativu. Na tu ale musí v jednotlivých zemích dojít − nejen v České republice legislativní bariéry pořád přetrvávají. "V Česku stále chybí legislativní ukotvení zařízení pro akumulaci energie, což brání jejich rychlejšímu rozvoji," říká Jan Fousek, výkonný ředitel oborové asociace AKU-BAT CZ. Na to, aby se baterie i další formy akumulace, jako například Power 2 Gas, mohly na českém energetickém trhu uplatnit, je třeba tyto bariéry odstranit. "Zcela zásadní je, aby vůbec byla uznána existence těchto zařízení," upozorňuje Michal Jurík, senior project manager společnosti E.ON, která vybudovala jeden z prvních bateriových systémů v ČR. "Současný energetický zákon pojmy jako akumulace elektrické energie, úložiště elektrické energie nebo jejich ekvivalent nezná a provozování těchto zařízení není uvedeno mezi předměty podnikání v energetice. Je otázkou na zákonodárce, jestli na tom plánovaná novelizace tohoto zákona něco změní," podotýká Michal Jurík.

Pomalu, ale jistě

V současné době probíhá schvalování novely takzvaného energetického zákona, v níž se ovšem výše uvedené otázky neřeší, i když to již loni na podzim ministrovi průmyslu a obchodu Karlu Havlíčkovi (za ANO) doporučoval Energetický regulační úřad. Ministerstvo ovšem slibuje, že všechny problémy v této oblasti vyřeší nový energetický zákon, který nahradí desítky již přijatých novel. Příprava této legislativy ale probíhá mnohem pomaleji, než se plánovalo. A to přesto, že hrozí, že nebudeme včas implementovat evropské směrnice.

Situace se však zlepšuje v oblasti poskytování podpůrných služeb pro vyrovnávání denních špiček v energetické síti, které zabraňují vzniku takzvaného blackoutu, tedy výpadku sítě. Což je další problém, s nímž se bateriové systémy setkávají. Provozovatel české přenosové soustavy ČEPS navrhuje umožnit jim od roku 2021 samostatné poskytování služeb výkonové rovnováhy (SVR). Dosud je mohly velké baterie poskytovat jen jako součást takzvaného fiktivního bloku, tvořeného s turbogenerátorem v parních elektrárnách či teplárnách. Cílem úprav Pravidel provozování přenosové soustavy (tzv. Kodexu PS) je proto umožnit širší uplatnění nových technologií a rozšířit portfolio dodavatelů na trhu služeb výkonové rovnováhy.

Podle Zbyňka Boldiše, člena představenstva ČEPS, jsou současně v Kodexu PS připraveny změny na zavedení standardních produktů SVR pro přeshraniční sdílení regulační energie v průběhu roku 2022. Bateriové systémy pro akumulaci energie budou moci poskytovat SVR jako součást tzv. agregačního bloku, což je soubor energetických zařízení sdružených pro účely poskytování zálohy do jednoho celku.

Úložiště v ČR: plány na další by byly

Skupina C-Energy investovala do modernizace energetického zdroje v Plané nad Lužnicí od roku 2012 více než dvě miliardy korun. Zdroj C-Energy Planá je jedním z mála v republice, které umí s nově instalovaným bateriovým úložištěm o výkonu čtyři MW a kapacitě 2,5 MWh nastartovat provoz v případě tzv. blackoutu. Společnost nyní získala certifikaci velkokapacitního bateriového úložiště, která zařadila baterie do služby minutové zálohy a sekundární regulace. Podle Ivo Nejdla, jednatele společnosti C-Energy Planá, dokáže kombinace instalované fotovoltaické elektrárny a bateriového úložiště jako první v Česku využít k poskytování služeb výkonové rovnováhy elektřinu vyrobenou v obnovitelném zdroji. Díky certifikaci je C-Energy schopna již otestovanou baterii plně zprovoznit a zapojit do služeb výkonové rovnováhy. Bateriové úložiště je připojeno k nástrojům podpůrných služeb pro korigování rozdílů mezi odběrem a výrobou, které využívá ČEPS jako provozovatel přenosové soustavy.

Velkokapacitní bateriový systém k ukládání energie a testování různých režimů poskytování podpůrných služeb pro energetickou soustavu České republiky zahájil provoz v areálu Elektráren Tušimice. Jde o zařízení spuštěné v rámci společného výzkumného projektu BAART společností ČEZ a ČEPS. Má instalovaný výkon zhruba čtyři MW a kapacitu 2,8 MWh a je zapojen v bloku s existujícím turbogenerátorem certifikovaným pro poskytování zálohy pro automatickou regulaci frekvence. Umístění velkokapacitní baterie v Tušimicích přitom umožňuje otestovat provoz baterie jak ve spolupráci s klasickým elektrárenským blokem, tak v samostatném provozu.

Počátkem roku 2018 uvedla do provozu velkokapacitní systém pro ukládání energie v Mydlovarech společnost E.ON. Úložiště má kapacitu 1,75 MWh. Testovací provoz již umožnil hodnocení celého projektu. "Příjemně nás překvapila celková energetická účinnost celého systému, která byla až v 87 procentech na úrovni vysokého napětí. Pro porovnání − přečerpávací vodní elektrárny mají účinnost kolem 70 až 75 procent," říká Michal Jurík z E.ON.

Od roku 2018 provozuje velkokapacitní bateriové úložiště energie také skupina Solar Global v Prakšicích ve Zlínském kraji. Skládá se z kontejneru lithium-iontových baterií. Bateriový systém má vysokou účinnost při změně střídavého proudu na stejnosměrný a naopak.

Ze studií, které srovnávají budoucnost výroby a spotřeby různých zdrojů energie, vyplývá, že baterií by mělo masově přibývat. Například ve studii společnosti OTE se uvádí varianta, podle níž by u nás mělo být do roku 2050 tolik baterií, aby jejich kapacita činila 4500 MWh. Nicméně kvůli legislativní nejistotě a ekonomickým podmínkám řada firem své záměry stavět bateriová úložiště stále odkládá.

Článek byl publikován v komerční příloze HN Energie.